Kombinace dlouhé a krátké srsti na jednom plemeni králíka je vskutku netradičním nálezem. Existuje však skupina zahrnující tři plemena, která má tyto plemenné znaky. Jedním z těchto plemen je zakrslý lvíček.
Zakrslý lvíček (zkratka ZLv) je dlouhosrsté plemeno zakrslého tělesného rámce s optimální hmotností 1,60 kg a dvojí strukturou srsti.
Přesný vznik plemene zakrslý lvíček není znám, předpokladem je, že malí hřivnatí králíci existovali v západní Evropě již desítky let, diskutuje se o možném vlivu angor, zakrslých liščích apod. Větší pozornost byla těmto králíkům věnována až po roce 1995. Tehdy britští chovatelé Derek Medlock s Joyce Taylorovou navštívili výstavu králíků v belgickém městě Brugges, kde viděli tyto králíky, a následně zorganizovali jejich dovoz do Velké Británie. V roce 1998 tam bylo o plemeni diskutováno v rámci standardové komise, o rok později vznikl předběžný standard a rovněž byl ustaven speciální chovatelský klub. V roce 2002 bylo plemeno uznáno pod tamním názvem Lionhead. Většího rozšíření plemeno doznalo poprvé ve Velké Británii a severských zemích, vnitrokontinentální země se s tímto plemenem seznámily později.
Zakrslý lvíček představuje dlouhosrsté plemeno. Přestože se velikostně řadí k zakrslým plemenům, jedná se o rámcově poněkud větší plemeno ve srovnání s hermelíny (He), zakrslými (Z) a zakrslými teddy králíky (ZTd). Ani to mu však nebrání v popularitě, neboť velikostně splňuje představu zájmového (pet) plemene.
Zakrslý lvíček má vážit 1,40–1,90 kg, vzhledově optimální zvířata jsou spíše okolo 1,50–1,60 kg. Plemeno je zařazeno do skupiny dlouhosrstých plemen. Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. Je nezbytné podotknout, že po typologické stránce se zakrslý lvíček musí na první pohled odlišovat od typu hermelína. Co se týče znaků typičnosti, plemeno zakrslý lvíček má zavalité tělo válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose, většinou poněkud protáhlejší ve srovnání s typem hermelína. Hlava králic přirozeně vykazuje jemnější stavbu. Délka uší je 6,5–7,5 cm, určitým specifikem je pozice uší, které jsou nesené lehce ve tvaru písmene „V“. Srst na přední polovině hlavy, uších a horní části trupu je normální struktury s délkou 2–3 cm, hustá, pružná. Mírně prodloužená srst v dolní polovině uší není vadou. Plemennými znaky jsou čelenka, licousy, hříva a prodloužená srst na spodní třetině boků, spodní části stehen a pánevních končetinách. Hříva je tvořena prodlouženými chlupy v oblasti zátylku, prsou a hrudních končetin. Zcela propojené hřívě dáváme přednost. U králíků starších jednoho roku není vadou řidší srst na bocích. Srst je jemnější, dlouhá 4–7 cm, mírně zvlněná. Plemeno je zatím uznáno v tzv. základních barvách a barvách se znaky. Barva očí a drápů odpovídá konkrétními barevnému rázu. Přesný popis je uveden ve Vzorníku plemen králíků 2020 (Šimek a kol., 2020), dostupném přes Distribuční středisko Českého svazu chovatelů, z. s., webové stránky www.cschdz.eu.
Zakrslý lvíček představuje moderní zájmové plemeno králíků; je rozšířený po celé Evropě, ale i v zámoří. Značnou práci na exteriéru plemene v nedávné době vykonali němečtí chovatelé, plemeno se tam těší velké oblibě, především v rhönském zbarvení. Zatímco v roce 2006 v Lipsku na evropské výstavě zvířat bylo vystaveno jen osm králíků, v roce 2012 na další evropské výstavě konané tamtéž to bylo už 41 zakrslých lvíčků. Na poslední takové výstavě v dánském Herningu (2018) bylo ke zhlédnutí více než 80 zakrslých lvíčků v mnoha zbarveních. Mimoto velkou parádou zakrslých lvíčků byla spolková výstava Německa v Kasselu (2015), kde bylo vystaveno na 232 těchto králíků, což ukazuje na velkou oblibu, která toto plemeno v Německu mělo a stále má. V tuzemsku byli tito králíci známí krátce před rokem 2000, avšak jen jako rarita s poměrně různorodým exteriérem, tehdy ještě bez zřejmých šlechtitelských snah. Později byly uskutečněny dovozy čistokrevných zakrslých lvíčků ze zahraničí. Jedná se o vzácné plemeno, s o to větším povděkem lze konstatovat, že naši chovatelé je vystavují i na velkých výstavách – například na celostátní výstavě zvířat v Lysé nad Labem v roce 2019 bylo vystaveno šest zakrslých lvíčků ve dvou zbarveních.
Zajímavostí plemene je genetické založení tohoto zvláštního osrstění. Vousatý typ srsti (známý u zakrslého lvíčka, ale také gentského vousatého a zakrslého berana lvíčka) je dominantní vůči normální srsti. Při zkřížení s normálněsrstým protějškem bude mít potomstvo vousatou srst, byť s rozdílnou a slabší výrazností. Studiu tohoto jevu je věnována pozornost, zatím nejsou ještě všechny zákonitosti tohoto typu srsti přesně známy. Z praxe jejich chovu – několikadenním mláďatům se na těle, díky rozdílnému růstu srsti, vytváří tzv. chlupový klín. Boky zůstávají obrostlé jen málo, až později na nich naroste delší srst.
K podobnému jevu dochází také při specifickém křížení u zakrslých teddy králíků, kdy se z určitých spojení s normálněsrstými králíky vyštěpují tzv. „genoví teddy králíci – králíci s teddy genem“. To jen potvrzuje domněnku, že zakrslí lvíčci zřejmě patřili k celé řadě plemen, která se kdysi spolupodílela na vzniku zakrslých teddy králíků. Tito „zakrslí teddy s genem“ mají podobné osrstění jako zakrslí lvíčci (většinou značně slabší), avšak jsou diametrálně odlišné hmotnosti a typu, neregistrují se a nepoužívají se v chovu čistokrevných zakrslých teddy králíků ani zakrslých lvíčků.
V případě zájmu o zakrslého lvíčka poskytne více informací autor článku.
Použitá literatura je dostupná u autora článku.