Vaše časové, finanční i mozkové kapacity jsou skoro úplně vyčerpané výběrem a zkoušením nového koně, se kterými se pojí cestování, telefonování, domlouvání vhodných termínů nejen s prodávajícím, ale i veterinářem nebo zkušenějším kamarádem či trenérem. Na nic jiného nezbývá čas, síla a možná ani vůle. Ale pozor! Musíte se vzchopit, protože právě v tuto chvíli je třeba připravit pro svého budoucího koně aspoň tu nejzákladnější výbavičku. Do ní patří především následující pomůcky, které využijete hned po přivezení koně domů – nebo dokonce ještě dřív.
Tyto dvě pomůcky jsou ty nejdůležitější, protože bez nich s koněm ani neodjedete od prodávajícího. Někdy se stává, že koně „koupíte i s ohlávkou“, ale není to žádné pravidlo.
Pod pojmem ohlávka mám na mysli stájovou ohlávku, někde zvanou i stájovka nebo vazačka. Jedná se o pevnou ohlávku sešitou ze širších popruhů, obvykle nylonových nebo kožených, někdy vypolstrovaných či podšitých beránkem. Přes týl vede popruh, jehož délku většinou lze nastavit, některé ohlávky mají nastavitelný i nánosník. Ohlávka je doplněná několika pevnými kovovými kroužky nebo jiným kováním, přičemž jeden kroužek se nachází pod bradou a po dvou (vpravo a vlevo) jsou i mezi lícnicemi a nánosníkem a lícnicemi a nátylníkem. K těmto kroužkům lze připnout vodítko či vodítka, otěže, ale i udidla, pokud je vybavíme karabinami, řetízky či zapínáním s přezkami.
Tato ohlávka slouží k vodění koně, jeho uvazování a méně často k ježdění nebo lonžování. Na hlavě by měla sedět tak, že nebude příliš volná, ale ani těsná. Má-li správně dlouhý nánosník a řemen okolo týlu, nebude se ani přetáčet a stahovat do oka. Proto je lepší pořizovat ohlávku s nastavitelnou délkou řemenů a zkrátit ji podle potřeby rovnou na hlavě konkrétního koně.
Cena stájové ohlávky nebývá vysoká, především jednodušší nylonové ohlávky jsou relativně levné, pouhých pár stovek. Jsou vhodné pro každodenní použití, uvazování, přepravu, do výběhu apod. Kvalitní kožené, polstrované hlávky, popřípadě s různým zdobením, lze však pořídit i za několik tisícovek a slouží spíš k manipulaci s koněm před závody nebo během tzv. halterových soutěží. Ty si můžete pořídit i později.
Každá stájová ohlávka by měla být pevná, ale jedno místo by mělo být „slabší“; kdyby se kůň zamotal do úvazu a začal se přetahovat, měla by prasknout nebo povolit, aby nedošlo k poranění koně.
Provazová ohlávka je také vynikajícím „členem“ koňské výbavy. Slouží především k práci na ruce a s jejím pořízením lze chvíli počkat, například až bude nový kůň doma.
Vodítko je kus silnějšího lana s karabinou na konci, které slouží k vodění nebo uvazování koně. Některá vodítka lze použít i k práci na ruce. Tloušťka, materiál, způsob spletení či smotání a délka jsou různé, stejně jako typ karabiny. Nejdříve je dobré pořídit si nějaké „univerzální“ vodítko a potom dle potřeby přikoupit jiná. Takové vodítko je obvykle dlouhé 2–3 metry, na jedné straně má obyčejnou karabinu, na druhé může mít smyčku. Vybírejte takové vodítko, která se vám příjemně drží v ruce. Nemá být příliš tlusté a rozhodně nesmí být tvrdé, mělo by měkce splývat z dlaně a vejít se do ní, když ho smotáte na několik smyček. K uvazování není vhodná takzvaná „panik-karabina“; jedná se o speciální karabinu, která se otevře jednoduchým zatáhnutím v případě, že se kůň příliš cuká. Vhodná je při pouštění koně do výběhu, ale myslete na to, že se může časem povolit a sama se na lehký tah za vodítko otevřít, takže se kůň uvolní z úvazu. Ani cena takového vodítka není příliš vysoká. Esteticky založení majitelé si mohou pořídit sadu ohlávka–vodítko ve stejných barvách a vzorech.
Každého koně je třeba pravidelně čistit, přinejmenším před a po ježdění. Čištění neslouží pouze k odstranění nečistot ze srsti, ale i k masáži kůže a svalů. Je velmi pravděpodobné, že budete chtít koně vyčistit hned, jak ho dovezete domů, proto by na vás tato výbavička už měla v nové stáji čekat. Jako základní nástroje k čištění koně doporučuji následující:
Hřbílko, které slouží k promasírování svalů a „vytažení“ prachu a špíny na povrch srsti. Doporučuji koupit klasické gumové hřbílko oválného tvaru s poutkem na ruku. Koni je příjemné a velmi dobře se jím hřebelcuje. V obchodech lze koupit i různá plastová hřbílka, která také dobře odvedou svoji práci. Pro odstranění zaschlé vrstvy bláta doporučuji pořídit kovovou „spirálu“ s ostrými pilovitými zoubky. Budete s ní přiměřeným tlakem jezdit po směru růstu chlupů, velmi dobře a snadno z nich odstraníte krustu zatvrdlého bláta.
