Papoušek senegalský je často chovaný africký papoušek – ať už ve voliérách, nebo jako domácí mazlíček. Jde o nejčastěji chovaného papouška z rodu Poicephalus, kterého jsem si pořídila i já na jaře 2014 díky jeho atraktivnímu zbarvení a povaze. Jde totiž o malého papouška, který se chová jako papoušek velký. Od té doby uplynulo hodně času a já měla možnost pozorovat nejen svoji samičku, ale i senegalce svých přátel, známých a měla jsem také možnost starat se o chovné páry s mláďaty včetně jejich dokrmování. Tyto papoušky vždy spojovaly určité rysy v chování. V článku se pokusím odpovědět na několik nejčastějších otázek týkajících se domácích mazlíčků, a proto doufám, že některým toto shrnutí pomůže při rozhodování před koupí nastávajícího mazlíčka.
Dělí se na tři poddruhy:
Poicephalus senegalus senegalus se nachází od Senegalu přes jižní Mauritánii a jižní Mali až po severní Nigérii, Burkinu Faso a Guineu. Jeho „véčko“ na břichu je sytě žluté.
Poicephalus senegalus mesotypus obývá východní a severovýchodní Nigérii, Kamerun a jihozápadní Čad. Na rozdíl od jeho nominátní formy (P. s. senegalus) má „véčko“ na bříšku oranžové.
Poicephalus senegalus versteri se vyskytuje v oblasti od Pobřeží slonoviny a Ghany po západní Nigérii. „Véčko“ je sytě oranžové až červené.
Pohlaví tohoto papouška pouhým okem nerozeznáme. Teoreticky by samec měl mít sytě žluté oční duhovky, vysoké žluté „véčko“ a žluté peří pod ocasem. Samice by měla mít světle žluté oční duhovky, velké protáhlé „véčko“ na bříšku zasahující až mezi nohy a peří pod ocasem by mělo být zelené. Toto je ale pouhá teorie. V praxi se v zajetí setkáváme s velice častým křížením jednotlivých poddruhů. Navíc velikost „véčka“ může záviset i na genetice, to znamená, jedinec zdědí menší či větší „véčko“ po rodičích a neméně podstatnou roli hraje strava, která může ovlivnit i barvu například očních duhovek. Samice, která konzumuje potravu s vysokým obsahem beta–karotenu, může mít výrazně žlutě zbarvené oční duhovky jako samec. Často se lze v zajetí setkat u samic i se žlutým zbarvením opeření pod ocasem, které je typické spíše pro samce. Proto pohlaví těchto papoušků spolehlivě určí testy DNA nebo endoskopie.
Jaké jsou minimální rozměry pro chov mazlíčků papoušků senegalských? Toto je jedna z otázek, kterou velice často slýchávám. Zaprvé si musíme uvědomit, že přirozeností papoušků je létání dlouhých tras, takže žádná klec není pro papouška dostatečně velká. Proto bychom měli kupovat tak velkou klec, jak jen nám to možnosti dovolí, ideálně delší voliéru. Dále musíme myslet na to, že papoušek létá zleva doprava, ne shora dolů, a proto je lepší volit širší klec než vyšší. Sama chovám svoji samičku papouška senegalského v kleci o rozměrech 60×60×100 cm (dך×v), kde má možnost každý den proletu mimo klec. Mohu pouze říct, že klec mi přijde malá, takže ji brzy vyměním za větší, a hlavně širší voliéru. Má-li člověk možnost, měl by koupit klec rovnou co největší, minimálně takovou, aby tam papoušek mohl roztáhnout křídla a navíc měl kolem nich prostor.
Klec by měla být na vyšším místě. Papoušci přirozeně vyhledávají co nejvyšší bod, protože čím výše jsou, tím bezpečněji se cítí. Klec by se neměla ocitnout v průvanu.
Tento druh se v přírodě živí převážně různými semeny, ovocem, bobulemi a pupeny. Tomu bychom se měli přizpůsobit. Dále je třeba zohlednit prostředí, ve kterém papoušek žije. Pokud má papoušek prostornou voliéru nebo to je zároveň chovný pták, bude mít zvýšený výdej energie. Jde-li o mazlíčka chovaného v kleci, který nemá tolik pohybu, nespálí mnoho energie, a proto volíme úměrnou krmnou dávku.
Jaká je krmná dávka pro papouška senegalského? Jde o kombinaci ovoce, zeleniny, zrní, granulí, případně dalších doplňků stravy, které jsou podávány na jeden den. Denní krmná dávka senegalce tvoří zhruba 10 % jeho vlastní váhy (vždy je potřeba se individuálně přizpůsobit každému jedinci podle výdeje energie, proto je toto číslo spíše orientační). To znamená, že když moje samička váží 125 g, dám jí maximálně 10 g zrní (přesná váha se odvíjí od podávaného ovoce, zeleniny a jiných doplňků, proto může být zrní i méně). Dále je velice důležité podávat papouškovi senegalskému ovoce a zeleninu. Své samičce podávám zeleninu buď ve větším poměru k ovoci, nebo v poměru s ovocem 50 : 50. Nedávám více ovoce než zeleniny, protože svoji samičku chovám v kleci s možností proletu po domě a nemá takový výdej energie jako voliérový chovný pták. Zkrátka večer musí být misky vyzobané, neměly by zůstávat zbytky. Voliérovým papouškům můžeme podávat více ovoce než domácím mazlíčkům, a navíc bychom v době hnízdění měli každý den přidávat vaječnou míchanici a naklíčené zrní. Těmto chovným ptákům naopak dáváme v době hnízdění nadbytek krmení, aby rodiče měli čím krmit mláďata. Vždy je potřeba každému papouškovi věnovat pozornost a individuálně upravit krmnou dávku. Nicméně samotný odchov papoušků senegalských je obsáhlé téma na další článek.
