Ptačí svět - VČ ZOO

V současnosti se dostávají do voliér chovatelů dříve nedostupné druhy ptáků. O některých z nich jsou těžko dostupné informace o hnízdní biologii, etologii atd. Protože jsou stále častější dotazy chovatelů při návštěvě „Ptačího světa“ v ZOO Dvůr Králové n. L. právě k těmto bodům, zmíním se o některých druzích podrobněji.
K nejohroženějším ptákům světa patří nádherná majna Rothschildova (Leucopsar rothschildi). Vzhledem k jejímu postavení si zaslouží bližší seznámení. Je to špačkovitý pták, bíle zbarvený s modrým okolím oka, konečky křídel a ocasních per jsou černé. Na hlavě má prodloužená pera. Je endemitem ostrova Bali. V rezervaci Bali Barat National Park, v roce 1967 se odhadoval stav přírodní populace na 500-1000 ptáků. V roce 1984 na 200-250 ptáků. Na úbytku se projevil rozvoj zemědělství spojený s odlesňováním. Nemalou měrou k úbytku hnízdních dutin přispěl i invazně se rozšiřující špaček černokřídlý (Starnus melanopterus). V roce 1990 bylo napočítáno posledních 18 jedinců. Současná populace se odhaduje na 35-55 ptáků. Několik párů bylo vypuštěno na ostrov Lokrum, ale po čase se opět vrátili na Bali. V zajetí se rozmnožuje a tak snad nevyhyne.
Stav v zajetí k 31.12. 1997:
Japonsko 66 ex.
Indonésie 131
Velká Británie 205
USA 238
Evropa 458
Celkem 1098 ptáků
Majna Rothschildova je vedena v záchovném programu a jsou vypracovány regionální plemenné knihy. Může být chována i soukromou osobou, ale chovatel musí být zapojen v tomto programu. Samozřejmě, že je to spojené s nemalou administrativou, dobrým chovatelským zázemím a jistou odborností.
Na základě doporučení koordinátora chovu dr. Pagela ze ZOO Kolín n. Rýnem jsme získali na jaře 1998 1,3 ze ZOO Wuppertal. Ptáci byli příbuzní. Na volnou halu byly vypuštěny pouze samice. V lednu 1999 přišly 1,2 ze ZOO Zurich. Byly sestaveny 2 nepříbuzné páry. V polovině května se vylíhlo 1 mládě u ptáků ve voliéře. Na volné hale před příchodem samce uzavřely dvě samice užší vztah a chovaly se jako pár. Samec se mezi ně doslova vklínil, ale jejich úzký vztah nepřerušil. Hnízdili v trojici. Obě samice nesly do jedné budky, všichni seděli a odchovávali mláďata bez problémů. Podle získaných zkušeností nejsou náročné na velikost a umístění budek. Majny hnízdily v přírodních dutinách s vnitřním prostorem 15x15, 25x25, výškou 30 i 50 cm i v ležaté budce v umělé dutině ve skále u vodopádu, vletový otvor kolem prům. 6 cm. Do dutiny nanosí větší množství větviček (nejlépe slaboučké březové), ale i papírky atd. Zcela po způsobu špačků. Průměrná snůška činí 3 bleděmodrá vejce. Inkubace je 11-14 dní. Mláďata jsou v budce 24-28 dní. Po vylétnutí jsou rodiči asi 10 dní krmena. Přikrmována jsou příležitostně i déle. První dny se zdržují společně. Později jsou i rozptýlená na různých místech. Mláďata jsou krmena převážně hmyzem (červi zoofobas, cvrčci, potemníci). Staří berou i rybičky, různé ovoce, granule Witte Molen smíchané se sypkou směsí Univerzal. Pohlavní dimorfismus není patrný. Obě pohlaví pilně zpívají. Zpěv jakoby vyrážejí se zakloněním hlavy. Nejkrásnější odchov byl 5 mláďat ze snůšky dvou samic. Hnízdní péči obstarávaly obě samice + samec. Ptáci jsou chováni na velkém prostoru, takže vážnější napadání mláďat po odchovu není patrné. Při odchytech jsou spojováni v klecích také bez problémů a napadání. Vytvářejí určitý predační tlak na mláďata ostatních ptáků na tak velkém prostoru volné haly. Pravděpodobně vypíjejí i vejce. Jeví se jako společenští ptáci, ale se složitějšími sociálními vztahy. Odchovali jsme již 20 mláďat. Na čas chceme hnízdění přerušit. Velmi nás těší, že jsme nemalou měrou přispěli k zachování tohoto ohrožené druhu.
 

