Sama příroda dokáže měnit genetickou informaci rostlin i zvířat. Nesetkáváme se nyní s rostlinami a zvířaty, které měli naši předkové před několika tisíci lety, protože v přírodě docházelo k různým změnám, jež ovlivnily jejich vývoj. V přírodě probíhá tento proces neřízeně, náhodně.
Příkladem přirozené genetické modifikace může být vznik plemene koček – La Perm. V roce 1982 v americké vesnici Dalles měla volně žijící domácí kočka šest koťat. Jedno kotě se narodilo kompletně holé, bez srsti, s klasickou kresbou na kůži, s velkýma ušima postavenýma široce od sebe. Za osm týdnů dost nevzhledně vypadající kotě začalo obrůstat jemnou, měkkou, ale kudrnatou srstí. Ve čtyřech měsících mělo kudrny po celém těle a chovatelka Linda Koehl, naprosto neznalá genetiky, tohoto „sladkého malého mutanta“ akceptovala, ale dál se mu nevěnovala. Malé zvíře přežilo i s tímto zvláštním zjevem.
Kudrnatá srst byla odlišná a příjemná na pohmat, kotě se velmi rádo mazlilo, milovalo pohled do očí a velmi chtělo komunikovat, kdykoli uvidělo chovatelku. Ta si uvědomila, že temperament kudrnatého kotěte je odlišný od temperamentu matky a sourozenců.
Volně chované kočky v dalších 10 letech produkovaly víc a víc kudrnatých koťat, koček i kocourů. Chovatelka se začala zajímat o kontrolovaný chov koček a separovala kudrnatou populaci. Zjistila, že kudrnatost se 100 % dědí u všech potomků kudrnatých rodičů, že je tedy dominantně dědičná, stejně u samců i samic.
Chovatelka pojmenovala toto plemeno La Perm a s velkým zájmem a nadšením je prezentovala chovatelům a posuzovatelům. Netrvalo dlouho, kočky se zalíbily a popularita se rozšířila i na další kontinenty jako dosud neuznané plemeno.
Poprvé uznané byly v TICA, později v CFA a WCF, ve FIFe v roce 2015. Aby se udržel zdravý genetický fond, uznávající organizace povolily případné křížení pouze s domácími dlouho– a krátkosrstými kočkami, ne s kočkami uznaných plemen.
La Perm je vysoce socializovaná kočka, která nerada stojí mimo dění, chce se účastnit všech aktivit člověka i druhých koček. Není možno nic dělat bez její „spolupráce a pomoci“. Vytváří si velmi silné vazby na své chovatele, oceňuje a aktivně usiluje o přímý oční kontakt s lidmi. Ráda se projevuje měkkým cvrlikavým hlasem. Je to inteligentní a čilá kočka, velmi přátelská, s milou povahou. Lehce se naučí různé triky a hry, výborně řeší problémy. Stejně jako se umí velmi mazlit, dokáže trávit hodiny jen ležením vedle svého člověka. Jsou to velmi přizpůsobiví domácí mazlíčci. Je jen jedna věc, kterou tato kočka nemá ráda – prázdnou náruč.
La Perm jsou uznané krátkosrsté (SPH) a dlouhosrsté (LPH). Rodí se buď jako lysé (BB) – tak jako převážně první kočky, nebo s kudrnatou (BC), či rovnou srstí (BS).
Kudrnatá srst La Perm je podmíněna autozomálně dominantními geny s kompletní penetrací. Znamená to, že i při zdědění jedné kopie zmutovaného genu (pro kadeřavost) se rodí kadeřaví potomci. Proto bez ohledu na to, co se křížilo s původními kudrnatými kočkami, se rodila kudrnatá koťata. Tím se ozřejmilo, že je to dominantní mutace (na rozdíl CRX, DRX, GRX).
La Perm je velmi zdravé plemeno se zcela obvyklým průběhem života, vrhy jsou obvykle se čtyřmi až pěti koťaty, ale i šesti až deseti. Porodní váha je průměrně 90 gramů. Kočky jsou velmi dobré matky, starají se o potomky, dlouho a vydatně kojí. Byl zaznamenán jen jeden vrh s letálním defektem u koťat. Kocour – otec tohoto konkrétního vrhu – krátce před pářením byl léčen lékem se známým teratogenním účinkem. HCM (hypertrofická kardiomyopatie – onemocnění srdce) bylo popsáno u tří sourozenců z jednoho vrhu. Není to směrodatné, protože % HCM v populaci koček je u jiných plemen vyšší.
PKD (polycystická choroba ledvin – dědičné onemocnění) gen je známý u mnoha plemen, i u La Perm. Proto se testuje, aby se zabránilo vzniku a upevnění tohoto problému.
