Malý rex

Původem americká plemena králíků jsou v Evropě málo známá – výjimku tvoří zřejmě jen kalifornský a novozélandský bílý. S vydáním nového Vzorníku plemen králíků 2020 byla uznána dosud méně známá zahraniční plemena pocházející z různých zemí. Od roku 2020 se v ČR mohou tito králíci řádně registrovat s předpokladem bodového hodnocení od přibližně druhé poloviny roku. Mezi právě takové náleží poměrně mladé americké plemeno malý rex, které se v ČR chová již několik let.

 

Malý rex (zkratka MRex) je krátkosrstým plemenem s optimální hmotností okolo 2,5 kg malého tělesného rámce s řadou uznaných barev.

Historické údaje o plemeni

Plemeno vzniklo ve Spojených státech amerických, konkrétně v chovu Monny Berryhillové z Texasu. Ta je poprvé vystavovala v městě Columbus v roce 1986. Jednalo se o králíky v barvě kastorexe. Začátek vzniku plemene je datován do roku 1984, kdy M. Berryhillová vyhrála v tombole pár zakrslých rexů. Z tohoto páru byl využit pouze samec (pojmenovaný poeticky Zoro), který byl připářen se samicí standardního rexe v barvě rysa. Z tohoto spojení se narodilo ve vrhu sedm králíčat, z nichž tři samičky se staly základem pro nové plemeno. Monna Berryhillová společně se svými spolupracovníky dovedla nové plemeno Mini Rex během krátké doby k uznání. Následně malý rex zaznamenal ve Spojených státech amerických značný boom, který šel ruku v ruce se šlechtěním a vznikem nových barev. V dalmatinském tříbarevném zbarvení byli tito králíci poprvé vystaveni v roce 1991 chovatelkou Lindou Thompsonovou na výstavě v kalifornském městě Pomona, přičemž tento ráz tam byl uznán v roce 1994 (Whitman, 2004). Do Evropy se plemeno dostalo v roce 2007 prostřednictvím rakouské chovatelky Mariny Caldwellové. Naši chovatelé se o něm dozvídali především ze zpráv z mezinárodních školení posuzovatelů králíků, neboť nové plemeno se stalo i v Evropě značně populární. Také to mělo za následek jeho pozdější začlenění do tzv. evropského standardu a bylo jen otázkou krátké doby, než se objevilo i v České republice.

Popis plemene

Malý rex představuje krátkosrsté plemeno malého tělesného formátu s jemnějším typem (2,00–2,75 kg) s minimální přípustnou hranicí u dospělých zvířat 1,70 kg. Rámcově lze malého rexe přirovnat k v České republice dobře známému plemeni ruský (R). Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. Co se týče znaků typičnosti, plemeno má malý tělesný rámec s jemnější kostrou a mírně zavalitým až lehce protaženým tělem pravidelného válcovitého tvaru. Postoj je polovysoký. Hlava je široká především v čelní partii. Hlava králic přirozeně vykazuje jemnější stavbu, avšak není špičatá. Délka uší je 8,0–9,0 cm. Jedním ze specifik typičnosti malého rexe je postavení uší, jež mají být nesené mírně ve tvaru písmene V. Srst je mimořádně hustá v podsadě se stejnoměrně výraznými pružnými pesíky, které jen minimálně přesahují krycí srst. Přibližná délka srsti je 16–19 mm. Co se týče barevných rázů, plemeno malý rex je uznáno ve shodných barevných rázech jako středně velcí, ale i zakrslí rexi. To znamená, že je uznáno ve všech základních barvách (např. bílá červenooká, v barvě kastorexe, oranžová, modrá, černá, havanovitá apod.), zbarveních s kresebnými znaky (např. ruské znaky, tříslové znaky, kuní znaky apod.). Dále pak i ve strakatosti českého strakáče, plášťové strakatosti, holandské strakatosti a hototské strakatosti. Samozřejmostí je, že rázy jsou chovány a registrovány čistokrevně. V tuzemsku se nejvíce chovají malí rexi v barvě kastorexe a v plášťové tříbarevné (nejvíce černožluté) barvě kresby. Zbarvení očí a drápů odpovídá konkrétnímu barevnému rázu.

Rozšíření

V současné době se s malým rexem pravidelně setkáváme na výstavách v zemích západní a střední Evropy. Velmi populárním se plemeno stalo v Německu a Rakousku, ale i v Lucembursku či na Slovensku. Řada dlouholetých chovatelů středně velkých rexů si nové plemeno oblíbila díky menšímu tělesnému rámci a snazší možnosti ustájení, krmení a péče. V České republice bylo plemeno uznáno v roce 2017, plného uznání v širokém spektru variet se dočkalo v roce 2020 s vydáním nového vzorníku plemen králíků. V roce 2019 bylo v ČR zaregistrováno několik desítek mláďat malého rexe, z nichž převážná většina (35 mláďat) náležela k plášťovému černožlutému rázu, který se u nás chová nejvíce.

Genetické založení

Krátká (tzv. rexovitá) srst je geneticky podmíněna recesivně. To znamená, že pro fenotypový (vnější) projev je nutné, aby byl daný králík recesivní homozygot, tedy aby měl dvě recesivní alely pro tento mutační typ srsti. V praxi chovu krátkosrstých králíků se však setkáváme s velmi velkou variabilitou kvality rexovité srsti. Velmi častou vadou (zejména u málo prošlechtěných rexovitých plemen a barev) je delší, odstávající, málo pružná a zkadeřená srst, která připomíná tzv. perzián (kožešinu velmi mladých jehňat karakulské ovce). To je i případ mladého plemene malý rex. Důslednou selekcí a sestavováním vhodných rodičovských párů lze tento nedostatek postupně odstranit a dosáhnout králíků s kvalitní krátkou, hustou a pružnou srstí. Nicméně je to dlouholetá práce, kterou je potřebné realizovat v kolektivu chovatelů.

 

Detailní standard plemene je publikován v komplexní publikaci Vzorník plemen králíků 2020 (Šimek a kol.), která je dostupná k objednání u vydavatele – v Distribučním středisku Českého svazu chovatelů, z. s.  – od května 2020.

 

Použitá literatura je k dispozici u autora. V případě zájmu o chov malého rexe poskytne více informací a kontaktů autor článku.