16. derby drobných exotů v Nymburku

Letošní rok je malinko abnormální. Kdejaká lidská činnost byla po nějaký čas utlumena podivnou nákazou, šířící se napříč kontinenty. Původem odněkud ze střední Číny. Zakázali nám kde co, asi ze strachu, že by obratem zase kde kdo vyčítal mocným, že nám nic nezakázali. Jenže zakázali, proto mohou tvrdit, že nás zachránili. Koníček chovatelů je však činnost natolik individuální, soukromá, že se nedá na jejím základu téměř nic dalšího zakazovat. Člověk je však tvor v podstatě skupinový, který svoji činnost potřebuje sdílet, porovnávat, i když je ryze soukromá. Přišli jsme tedy o schůze, burzy, výstavy, soutěže. Donekonečna to zakazovat nelze. Proto sláva! První soutěž po období koronaviru se již odehrála. Uvolnění přišlo právě včas. Má již i svoji historii. A historie se má připomínat.

Všechno to sice nevzniklo ani u nás, ale hned za naší severní hranicí v německém Ebersbachu. Já jsem do toho Ebersbachu tenkrát i jezdil, dokonce jsem tam i posléze posuzoval, ale jak to všechno bylo, si přesně již nepamatuji. To bych lhal. Mám za to, že jejich první výstavy byly bez české účasti, jeli jsme tam tak nějak jako na inspekci. Posléze již další výstavy byly s českou účastí a byly sponzorovány německou stranou jako přeshraniční spolupráce. Načež jim nějak došel dech. Od té doby se ujala iniciativy česká strana. V současnosti stojí na české straně KPEP a Klub chovatelů amadiny Gouldové. Samozřejmě je to tak, že za každou organizací stojí i konkrétní osoby. A je to tak i s touto výstavou. Ten dělá to, ten zas tohle. Některé osoby bych sice mohl i jmenovat, takové, které mají na celé akci nezpochybnitelné zásluhy, jenže bych mohl na někoho, nedej bože, třeba zapomenout, proto to neudělám. Koneckonců až se děje, co děje, důležitý je výsledek. Ten hovoří jasně. Uspokojení z vydařené akce nechť hřeje každého, kdo přiložil ruku k dílu, soukromě. 

Derby se koná tradičně v Nymburku, protože tam je k dispozici výstavní plocha. Výstavní plochy jsou samozřejmě i jinde, jenže je prostě nezaplatíte. Až to jednou, tam v Nymburku, spadne, bude se muset hledat jiné řešení. Takhle to zatím krásně funguje a termín konání byl tenkrát asi vybrán ve spolupráci s nějakou nebeskou meteorologickou službou svatého Petra, protože nepamatuji, aby druhou sobotu v červnu nebylo hezké počasí. S potěšením konstatuji, že organizační složka se také neustále vylepšuje. Již v další den, v neděli, jsem měl k dispozici katalog.

Probíhá to tak, že zájemce o vystavování zašle svoji přihlášku. Typ výstavních klecí se stabilizoval na klecích z kartonu. Ptáky do klecí umístí sami vystavovatelé. Vystavovatel se přihlásí a dostane vytištěný štítek s číslem klece, výstavní třídou i skupinou a tomu odpovídá i umístění. Po skončení lhůty určené pro příjem ptáků nastoupí posuzovatelé, kteří určí vítěze tříd, skupin a nakonec i vítěze celé výstavy. Posuzuje se tedy na pořadí a predikátem, který určí rozhraní kvality. Ne sice přesné body, to by posuzování neúměrně prodlužovalo, ale skupinu kvality, případně vyloučení ze soutěže pro zásadní chybu. Nejvyšší kvalita je označena písmenem V = výborný. Takový pták musí obdržet při posuzování na body nejméně 90 bodů. To znamená, že posuzovatel shledal jen drobné chybičky oproti předepsanému standardu. Takové mohou mít svůj původ již v tom, že pták musel být před posuzováním chycen do ruky a nestačil se včas „učesat“. V tomto smyslu ukázalo letošní derby vysokou kvalitu vítězů. Všichni vítězové, kromě skupiny pásovníků, dosáhli na hodnocení výborný. 

Soutěž má pochopitelně předem stanovené podmínky, podle kterých se soutěží. Nicméně se dá říci, že celá soutěž má dvě své hlavní části dané zájmem vystavovatelů. Nejpočetněji jsou zastoupeni chovatelé zebřiček a amadin Gouldové. Chovatelé ptáků řazených do dalších skupin nejsou již tolik zastoupeni, aby tyto skupiny byly dominantní. Nicméně i účast v těchto skupinách můžeme hodnotit kladně, uvědomíme-li si, že je stanovena spodní hranice zúčastněných chovatelů i ptáků. Dá se říci, že je to dokladem životaschopnosti našich chovů drobných exotů. S radostí proto podávám tuto zprávu, aby se donesla k většímu počtu zájemců, než je obvyklá šeptanda. Ta se sice šíří rychleji než zvuk, bývá však mnohdy zkreslená. 

Nakonec obvyklé počty vypovídající o velikosti výstavy a zájmu vystavovatelů. Ptáků soutěžilo celkem 309. Z toho bylo 139 zebřiček, 32 japonských chůviček, 14 pásovníků, 111 amadin Gouldové, 10 dalších drobných exotických ptáků, většinou amadin diamantových, a 3 nehodnocení rýžovníci. Ti nenaplnili předepsaný nejnižších počet soutěžících. 

Vystavovatelů se sjelo do Nymburku 32 z celé republiky a nechyběl ani jeden zástupce ze Slovenska. Zástupci z Německa se tentokrát nedostavili. Možná by museli do karantény. Výstavu posoudili posuzovatelé P. Borovička, P. Hráček, T. Osoba, T. Trnobranský. Konala se i obvyklá aukce ptáků na závěr, největší zájem byl o vítěze. Sláva vítězům, čest poraženým.

 

Vítěz výstavy: 1,0 zebřička pestrá hnědá – chovatel Švadlenka Jiří

Vítěz skupiny zebřička: 1,0 zebřička pestrá hnědá – chovatel Švadlenka Jiří

Vítěz skupiny chůvička: chůvička japonská tmavohnědá – chovatel Hrubeš Jan

Vítěz skupiny rýžovník: nehodnoceno pro nenaplnění skupiny

Vítěz skupiny pásovník: pásovník krátkoocasý přírodní – chovatel Veselka Roman

Vítěz skupiny amadina Gouldové: 1,0 červenohlavý fialovoprsý přírodní, chovatel Chocholouš Martin

Vítěz skupiny ostatní: stříbrozobka zpěvná tmavěbřichá – chovatel Hrubeš Jan

 

Příště to vypukne zase za rok, a to 12. června 2021.