Selkirk

Selkirk je plemeno vzniklé z kudrnatých koček, které se objevily v USA v Montaně v roce 1987. Ve vrhu domácí kočky se objevilo kotě se zkadeřenou srstí. Tato kočka dostala jméno Miss De Pesto. Byla kryta perským kocourem, narodila se tři koťata se zkadeřenou srstí a tři s rovnou srstí. Chovatel Jeri Newman pojmenoval toto plemeno Selkirk – údajně po svém nevlastním otci. Jiné prameny uvádějí, že pojmenování vzniklo podle pohoří Selkirk, které je součástí Kolumbijských hor a zasahuje do USA.

Protože všechny kočky pocházely z jedné matky, bylo zapotřebí rozšířit genofond, takže byly ke kadeřavým kočkám cíleně připařovány americké krátkosrsté kočky, perské kočky i britské krátkosrsté. Vzhledově byly kočky Selkirk podobné britským kočkám a vyskytují se jako krátkosrsté a dlouhosrsté. Uznané v TICA byly v roce 1992, v ACFA 1998, v CFA 2000, ve FIFe v roce 2017.

Vzhled

Gen Selkirk (Se) je neúplně dominantní, páry alel produkují tři možné genotypy a fenotypy: heterozygotní kočky (Sese) mají hustší méně vlnitou srst, homozygotní kočky (SeSe) mohou mít výraznější zvlnění, ale méně srsti. Srst je velmi měkká a vlnitá, s volným, nestrukturovaným zkadeřením. Prvotní standard popisoval kulatou hlavu s velkými oválnýma očima, středně velkýma ušima a přímým profilem – nosem. Stop (krátké, hluboké prohnutí linie mezi čelem a nosem) byl diskvalifikující vada. Uznány byly všechny barvy včetně kouřových, sépiových, s akromelanickým zbarvením i kombinace s bílou.

Zdraví

Nejsou známy žádné zdravotní problémy specifické pro toto plemeno. Problémy mohou být s neprůchodností slzných kanálků a s drážděním vnitřku ušních boltců kudrnatou srstí se zvýšenou produkcí ušního mazu. Homozygotní kočky (s dvěma kopiemi dominantního genu Selkirk) mohou mít tendenci k nadměrnému plstnatění srsti. Zdravotní problémy jako polycystické ledviny (PKD) nebo hypertrofická kardiomyopatie (HCM) se mohou vyskytnout z křížení s postiženými kočkami použitých plemen. Zodpovědní chovatelé testují chovné kočky a k chovu používají jen zdravé jedince.

Povaha

Selkirk je klidná kočka s méně výraznou aktivitou. Má velice přátelskou, mírumilovnou povahu, je přítulná, ráda se mazlí. Nemá ráda samotu, je velmi společenská a dobře komunikuje s jinými kočkami, psy i dětmi. Také je velmi inteligentní a samostatná, nenechá se snadno vydráždit. Ráda odpočívá na vyvýšených místech a rozhlíží se po okolí, nemá ale tendenci šplhat po nábytku, záclonách, závěsech ani ničit domácí textilie. I když je toto plemeno poněkud klidnější a patří k těm, která mohou zůstat přiměřenou dobu bez obav sama doma, kdy se věnují hrám s aktivními hračkami a užívají si šplhadla, je hra s člověkem a mávátky i pro ně nezastupitelná.

Srst

Péče o srst není příliš náročná. Stačí jedenkrát týdně pročesat, odstranit tím odumřelou srst a případné zaplstění. Selkirk líná (na rozdíl od jiných rexů) tak jako perské nebo britské kočky. Koupání není nutné, pouze je-li kočka připravována na výstavu nebo výrazněji znečištěna. 

Standard FIFe

Selkirk rex je výsledkem dominantní spontánní mutace, která způsobuje, že krycí srst i podsada jsou jemně zvlněné a celá srst působí měkce.

SRL dlouhosrstý, SRS krátkosrstý

Hlava je kulatá, vrchol hladký, kulatý od odstupu nosu po zátylek, čelo i lebka jsou zakulacené a široké. Profil krátký, široký, přímý, s lehkým prohnutím v úrovni očí. Špička nosu je lehce skloněna dolů. Tváře silné a kulaté. Čenich středně široký, je z poloviny tak dlouhý jako široký. Z profilu čenich musí jasně vyčnívat z kulatých tváří. Výrazné odstupy hmatových vousů vytvářejí dojem hranatého čenichu, ale podkladová kostní struktura je zaoblená. Brada silná, špička nosu a brada jsou vertikální. Hma­tové vousy jsou kudrnaté. Uši středně velké, na hlavě široce posazené, široké v bázi, vybíhají v zaoblené špičky, mají-li štětičky, jsou kudrnaté. Oči velké, okrouhlé a otevřené, s ladným výrazem, široce, lehce šikmo nahoru posazené. Všechny barvy jsou povolené. Tělo středně velké až velké, dobře vyvážené, hranaté se silným osvalením, krk krátký a silný, hrudník široký a svalnatý, hřbet rovný, lopatky stejně široké jako záď. Kon­četiny střední délky, se silnou stavbou kostí, tlapky velké, kulaté a silné. Ocas středně dlouhý, silný, se zaobleným zakončením. SRL: péřovitý, srst je postavená, SRS: kudrny jsou plyšové a pokrývají všechny strany. Srst SRL středně dlouhá, u SRS krátká. Textura jemná, plyšová, hustá a jasně zkadeřená, bez míst holých nebo s řídkou srstí. Srst je postavená, ne přiléhavá. Zvlnění je náhodné, nestrukturované, volně uspořádané jednotlivé kudrny. Kudrny jsou výraznější okolo krku, na ocase a břiše. Celá srst vykazuje rexovitý efekt. Délka srsti a zvlnění se různí podle ročního období. Dospělá srst se vyvíjí do stáří 8–10 měsíců. Barvy a kresby se dělí do skupin I–IX.

Rovná dlouhá nebo krátká srst – kočky jsou hodnoceny bez certifikátu (SRL/SRS x*84), jen jsou registrovány a je možno je používat k chovu.

Toto plemeno není v Evropě příliš rozšířené, na středoevropských výstavách se s ním prakticky nesetkáváme. 

Historie tohoto plemene je velmi podobná historii bohemian rex (viz Fauna č. 3/2019). Protože standardem byl popsán opravdový vzhled selkirků a pro uznání byli předvedeni prakticky uniformní jedinci, bylo toto plemeno uznáno.