Velikonoce bez barevných vajec – nemyslitelné. Většinou vajíčkům k pestrým tónům pomůžeme barvami nebo jinými technikami. Některá vejce ale žádnou pomoc s barvením nepotřebují, sama o sobě jsou zajímavě zbarvená.
Ptáci jsou jedinou skupinou obratlovců s pokročilými vajíčky, která mají barevné skořápky. Plazi – ještěři, hadi, želvy ani hatérie – barevná vajíčka nemají a bezbarvá jsou i vejce ptakořitných savců.
Stránky www.osel.cz uvádí, že i když to nelze s jistotou tvrdit, vejce ptáků byla zpočátku nezbarvená. Teprve v průběhu vývoje ptáků se na skořápkách objevily barvy a různé vzory.
J. Toman ale uvádí, že pestře zbarvená mohla být už vajíčka dinosaurů, protože na povrchu dinosauřích vajec se našly stopy rudohnědého protoporfyrinu a zelenomodrého biliverdinu.
Zbarvení skořápky způsobují pyroly ve formě barviv protoporfyrinu a biliverdinu. Protoporfyrin dodá vejcím maskovací hnědou barvu. Biliverdin je zelenkavý, obsahuje jej také např. žluč. V krvi je přítomný při onemocnění jater nebo otravě olovem.
Oba pigmenty vznikají ve vápenných žlázách dělohy z hemu, který je součásti krve. Kombinací uvedených barviv vzniká mnoho barev a odstínů. Soh a Koga uvádí, že množství barviv ve žlázách, které produkují části skořápky, je pravděpodobně řízeno hormony estradiolem a progesteronem. Světlejší vejce mohou mít na svědomí léky, především kokcidiostatika i některé nemoci. Zbarvení vajec ovlivňuje také stres nebo DDT.
Jedna z teorií uvádí, že zbarvení slouží jako ochrana před UV zářením, uvádí se také, že pigmenty mají antibakteriální účinky, další zmiňují, že jde o ochranu vajíček, o to, aby splynula s hnízdem, nebyla nápadná pro ty, kdo by je chtěli zničit.
Zajímavostí jsou vejce kukaček, která se podobají vejcím toho ptáka, v jehož hnízdě se vylíhla. Jsou jen o něco větší. Vědci ale přišli na to, že např. pěnice umějí zjistit nepatrné rozdíly v barvě podle jiného odrazu ultrafialového záření skořápky a rozeznat tak podvržená kukaččí vejce.
T. Grim z Univerzity Palackého v Olomouci uvádí, že zpravidla ptáci, kteří mají otevřená hnízda, mají vejce zbarvená dohněda, ptáci hnízdící v dutinách vejce nepotřebují maskovat, a tak jim stačí bílá barva. Modrá vejce snášejí také samičky, které chtějí samce přesvědčit o své kvalitě.
Další funkcí zbarvení skořápky je ochrana před hnízdními parazity, snaha kompenzovat protoporfyrinem nedostatek vápníku ve skořápce či termoregulace.
Slepičí vejce sice nehýří všemi barvami, ale paleta je pestrá. Tak třeba: vlašky, brakelky a leghornky snášejí vejce bílá, holokrčky, malajky nebo oravky smetanová, světle hnědá jsou vejce českých slepic, faverolek, sasexek nebo sumatranek, hnědá vajíčka snášejí amroksky, australky, plymutky i hempšírky, tmavě hnědá vejce zase barneledky, bílefeldky a velsumky, čokoládově hnědá mají maransky a modrozelená araukany.
U většiny plemen odpovídá barva skořápky barvě ušnic. Slepice s bílými ušnicemi snášejí vejce bílá, slepice s červenými ušnicemi vejce zabarvená do různých odstínů hnědé. Většinou také platí, že lehká nosná plemena mají vejce bílá, středně těžká vejce krémová až hnědá.
Barva skořápky nebývá stálá a během snáškového cyklu se může měnit, vajíčka bývají na konci snášky světlejší.
Často jsou preferována hnědá vejce. Panuje domněnka, že jsou trvanlivější a mají lepší kvalitu, předpokládá se, že čím tmavší je skořápka, tím žlutější bude žloutek. Hnědá vejce bývají větší, většinou je snášejí středně těžká plemena a mezi tělesnou hmotností a hmotností vajec existuje závislost. Neplatí to ale vždy.
Skořápka se tvoří přibližně 20 hodin, zbarvuje se v posledních dvou až čtyřech hodinách v děloze. Vejce jsou zpravidla orientovaná tupým koncem dopředu, tento konec je vystaven většímu tlaku a v důsledku toho vykazuje více barviva, protoporfyrinu, který má hnědou barvu. V závislosti na plemeni i slepici je povlak různě intenzivní. Protoporfyrin neprochází skořápkou, pouze tónuje vnější části skořápky a kutikulu. Dá se smýt nebo zbrousit.
Gosler uvádí, že i bílá vejce obsahují malé množství pigmentů, které zvyšují pevnost a pružnost skořápky.
Po vejcích s namodralou skořápkou byla velká poptávka, tradovalo se, že obsahují méně cholesterolu a jsou chutnější. Stala se také předmětem dohadů o osídlování Ameriky Asiaty. Modrá barva skořápky vznikla pravděpodobně díky mutaci. Uvádí se, že se nejdříve objevila ve středním Chile u bezocasé slepice s licousy, kterou Španělé pojmenovali Araucana. Slepice, které snášejí modrá vejce, chovají i v Číně, v oblasti, která je horami izolovaná od okolního světa, kde žijí lidé Dongxiang. Je velmi nepravděpodobné, že by sem byly přivezeny slepice z Chile.
Vědci zjistili, že původcem modrého zbarvení vajec je aviární endogenní virus, který zvýšil tvorbu barviva ve žlázkách vejcovodu. A nejen to, v Americe a v Asii se mu povedlo téměř totéž, slepice nejsou příbuzné.
Biliverdin nebo ocyanin prostupují celou skořápkou a vytváří barvu podkladu.
Modrozelená barva skořápky je dominantním znakem, není závislá na pohlaví.
Pokud mezi sebou zkřížíte plemena snášející:
modrá vejce + světle hnědá vejce, jejich potomek bude snášet světle zelená vejce;
modrá + tmavě hnědá = olivová;
modrá + bílá = světle modrá;
olivová + tmavě hnědá = tmavě olivová;
olivová + modrá = světle mátová;
bílá + hnědá = světle hnědá.
Jestliže vám slepice barevná vejce nesnášejí, nezoufejte, barvit se dají také na žluto až hnědo cibulí či kávou, na modro borůvkami nebo červeným zelím, na červeno červenou řepou, na žluto kurkumou nebo na zeleno petrželí či kopřivami…