• Majna Rothschildova

Drozdík šupinkový (Cossypha niveicapilla)
Jeden z 16 druhů žijících v Africe, kteří jsou si vzájemně podobní. Z našich ptáků dost připomíná rehka zahradního. Jeho hnízdní biologie je však jiná. Na rozdíl od rehka nehnízdí v dutinách. Hnízdo umisťuje v rozsochách stromů, při kmeni. U nás zpočátku hnízdil i v košících na bromélie při kmeni. Nyní jsou hnízda umisťována mimo košíky. Ke stavbě používá drobné kořínky a větvičky. Hnízdo působí jemným dojmem - nevystýlá je peřím, srstí atd. Snůška činí většinou 3 jednobarevně hnědá vajíčka. Inkubace trvá 12-15 dní. Sedí převážně samice. Mláďata opouštějí hnízdo v průměru 16. den. Doba pobytu v hnízdě však kolísala mezi 14 až 21 dny. Určitý vliv má i počet mláďat v hnízdě. Průměrně jsou odchována 2 mláďata. Po vylétnutí jsou dokrmována asi 13 dní. Občas jsou krmena i déle, kdy už sami přijímají potravu. Jsou krmena hmyzem. Krmení se zúčastňuje i samec. Po vylétnutí připomínají mláďata červenek. Pohlavní dimorfismus není patrný. Zpívá i samice, ale méně ohnivě a s menším rozsahem strof. Tok je dost temperamentní za pocukávání křídel a ocasu. Ptáci se vzájemně honí.

Leskoptev bělobřichá (Cinnyricinelus leucogaster)
Žije v Africe v pásu mezi obratníkem Raka a rovníkem od Senegalu po Etiopii a Ugandu. Samice se trochu podobá našemu drozdu zpěvnému. Samec je zato úžasný „frajer“, jehož záda s fialovým leskem krásně kontrastují s bílým bříškem. Při odlesku slunce působí až duhovým dojmem. Chováme 1,2. Ptáci jsou ostražití, snášenliví. Projevy toku jsou nenápadné, chovají se tiše. K našemu překvapení začali nosit hnízdní materiál do přírodní dutiny, kterou jsme krátce předtím postavili na klimatizaci do výšky asi 1 m u cesty, kde několikrát denně procházejí ošetřovatelé a zahradník. Po uvážení jsme ji již nepřemisťovali. Dutina je vysoká asi 50 cm - vnitřní prostor asi 15x10. Vletový otvor asi prům. 5 cm. Je dost atraktivní - vletový otvor přirozený - v horní části se zbytky dvou větví. Pouze stříška je dílem lidských rukou. Oba ptáci nosili jemný hnízdní materiál - kořínky a lístky. Na snůšce 3 vajec seděli 12-14 dní. Mláďata byla krmena převážně hmyzem (potemníci, muší larvy, zoofobas, cvrčci). Staří ptáci berou i různé ovoce (meloun, jablka, hroznové víno, banány, kiwi atd.), granulové krmivo Witte Molen se sypkou směsí Universal. Budku opustila za 17 dní (2.6.). Dalších 10-12 dnů byla krmena rodiči, kteří se chovali nadále nenápadně a na mláďata hlasově vůbec neupozorňovali. Juvinilní ptáci jsou zbarveni jako samice. Brzy se chovají ostražitě a samostatně. Dva měsíce po vylétnutí se pohybují stále v blízkosti starých ptáků. Sporadické napadání bez agresivity bylo pozorováno u nehnízdící samice. Samec je nenapadá. Celkově je jejich mentalita odlišná od ostatních špačkovitých ptáků.