Krevní skupina je A, jen u jednoho jedince byla zjištěna B.
Zdraví tohoto plemene je stále sledováno, chovatelé dodávají vzorky pro genetická vyšetření.
Stále je velice důležité, aby dalším chovem byl udržen tento poměrně konzistentní typ, aby se nestal příliš orientálním, nebo příliš kompaktním. Je také nezbytné udržet temperament, který je specifický pro La Perm.
Kočky jsou přírodní mutace s kudrnatou srstí u dlouho– i krátkosrstých. Jsou střední velikosti, středního typu. Všechny partie těla jsou harmonické k velikosti těla. Kočky jsou čilé, s delšíma nohama. Plně dospělé jsou ve dvou až třech letech.
Hlava má tvar modifikovaného klínu, lehce zakulacená s oblými konturami, lehce delší než širší. Kocouři mají oproti kočkám výrazně širší hlavu. Čelo k lebce vybíhá téměř ploše. Nos je přímý, široký, se střední délkou, z profilu lehce prohnutý, ale ne stop. Vysoké výrazné čelistní kosti s jemnými konturami dokreslují klín. Plné tváře jsou žádoucí u dospělých kocourů. Středně široký čenich v proporcích ke klínu hlavy má oblé kontury, brada je silná a tvoří přímou linii se špičkou nosu. Hmatové vousy dlouhé, kudrnaté, zvlněné nebo rovné. Krátké nebo ulámané jsou povoleny u koťat. Odstupy vousů musí být plné a okrouhlé. Uši střední až velké, široké v základně, s lehce zaoblenou špičkou. Plné osrstění se štětičkami je žádoucí u LPL, ale ne u LPS. Pokračují v prodloužení klínu hlavy. Oči poměrně velké a výrazné, mandlového tvaru, posazené daleko od sebe a šikmo k základně uší. Všechny barvy odpovídající barvě srsti jsou povoleny. Tělo střední velikosti, poměrně elegantní. Záď je poněkud vyšší než lopatky, ve vyvážených proporcích. Kostra střední, dobře osvalená. Krk přímo držený, střední délky, úměrný tělu. Hrudník střední velikosti, přibližně o polovinu delší, než je výška ramen, hrudník i boky jsou středně hluboké. Končetiny středně dlouhé, odpovídající délce těla, středně silná stavba kostí. Tlapky okrouhlé. Ocas dlouhý minimálně po lopatky, lépe až ke krku, od kořene ke špičce se zužující, u LPL péřovitý s kudrnatou srstí, u LPS pokrytý kudrnatou srstí připomínající kartáč na lahve. Srst LPL středně dlouhá, LPS krátká. Textura a kvalita – kudrny a vlny po celém těle, kadeřavost a péřovitost jsou hmatatelné od kůže ke konečkům srsti. Srst je pružná, lehká, je možno ji rozfouknout. Pevnější kudrny jsou na krčním límci a u ušní báze. Jemné chlupy a stopy drátovitých chlupů jsou promíchané. Lehkost srsti je variabilní podle jedinců a pohlaví. Charakteristické je, že výměna srsti neprobíhá podle ročního období, takže kočky mohou po čas línání mít řidší srst nebo holá místa. Řídká srst je dovolena u koťat. Srst LPL má vzhled téměř jako neupravený, srst LPS může být tvrdší než u LPL. Všechny barevné variety a kresby jsou povoleny.
Chyby: holá místa a/nebo příliš řídká srst u dospělých zvířat, zavalitý, krátký, siamský nebo orientální typ.
La Perm jsou řazeny do skupiny 2.
Trochu podobně, ale s odlišným koncem, by se dal popsat vznik české kadeřavé kočky – Bohemian rex – BRX. V osmdesátých letech minulého století se v některých liniích, spíše našich původních perských koček, začala objevovat jednotlivá koťata se zvlněnou, kudrnatou srstí. Několik chovatelů se této odchylce věnovalo s cílem vytvořit naše, české plemeno koček. Byl vypracován standard, ale kopíroval standard perských koček. Převážná většina kadeřavých koček však hlavně stavbou těla, tvarem hlavy a obličejem tomuto standardu neodpovídala. Na generálním zasedání FIFe v roce 1994 v Praze bylo představeno 19 jedinců čtyř generací s žádostí o uznání plemene. Toto nebylo akceptováno s tím, že kočky jsou velmi rozdílného typu, hlavně hlavy, a neodpovídají popsanému standardu. Zájem chovatelů po tomto fiasku poněkud opadl. Kudrnaté kočky české provenience se vyskytují, jsou ale chovány, případně vystavovány jako neuznané plemeno.