Snovač madagaskarský
Foudia madagaskarensis (Linné, 1776) Rád bych naše čtenáře upozornil na snovače madagaskarské, kteří patří do velké čeledi, která zahrnuje asi 175...
Foudia madagaskarensis (Linné, 1776)
Rád bych naše čtenáře upozornil na snovače madagaskarské, kteří patří do velké čeledi, která zahrnuje asi 175 druhů avifauny etiopské oblasti. Nejvíce druhů se vyskytuje v Africe, mnohem méně v Indii, na Malajských a Papuánských ostrovech a v Austrálii (podle J. Karáska). Jsou nejbližšími příbuznými pěnkav. Liší se od nich jen způsobem stavby hnízd, která jsou kulovitá nebo rourovitá, velmi pečlivě až umělecky splétaná. Podle druhu dosahují snovači délky od cca 13 do 24 cm.
Většina druhů hnízdí v koloniích. Samci v době hnízdění přepeří ze skromného zimního šatu do šatu svatebního, který je velice pestrý.
V dřívějších letech byly některé druhy snovačů u chovatelů velice oblíbené a byly cenově pro každého dostupné. Já jsem choval kratší dobu snovače červenozobé (Quelea sanguinirostris). Byli to ptáci málo nároční, zajímaví, ale odchovu jsem se od nich nedočkal.
Vlast: Snovač madagaskarský, jak už název napovídá, se vyskytuje na ostrově Madagaskar, také na Seychellách a na Mauritiu.
Popis: 1,0 ve svatebním šatě: uzdička a kroužek okolo oka černé. Hlava, hřbet a celá spodina šarlatově červená. Peří na hřbetě má černý střed. Krovky křídelní jsou černé, se světle hnědými okraji. Letky křídelní i pera ocasní jsou černé s olivovými kraji. Zobák černý, nohy masobarvé. Délka cca 13,5 cm.
V zimním šatě je samec zbarven jako samice, s nádechem více do hněda. Samice se podobá samici vrabce domácího. Vrch těla má olivově šedý, peří na hlavě, zadním krku a horním hřbetu má černé osténky. Pásek nadoční je bělavý, spodina kalně žlutozelená. Křídlo a ocas jsou černohnědé.
V přírodě se tento snovač živí semeny travin a hmyzem, ale také s oblibou navštěvuje obilná a rýžová pole.
V německém časopise AZ-Nachrichten č. 1/2000 jsem našel příspěvek úspěšného chovatele K. Burmeistera, ze kterého některé údaje ocituji.
Chovná voliéra je umístěna v suterénu obytného domu a měří 160 x 200 x 210 cm (šxhxv). Zadní stěna a levá strana jsou vyzděné, přední a pravá strana jsou potažené čtyřhranným pletivem s oky 12 mm. Chovatel dodatečně zakryl pravou stranu ze 2/3 jutovou tkaninou, aby zvýšil u ptáků pocit jistoty. Jako většina jiných druhů snovačů, tak i snovači madagaskarští mají nároky na pocit bezpečí velice vysoké.
Podél celé zadní stěny ve výšce 100 cm je umístěna 60 cm široká plošina, která je vysypána křemičitým pískem. Aby písek z lišky nepadal, je po celé její délce upevněna lišta. Na plošině jsou ještě postavené dva sloupky zhotovené z pletiva s oky o průměru 12 mm. Rozměry sloupků jsou výška 60 cm, průměr 30 cm, jsou vyplněné větvičkami břízy a buku. Několik otvorů na různých místech sloupků o průměru 6x6 cm umožňuje ptákům přístup dovnitř. Zde nachází především samička ochranu před příliš útočným samcem.
Od září do poloviny března pobývají snovači v kombinované voliéře. Výletová část měří 200 x 200 x 200 cm (šxhxv). Ta je dobře izolovaná, neboť teplota nesmí nikdy klesnout pod 10 stupňů C. Ptáci mohou vyletovat z vnitřní voliéry tzv. „drůbežím“ okénkem, které je umístěno v dolní části voliéry. Snovači jsou zde umístěni odděleně, a to zvláště chovní samci a zvláště chovné samice s mláďaty z předcházejícího hnízdního období.
Již 14 dnů po sestavení chovného páru (polovina března) projevují ptáci o sebe zájem. Samice začíná stavět hnízdo z kokosových vláken. 7. dubna zůstává samička trvale v hnízdě, 19. dubna projevuje velký zájem o moučné červy, což je doklad o tom, že v hnízdě jsou mláďata. Ve spotřebě krmení převažuje měkká míchanice a mouční červi. 9. května navečer opouštějí hnízdo dvě mláďata a nocují v bukovém křoví. Ještě týž večer bylo možno mláďata okroužkovat kroužky o průměru 3,2 mm. Ještě 6 až 8 dnů po vylétnutí mladých konzumuje samička stále moučné červy, potom dává přednost naklíčeným zrninám a míchanici. Koncem května staří snovači ještě mladé přikrmují, ale ti již začínají žrát sami.
K druhému hnízdění snovačů dochází 24. května a jsou vyvedena dvě mláďata. Potřetí zahnízdili snovači 10. července a vyvedli tři mladé. Tím byla hnízdní sezóna skončena.
Krmení: Chovatel K.B. dodržuje dvoufázový režim krmení a tak se chce přiblížit přírodě.
Období sucha trvá od listopadu do března. Po tuto dobu dostávají snovači suché zrniny pro exoty a menší množství pro čížky s přídavkem minerálií a vitaminů. Aby se tyto práškové přípravky na zrninách dobře zachytily, zvlhčí je několika kapkami olivového oleje.
V období dešťů (březen až listopad) se k uvedenému krmení přidává také zrní naklíčené (poměr 1/3 směs pro čížky, 2/3 pro astrildovité pěvce).
Míchanici si B. připravuje z 50 % odchovného krmiva pro kanáry a 50 % krmení pro hmyzožravé druhy na bázi včelího medu. Významnou roli, především v době odchovu, hrají mouční červi. Zelené krmení berou snovači v každé formě rádi, ale není bezpodmínečně nutné. Popsané složení krmné dávky postačuje snovačům madagaskarským plně k vyvolání hnízdní aktivity.
Na závěr uvedu pro zajímavost několik údajů z knihy A. Rugerse „Handbuch für Zucht und Haltung fremdländischer Vögel“: O hnízdění snovačů madagaskarských v zajetí bylo dosud podáno velmi málo zpráv. Je však známo, že v době hnízdění jsou ptáci krmeni převážně hmyzem, především v počáteční fázi po vylíhnutí mladých. Později mají snovači zájem o polozralá semena.
Ve voliéře jsou samci svárliví a často napadají i větší ptáky než jsou sami. To platí především pro dobu hnízdění.