Leskoptev královská (Cosmopsarus regius) - též se používá název špaček zlatoprsý
Je rozšířena ve východní Africe, Etiopii, Súdánu a Keni. Je to pestře zbarvená leskoptev s prodlouženými ocasními pery, která mívá delší samec. Ve zbarvení obou pohlaví není rozdíl. K hnízdění používáme přírodní dutiny rozměrů špaččích budek. Preferují výše umístěné budky, ze kterých mají přehled po okolí. Hnízdní dutinu vystýlá jemnějšími větvičkami, lístky a trávami atd. Inkubace trvá 12-14 dní. Po 20-22 dnech mláďata vylétají. Jsou matně zbarvena s krátkými rýdovacími pery. Mláďata mají tmavě zbarvené oči, které přetrvávají i krátce po přepelichání do šatu dospělých. Jsou krmena převážně hmyzem. Po vylétnutí bývají v péči i nehnízdících ptáků. Dokrmování trvá asi 12-14 dní. Při ohrožení jsou chráněna celou skupinou. Když byla mláďata v nižším patře vegetace, byli často napadáni celkem nevinní holubi, bažanti, kteří zděšeně prchali před útočícími leskoptvemi. Občasné napadání se ve skupině dá pozorovat, ale nemá trvalý charakter. Mláďata nejsou odháněna a po osamostatnění se pohybují s dospělými ptáky. Chováme 7 ptáků. V krmné dávce je též ovoce, granule Witte Molen, sypká směs Univerzal.

Pita kápovitá (Pitta sorolida)
V širokém areálu rozšíření vytváří 13 poddruhů. Vyskytuje se na Malajském poloostrově, Sumatře, Jávě, Kalimantanu, Sulawesích, Filipínách, Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Dále ve Střední Indii, zadní Indii, Nepálu a Bangladeši.
Pohlavní dimorfismus není. Ptáci se pohybují ve spodním patře vegetace a na zemi. Jen občas vylétají na vyvýšená místa.
Samec v toku výrazně, opakovaně volá. Zblízka jsou slyšet vrčivé zvuky od obou pohlaví. Hnízdo bývá na zemi, údajně i na stromech. Náš pár vystavěl několik hnízd. Většinou na frekventovaných místech. První bylo u lavičky pro návštěvníky. Druhé na klimatizaci asi 1 m nad zemí na místě, kde častěji přes den přecházejí ošetřovatelé a zahradník ve vzdálenosti asi 1 m od hnízda. Třetí je postaveno u přívodu vody, který je denně používán. Hnízdo je kulovitá umělecká stavba s čelním vchodem. Staví z 90 % samec. Na základ hnízda používá silné větvičky (až jako prst), kousky kůry. Překlenutí je z jemnějších větviček a trav. Na dostavbu hnízda nosí jemné kořínky. Ve dvou případech čítala plná snůška 3 vejce (některá literatura uvádí 4-6). Inkubace trvá 14-16 dní. Sezení obstarávali oba ptáci, častěji seděl samec. Ptáci nejsou plaší a hnízdo neopouštějí ani při projití v bezprostřední blízkosti. Sestavení páru je obtížné. Ptáci si na sebe musí uvykat, sledujeme jejich reakce. Při okamžitém spojení může dojít k soubojům až usmrcení.
U samce bylo též pozorováno pocukávání ocáskem, což by mohlo být projevem pohlaví. Chov je obtížnější. Ptáci potřebují teplo, určitou vlhkost a měkký podklad, po kterém se pohybují. Odchovu zatím nebylo dosaženo, ale hnízdění pokračuje. Při posledním hnízdění docházelo už k pravidelnějšímu střídání samicí. I ptáci se učí a tak ve zdárný odchov doufáme. Kromě hmyzu je v krmné dávce i ovoce, granule Witte Molen, sypká směs Univerzal. Všem ptákům je třikrát v týdnu potrava obohacována Vitamixem-Ex pro exoty. Trvale mají přístup k mineralizovaným gritům.