Kartáč je nedílnou součástí výbavy na čištění koní. Jeden kartáč by měl být měkký, slouží ke smetení prachu, který jste na povrch srsti vyhřebelcovali hřbílkem. Můžete jím i oprášit hlavu koně a jiná citlivá místa. Tvrdý kartáč, s plastovými nebo „rýžovými“ chlupy, slouží především k očištění končetin od bláta, vykartáčování hřívy nebo ocasu. Někteří koně ho nemají rádi, je pro ně moc tvrdý a píchavý, především na hřbetě a břiše.
Kopytní háček slouží k očištění kopyt od hlíny a bláta, popřípadě kamínků nebo ledu a sněhu. Mám ráda kopytní háčky s tvrdým kartáčkem na druhé straně, který důkladně očistí chodidlo i stěnu kopyta.
Hadr, konkrétně měkká prachovka, slouží k oprášení srsti koně či suchému očištění hlavy, očí, uší apod. Pro mokré opláchnutí některých částí těla je naopak vhodná měkká houba.
Samozřejmě k čištění můžete mít spoustu jiných „udělátek“ a „pomůcek“, například kovové hřebeny, stěrky, žínky, masážní rukavice, speciální kartáče na hřívy a ocasy s dlouhými chlupy, štětce na mazání apod., výše uvedené nástroje jsou však ty základní a nejčastěji používané.
Nebudete-li koně stěhovat do plně vybavené komerční stáje, bude třeba zajistit základní zdravotnický materiál a léčiva pro případ zranění. V koňské lékárničce by neměla chybět dezinfekce, nejlépe roztok Betadine či Jodisol, popřípadě krystalický hypermangan. Tyto přípravky se pro dezinfekci ran důkladně zředí v pitné vodě. Určitě si pořiďte balíčky gázových čtverečků, takzvané kompresy, nejlépe ve velikosti 10×10 cm a 5×5 cm. Jsou vhodné na překrytí rány, nanesení dezinfekce, masti, ale i na vyčištění například nosu, oka, rány apod. Pro ochranu rány je někdy nezbytné zhotovit krycí nebo tlakový obvaz. Za tímto účelem je dobré mít v lékárničce jednu roli vinuté obvazové vaty a několik elastických obinadel o šířce 10 nebo 12 cm. Určitě využijete několik sterilních injekčních stříkaček o různém objemu, ostré nůžky a pinzetu. Pro případné ošetření oka doporučuji pořídit oční vodu Ophtal. Podle potřeby lze přibalit i různé masážní gely, lihový roztok (např. Alpu) pro prohřátí tkání a nějakou hojivou mast. Je vhodné mít po ruce čistou PET lahev pro naředění dezinfekčního roztoku, čistý kyblíček a houbičku, několik pevných provázků, náplast nebo tzv. „stříbrnou“ lepicí pásku.
Dostatečně včas byste si měli domluvit i některé důležité služby, protože je možné, že je využijete hned po přivezení nového koně domů. Jednou z nich je podkovář nebo kopytář. Zjistěte, kdo jezdí upravovat kopyta koním ve vašem okolí, získejte na ně reference, popřípadě se podívejte na kopyta koní, která upravuje, zda bude jejich tvar a funkce vyhovovat vaší filozofii a způsobu využívání koně. Zavolejte vybranému podkováři a zjistěte, zda může přibrat jednoho nového zákazníka, jaké jsou jeho podmínky, ceny, kdy může přijet a v jakých intervalech pak může k vašemu koni jezdit.
Někteří koně mají speciální potřeby pro pobyt ve stáji, výběhu, vodění či jinou manipulaci. Obvykle je třeba pořídit je včas, aby je po příjezdu do nového domova už měli k dispozici. Někdy je může prodávající koni „přibalit“ a tím novému majiteli ulehčit první období, jindy si musí kupující poradit sám. Obvykle se jedná o různé termodeky do stáje nebo výběhu, například když je v zimě kůň ostříhaný nebo nemá dostatečně kvalitní zimní srst a bude pobývat venku. Naopak v létě mohou někteří koně potřebovat do výběhu nebo na pastvinu různé masky proti hmyzu, popřípadě čelenky s třásněmi, nebo dokonce síťované deky. Někteří koně mohou i do výběhu potřebovat chrániče končetin, tedy různé kamaše a zvony, například aby nepřišli o podkovu nebo aby se při běhání nestrouhali či nestíhali, tedy neodírali končetinu jiným kopytem.
Protože zažívací trakt koní je velmi složitý, trvá mu delší dobu, většinou až dva týdny, než si zvykne na nové krmivo a nebude na něho reagovat zažívacími potížemi (průjmem, zácpou, kolikou, popřípadě až schvácením kopyt). Z tohoto důvodu je vhodné zjistit si, jakými krmivy byl dosud kůň krmen, a pořídit si stejná na první dny pobytu v novém domově. Postupně pak během asi dvou týdnů můžete původní krmivo ubírat a přidávat krmivo nové, kterým pak budete koně krmit. Někteří koně vyžadují přidávat do krmiva různé doplňky; je dobré na to plynule navázat i v nové stáji.
Samozřejmě pro svého nového koně potřebujete ještě spoustu dalších věcí, které však mohou pár dní počkat. O těch si řekneme někdy příště.