Často se prostřednictvím médií dozvídáme o policejních nebo záchranářských psech, kteří našli zbloudilé dítě či seniora a zachránili jim tak zdraví nebo život. A pomoc psů by v podobných případech měla být ještě účinnější.
Snaží se o to desítky policejních a záchranářských kynologů spolu s odborníky z několika českých univerzit v rámci projektu s názvem Využití vyspělých technologií a čichových schopností psů pro zvýšení efektivity vyhledávání pohřešovaných osob v terénu. Zkráceně se projekt nazývá PÁTRAČ. Myšlenka vznikla na České zemědělské univerzitě Praha (ČZU) a pochopení pro její realizaci našli její autoři u všech, kteří mohou pátrání po nezvěstných osobách pomocí psů zdokonalit. Mezi nimi jsou kynologové z řad policie, Horské služby ČR, Městské policie Praha a Hasičského záchranného sboru zastřešující resortní i dobrovolné kynology s atestem pro záchranu v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS). Celkem je do projektu finančně podporovaného Ministerstvem vnitra ČR zapojeno 90 psovodů a psů a sedmnáct pracovníků a výzkumníků ze tří univerzit.
Podle vedoucí výzkumného a realizačního týmu doc. Ing. Heleny Chaloupkové, Ph.D., z ČZU se zatím podobný projekt ve světě nerealizoval a poznatky z předchozího dvouletého zkoumání zátěže psů a jejího vlivu na spolehlivost pátrání jsou velmi zajímavé. Jak však vedoucí projektu při posledním společném semináři v listopadu 2018 zdůraznila, na celkový výsledek pátrání nemá zdaleka vliv jen výkonnost a spolehlivost psů, ale i několik dalších faktorů. Již několik let se při pátrání pomocí psů využívá komunikační a GPS technologie spolu se zvláštními softwary, které s vysokou přesností zaznamenávají pohyb psovodů a psů. To vše sledují velitelé pátracích akcí na monitoru a mohou tak vyhodnocovat dosavadní průběh pátrání a plánovat opatření pro následující dobu. Dosud se tak dělo a zdokonalovalo podle zkušeností policie, horské služby a dalších organizací pomáhajících se psy při plošném pátrání v rámci IZS. Důležitou úlohu při pátrání hrají také taktické zkušenosti jednotlivých psovodů. Cílem projektu PÁTRAČ je využít dosavadní zkušenosti všech aktérů pátracích akcí a připravit obecně platná pravidla vedoucí k ještě efektivnějšímu využití psů v součinnosti s moderními technologiemi.
Obecně platné doporučení pro pátrání by mělo zahrnovat mnoho opatření počínaje připraveností účastníků pátrání – psovodů a psů, velitele pátrání a jeho pomocníků. Dalším doporučením by měl být souhrn vybavenosti aktérů pátrání a v neposlední řadě, jak by se měli orientovat a rozhodovat. Proto jsou ve výzkumném a realizačním týmu experti z několika oborů. Etologové a biologové z ČZU Praha a s nimi úzce spolupracující odborník z Technické univerzity Liberec na snímání dat pátrajících psů. Ten má také za úkol data statisticky vyhodnocovat. V neposlední řadě patří do týmu specialista na geoinformatiku z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jeho úkolem je připravit software pro optimální plánování a vyhodnocování situace při pátrání na digitálních mapách. Na optimalizaci či spíše na zrychlení a zpřesnění řídících procesů při pátrání s využitím nejnovějších technologií se podílí rovněž odborníci z řad policie. Kynologové spolu s etology a biology pak v návaznosti na data zjištěná při měření tělesné a povrchové teploty psů, srdečního tepu a odebírání slin pro zjištění stresového hormonu kortizolu budou řešit další úkol. Nejprve porovnají, jak se naměřené hodnoty projevují v závislosti na délce nasazení, náročnosti a rozlehlosti terénu, ve kterém pátrají. Aby toho nebylo málo, musí zároveň brát v potaz další podmínky ovlivňující v dané chvíli výkon a spolehlivost psa – zvláště směr a sílu větru, vlhkost, teplotu a další parametry patřící k hodnocení počasí. Nelze opomenout, že se shromažďují rovněž data týkající se značení figuranta při praktickém pátrání a další víceméně subjektivní poznatky psovodů. K tomu slouží dotazníky, které se vyplňují po každém pátrání.
Během zmíněného semináře koncem roku 2018 bylo také naznačeno, že s využitím vyspělých technologií a čichových schopností psů pro zvýšení efektivity vyhledávání pohřešovaných osob v terénu souvisí i sjednocování podobnosti stylu pátrání a výcviku. To je podle vedoucího kynologické brigády Horské služby ČR Pavla Smejkala také už řadu let snahou Mezinárodní organizace horských záchranných služeb IKAR. Zvláště vhodná je taková podobnost se sousedními státy, v našem případě se Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Německem, kdy kynologické týmy spolu nezřídka cvičí, ale i pátrají po nezvěstných osobách. Horský záchranář na semináři rovněž uvedl, že narůstá zájem o využití kynologů a psů při pátrání, neboť psovod se psem nahradí 8 až 15 záchranářů v rojnici.
Poslední velké výzkumné cvičení záchranářských psů, při němž budou měřeny zmíněné parametry psů, se uskuteční v květnu v Krkonoších. Projekt by měl být ukončen v roce 2020, kdy budou kromě jiného známé také výsledky měření pátrajících psů s vypovídajícími hodnotami o jejich výkonnosti. Dosud se považovalo za optimální průměrné propátrání 8–10 hektarů za hodinu, délka souvislého pátrání 2 hodiny a následná půlhodinová přestávka. Přitom celková doba pátrání nemá přesahovat 10 hodin. To vše samozřejmě podle individuálních možností psa, náročnosti terénu a rychlosti pátrání, meteorologických podmínek a fyzické zdatnosti psa. Těšme se proto, jak tyto praxí ověřené parametry potvrdí či jinak vyhodnotí závěrečný výstup projektu PÁTRAČ.