Jaká je vhodná směs zrní pro senegalce? Ideálně jde o méně tučnou směs zrní, která neobsahuje příliš velké množství ořechů a slunečnice. Vzhledem k tomu, že většinou nepoužívám v chovu komerční značky a míchám si směsi sama, obsahuje moje směs následující složky: ve větším poměru různé druhy prosa, lesknici, oves, pohanku, kardi, čirok červený, čirok bílý, paddy rýži, lněné semínko a pak v menším poměru semenec, ostropestřec, bílou nebo žíhanou slunečnici, dýňová semínka a divoká semena. Divoká semena dávám pouze pro zpestření na chuť a určitě by neměla tvořit výraznou část výsledné směsi zrnin. Tato směs je uvedena na fotce u článku.
Dále bych do krmné dávky zařadila granule. Granule totiž obsahují různé látky, minerály a vitaminy, které z ovoce, zeleniny ani zrní nedostaneme (například důležitý vitamin obsažený v granulích je D3, který papoušek získá pouze ze sluníčka). Navíc jsou granule stravitelnější než zrní, a proto je můžeme dokonce předkládat místo suché směsi zrnin. Já dávám svojí samičce granule alespoň 3–4× do týdne na zpestření v poměru 50 : 50 se suchým zrním.
Další složka, kterou se snažím během roku nevynechávat, je máčené nebo naklíčené zrní. Dáme-li směs zrní k naklíčení do vody, zrní začne pracovat a následně se zcela změní jeho nutriční hodnoty. Tuk se ze zrní odbourává a naopak se zvyšuje množství různých enzymů a aminokyselin, které jsou pro papouška přínosné. Máčenou ani naklíčenou směs zrní své samičce NEPODÁVÁM během období toku (během zimních měsíců zhruba od prosince do února), abych ji zbytečně nestimulovala k hnízdění.
Co se týče oříšků, není vhodné jich dávat příliš. Pro mazlíčka je dobré dávat zhruba 1–2 vyloupané oříšky za 2 týdny (například lískový ořech, vlašský ořech, mandle, pistácie nebo kešu). Když jsem jich dávala více nebo dávala jiné tučnější složky potravy, odráželo se to na špatné kvalitě opeření. Ořechy s tvrdší skořápkou nedávám, protože se do nich senegalci nedostanou.
Během roku při náročnějším období, jako je například období přepeřování, podávám doplňky stravy jako spirulinu nebo pupalkový olej, které mají pozitivní vliv. Vitaminové doplňky nepodávám. Má-li papoušek (mazlíček) dostatečně pestrou stravu, není třeba vitaminy přidávat. Naopak hrozí předávkování. Jestliže je papoušek nemocný, má problémy nebo je období hnízdění, opět je potřeba tuto situaci individuálně zhodnotit, popřípadě vitaminy nebo doplňky stravy přidat.
Důrazně nedoporučuji podávat lidské jídlo, protože papouškům škodí. Hrozí obezita, špatná kvalita opeření, selhání orgánů, předčasné úmrtí i další problémy.
V dnešní době je dokrmování mláďat trend. Papoušek je na člověka zvyklý a je tím pádem i přítulný. Koupit si dokrmené odstavené mládě je proto dobrou volbou (tzn. mládě, které již umí samo jíst a umí louskat zrní). Bohužel s tímto trendem narůstá počet prodejů neodstavených mláďat. Budoucí majitelé si většinou koupi neodstaveného mláděte odůvodňují tím, že z papouška bude lepší domácí mazlíček a lépe se fixuje na své budoucí majitele. To je bohužel omyl. Je-li papoušek správně odstavený, dobře se na budoucího majitele fixuje i po odstavu. Důrazně nedoporučuji, aby si lidé kupovali neodstavené mládě, jestliže nemají absolutně žádné zkušenosti s dokrmováním. Mláďata jsou během převozu stresována, mohou nastat různé zdravotní komplikace a většina nezkušených tyto problémy ani nerozpozná. Navíc období odstavu je pro papoušky citlivé období, kdy si špatně odstavené mládě může nést následky i do budoucnosti.
Pro vytrvalejší jedince je možnost si koupit i mládě odchované pod rodiči. Cesta k ochočení bývá dlouhá, občas trnitá, ale ti trpěliví mohou být při správném zacházení s papouškem náležitě odměněni jeho zkrotnutím.
Chtěla bych napsat, že ať už je papoušek dokrmený nebo ne, vždy musíme mít na paměti, že každý jedinec je svým chováním originální, proto je nutný individuální přístup. Celkově je papoušek senegalský dobrý mazlíček, ale je potřeba dopředu počítat i s možností, že se zafixuje na jiného člena rodiny. Přestože moje samička mě nemá tolik v oblibě jako mého tatínka a nejsem její milovanou osobou, nevyměnila bych ji. Naučila mě toho spoustu o chování papoušků a toho si velice vážím.