Záchranná stanice pro volně žijící živočichy Ptačí centrum Zdeňka Machaře se nalézá na Černovických terasách v Brně. Kdysi zde bylo klidné prostředí bývalého svazarmovského letiště, které obývali syslové, hnízdili zde skřivani a na jarních a podzimních tazích zde dosedala hejna divokých hus, volavky, kolihy, jespáci bojovní a zimovala zde káňata rousná. Dnes je Ptačí centrum jedinou zelenou oázou a plícemi brněnské městské části Slatina. Kolem dokola je však vroubeno industriální zónou a skladovými halami.
Zdeněk Machař zde v betonové poušti vytvořil neuvěřitelnou archu, ostrůvek divočiny mezi dálničními přivaděči a železniční dráhou. Ptačí centrum se rozkládá na ploše tři a půl hektaru a pravidelně zde nalezne útočiště na tři sta zraněných či handicapovaných zvířat. Na tomto místě existuje již od roku 1992 a Zdeněk Machař zde vyléčil a navrátil do přírody na 30 000 ptáků, savců a obojživelníků.
Zajímal se o přírodu a ptáky zvláště od malička. Již jako dítě dokázal imitovat ptačí hlasy. Vyučil se jako pěstitel-chovatel hospodářských zvířat, pracoval jako inseminátor na vysoké škole veterinární, v drůbežářském závodě ve Xaverově atd. Jeho vášní se stal sokol stěhovavý, intenzivně se věnoval umělému oplodňování těchto dravců a jejich následnému vypouštění do přírody. Po sametové revoluci založil obecně prospěšnou společnost Zeyferus, která veřejnosti předváděla (a dodnes předvádí) výcvik loveckých dravců a věnuje se ochraně (nejen) dravých ptáků.
V roce 1992 založil Zdeněk Machař, jak už bylo řečeno, Ptačí centrum, poněvadž se chtěl naplno věnovat léčení zraněných ptáků a jejich návratu zpět do volné přírody. Brzy navázal spolupráci s veterinářkami Dr. Juranovou a Dr. Kulíkovou a veterinářem Dr. Křížem a společně vytvářeli léčebné metody pro zraněné ptáky, kteří přežili střet s autem, utrpěli úraz elektrickým proudem, přežili náraz do okna atd.
Zdeněk Machař se rovněž věnuje osvětě: realizuje např. besedy v mateřských a základních školách, předvádí dravce a jiná zvířata na různých akcích apod.
Za ta léta se Zdeňku Machařovi podařilo v Ptačím centru vytvořit až neuvěřitelné dílo: osmatřicet ubytovacích voliér pro ptáky a savce (každoročně zachraňuje spousty ježků, mláďat zajíců, lišky, jezevci, kuny a mnoho dalších), vybavená ošetřovna, šest pooperačních boxů a velké zimoviště. Navíc zde Zdeněk Machař vytvořil úžasné vodní dílo s rybníčkem, tůňkami, potůčkem a mokřady, kde se mohou rozmnožovat (a úspěšně se rozmnožují) obojživelníci (zejména skokani zelení).
Nový Územní plán města Brna šokoval nejen Zdeňka Machaře, ale všechny, kterým na přírodě opravdu záleží. Jeho dlouholetá mravenčí práce bez jediného dne volna by mohla být zhacena: na místě Ptačího centra by měla začít výstavba hal. Asi jich máme v naší zemičce - a našem městě zvláště- málo! Jak už to tak bývá, celý záměr byl takticky oznámen ve vskutku šibeničním termínu.
Pokusili jsme se zaktivizovat (nejen) občany Slatiny a za jediný deštivý den se nám podařilo získat více jak tři stovky podpisů v petici, která usiluje o záchranu Ptačího centra! Všem, kterým nám na další existenci tohoto mimořádného zařízení záleží, je částečnou útěchou, že radnice městské části Slatina a radnice městské části Tuřany projevily zájem, aby Ptačí centrum bylo uchováno beze změn a mohlo pokračovat ve své nezastupitelné práci. Nezbývá doufat, že zdravý rozum tentokrát snad zvítězí...
"Vítáme jakýkoliv finanční příspěvek na číslo účtu 1351736399/0800," říká Zdeněk Machař. "Přijímáme také věcné dary - rohlíky, mrkev, vločky, deky, misky, ručníky, u nás se prostě hodí takřka vše. Vítáme také dobrovolníky, kteří chtějí pomoci farmu udržovat a zvelebovat. Ovšem nejedná se o mazlení se zvířaty, nýbrž o fyzickou a docela namáhavou práci. Zájemci se mohou hlásit na mém telefonu 602 524 228."
Ptačí centrum provozuje již desítky let bohulibou, obětavou činnost, a to nejen pro zvířata, která to nutně potřebují (mnohem menší záchranná stanice v Zoo Brno totiž kapacitně naprosto nedostačuje), ale navíc vytváří ekologickou niku pro tisíce okolních obyvatel, kterým kromě pastvy pro oko poskytuje a vytváří kyslík, hlukovou bariéru a stabilizuje vodní režim v krajině (dnes tolik zdůrazňovaná a konečně doceňovaná životní nezbytnost). Zmaření takového nezměrného úsilí o záchranu našich zvířecích pobratimů i lidí samotných by bylo - alespoň v mých očích - neodpustitelným zločinem! Konečné rozhodnutí bude testem politické korektnosti a zkouškou lidského svědomí. Vždyť i politici a developeři snad patří k druhu Homo sapiens (člověk "moudrý").