Křepelka korunkatá (Rollulus rouloul)
Vyskytuje se od Thajska přes Malajsii až po Sumatru a Kalimantan. Je to asi 27 cm dlouhá pralesní křepelka. Samec má vysokou rezavohnědou chocholku na hlavě, bílé čelo. Spodní část těla, krk a hlavu má modrošedé s kovovým leskem. Nápadné sytě červené okruží oka. Samice nemá chocholku. Je tmavozelená s šedočernou hlavou a narezlými křídly. Žije v párech. Na rozdíl od ostatních kurů hrabe jen jednou nohou. Hnízdo staví převážně samice, pomoc samce je sporadická. Staví z dostupného materiálu, trávy, listů atd. Hnízdní materiál často přehazuje za sebe a pak upravuje. Je to kulovitá stavba. Nahází kupičku do které vleze a zevnitř ji upravuje. Používá i přirozeně rostoucích trav, které upraví v jakési loubí, v kterém pak hnízdí. Takto upravená hnízda jsou pevná. Průměrná snůška 6 vajec. Sedí pouze samička 19-20 dní. Kuřátka vodí oba rodiče, potravu jim ukazují za hlasových projevů. Upustí ji před kuřátky a ta je sama sezobnou. Samice buduje občas odpočinková hnízda, kde kuřátka zahřívá. Zahřívání kohoutkem nebylo pozorováno. Dlouhé vodění kuřátek v našem případě nelze potvrdit. Ve věku 25 dní bylo odháněno kohoutkem a v 28 dnech i slepičkou. Jednalo se jen o jedno kuřátko 1,0. V 39 dnech lze pozorovat náznak korunky a namodralá záda. V současné době došlo k dalšímu hnízdění a pár má tři kuřátka. Během inkubace se odrostlé mládě pohybovalo v blízkosti kohoutka, který si ho nevšímal. Během odchovu byla podávána míchanice tohoto složení: vajíčko, mrkev, sypká směs pro hmyzožravé ptáky, kopřivy. Do míchanice byl dáván střídavě Vitamin Ex a Biocal plus a granulky Bžk1 (startovací granule pro bažanty v první fázi odchovu). Po týdnu mineralizovaný písek a po 14 dnech proso. Po celou dobu odchovu je předkládán dostatek hmyzu - muších larev, potemníků a cvrčků a 1x denně do vody vit. B-Compositum.
Poznámka k aplikaci vitamínů a minerálií: za zmínku stojí používání vitaminových a minerálních přísad všeobecně. Při odchovech se osvědčil Biocal plus. Jsou to kalciové tablety se želatinou pro psy. Je složen z minerálních látek, kvasnic, pojiva, cukru.
Obsah účinných látek v 1 kg: vápník 90 g, fosfor 30 g, sodík 10 g. Osvědčil se zvláště při odchovech brodivých ptáků (čápů), sovic atd. Lze ho přidávat do míchanic všem ptákům při krmení mláďat, preventivně i při poruchách snůšky (slabá skořápka). Díky správnému poměru makroprvků je vápník správně využit. Zvláště funkce vápníku a fosforu spolu úzce souvisí. Při nadbytku jednoho z těchto prvků se zhoršuje absorbce druhého (využití). Při umělých odchovech současně používáme aplikaci vit. AD3 každých 5 dní (mikrokapička). Předávkování je velmi nebezpečné. Vitamín D podporuje tvorbu enzymu pro absorbci vápníku. Celkově se tím předchází měknutí kostí a rachitidě. Kosti obsahují též hořčík (50 %), značné množství je ho i ve vejcích a skořápkách. Jeho deficit v potravě je však vzácný. Lze ho předávkovat např. dolomitickým vápencem přidávaným do směsí. Při dávce 0,7 % v krmivu se již může projevit vodnatění trusu a opačný efekt - snížení síly skořápky u snášejících ptáků. Předávkování vitamíny a některými minerály může být velmi nebezpečné. Známá hypervitaminóza působí přímo toxicky a organismus se s ní nemůže vyrovnat. Organismus dokáže vyloučit nadbytek vitamínů rozpustných ve vodě. To jsou vitamíny B1, B2, B6, B12, cholin, biotin, vit. C, kyselina listová, pantotenová, nikotinová. Vitaminy rozpustné v tucích nevylučuje - A, D, E, K.
O použití a významu vitamínu a minerálních látek bylo napsáno již mnoho. V organismu všechno se vším souvisí a na to bychom neměli zapomínat, abychom neudělali našim opeřeným kamarádům více škody než užitku.

Literatura:
Martin Smrček - Atlas exotických ptáků
Výroční zpráva Vč ZOO 1999
Miloš Anděra - Ohrožená zvířata
Andrew Gosler - Atlas ptáků světa
Alois Kodeš a spol. - Systémy výživy, potřeba živin