Kos černý (Turdus merula) byl ještě před dvěma lety naším nejběžnějším ptákem. Tento fakt se však ve velmi krátkém čase tragicky změnil. V Praze a ve středních Čechách populace nedávno běžných kosů téměř vymizela. Za hromadný úhyn kosů patrně může africký vir usutu, jak potvrdily genetické analýzy českých vědců. Ach ta globalizace… Tento virus byl poprvé objeven v padesátých letech 20. století v Africe. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadný úhyn ptáků v Itálii. Postupně pronikal do dalších evropských zemí. Prvním mrtvým kosem, který zahynul na virus usutu u nás, byl pták nalezený v Brně v roce 2011.
Plnou silou udeřil vir usutu v Česku až v roce 2018, což průkazně potvrdilo pravidelné sčítání ptactva na krmítkách. Česká společnost ornitologická uvádí, že zatímco v roce 2017 se kosi při prosincovém pozorování ptáků vyskytovali na 98 zahradách ze sta, v prosinci 2018 to bylo již pouze na 58.
Vir usutu, který je šířen komáry, napadá centrální nervovou soustavu. „Ačkoliv je vir schopen nakazit relativně široké spektrum ptačích druhů, kosi a sovy jsou k této infekci obecně velmi citliví a infekce u nich často končí smrtí,“ uvádí Lada Hofmannová z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Pokud však jedinec nákaze nepodlehne, získá imunitu, která ho před opakovanou infekcí chrání.“ To se však u kosů děje očividně výjimečně.
V roce 2018 zřejmě k šíření zhoubného viru, který ještě asi není detailně prozkoumán, přispělo dlouhé a horké léto, jež komárům vyhovovalo. Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zkoumali desítky uhynulých kosů v Praze a v Brně. „Zatímco kmeny viru detekovaného v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ uvedl Václav Hönig z Parazitologického ústavu.
Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek tvrdí, že přestože v minulém desetiletí vir usutu způsobil hromadná úmrtí ptáků v Německu, Nizozemsku, Itálii, Španělsku, Maďarsku a Rakousku, dosud nikdy se nestalo, že by konkrétní druh zcela vyhynul. „Epidemie jsou v přírodě poměrně běžné, vyhynutí kosa ale nehrozí,“ prohlašuje Zdeněk Vermouzek, což je nepochybně potěšující informace.
Ornitolog Zdeněk Machař, majitel a provozovatel záchranného Ptačího centra v Brně–Slatině, mi sdělil, že usutu ohrožuje především ptáky, na jejichž jídelníčku je masitá potrava. Rovněž mi sdělil, že jen v prosinci 2018 byly nalezeny v Chřibech v okolí hradu Buchlova tři desítky uhynulých jestřábů lesních (Accipiter gentilis), které zahubil africký virus. A to je naopak zpráva více než zneklidňující.
Podle informací lékařů může vir usutu nakazit i člověka. Infekce však obvykle nemá takřka žádné příznaky, případně se projeví jen mírnou formou – pacient může mít zvýšenou teplotu, může se cítit unavený či se může objevit vyrážka, v horším případě žloutenka. Více ohroženi mohou být lidé s oslabenou imunitou. Virové onemocnění usutu patří spolu s významnými patogeny člověka, jako třeba klíšťová encefalitida, žlutá zimnice nebo západonilská horečka, do čeledi Flaviviridae.
Každoročně vždy toužebně a netrpělivě očekávám předjaří. Letos je však budu očekávat s neskrývanými obavami. Dočkám se svých milovaných árií černých pěvců? Na dvorku si prozatím tři kosí samečky a jednu samičku hýčkám na seschlých bobulích vína…