Exotická krása ve skleníku – pěstování kaktusů trošku jinak…
Tento článek bych rád věnoval nejen všem zahrádkářům, ale hlavně těm, kteří jsou stejně jako já fascinováni pichlavou krásou našich zelených kamarádů – kaktusů (dále jen „kakty“, což je označení již ze staročeštiny). A možná zaujme tak, že se o pěstování kaktusů začnou zajímat i další nadšenci.
Kaktusy zná asi každý, proto přeskočím jejich popis i původ. Nakonec v dnešní době internetu si může každý najít jejich historii a lokality, odkud k nám dorazily. Jen bych si dovolil malou poznámku, že „nejvíc“ mi dala kniha od A. V. Friče „Lovec kaktusů“. Po jejím přečtení člověk získá úplně jiný náhled, úctu a pochopení pro tyto zajímavé rostliny.
V článku bych vám rád představil podrobněji jeden „opomíjený“ rod, který je pro domácí pěstování trošku „problematičtější“ než kakty jiných rodů a druhů. Jedná se o rod Cereus, který dnes zahrnuje 33 druhů. Pochází z nižších poloh Jižní Ameriky a vyznačuje se majestátním sloupovitým vzhledem.
Jen pro zajímavost – v přírodě se nacházejí rostliny i desítky let staré. V Guinnessově knize rekordů byl zaznamenán největší sloupovitý kaktus – Carnegiea gigantea – vysoký 23,8 m a rostl v Arizoně. (Jinak se u tohoto druhu pohybuje výška okolo 10–12 m.) Rostl tam 150 let.
Ale zpět k rodu Cereus. Předešlý odstavec naznačuje „problém“ při jejich pěstování, se kterým se potýká spousta pěstitelů. Je to stále narůstající výška rostlin. Samozřejmě v našich domácích podmínkách můžeme být rádi, když se nám podaří vypěstovat metrové rostliny, ale i tak to je již na pováženou s jejich umístěním jak ve skleníku (vzrostlejší exempláře mají tendenci se převažovat), tak s následným přesunem na přezimování např. do sklepa, kde tráví od listopadu do března své období klidu. Možná pro svůj přirozený „vzrůst“ nejsou mezi lidmi tak „in“, když teď jsou v módě např. miniaturní druhy kaktů. Mně osobně jsou tyto „trendy“ volné, jen vím, že díky postupující civilizaci se dnes již spousta druhů kaktů ve volné přírodě nenachází. V lokalitách, kde se dříve nacházely, jsou v současnosti třeba pomerančovníkové plantáže, což považuji za katastrofální. Některé druhy nyní již přežívají jen ve sbírkách pěstitelů.
To jsem ale odbočil od mého tématu. Jelikož se blíží jaro a čas přesazování kaktů a i v mé minisbírce se nachází pár cereusů, i já se musím potýkat s jejich výškou, a to je mám teprve pár let. Vymyslel jsem proto „zlepšováček“, jak usnadnit jejich přepravu a zároveň ochránit rostliny před převrhnutím a poškozením. Co se týká estetického cítění, to ponechám na vás, ale praktický účel to splňuje, a proto bych se rád podělil o jeho využití při pěstování. V jednom obchodě jsem objevil „kaskádovitý“ závěsný květináč zn. Coubi (původně určený k pěstování bylinek) a hned jsem pro něj viděl využití – jen trošku jiné, než k čemu byl určen. Potom stačilo jen vypálit pájkou po stranách malé otvory k protažení opěrného drátu, který jsem uvnitř spojil a zatočil, a vše bylo připraveno.
Použil jsem substrát určený speciálně pro kaktusy a sukulenty zakoupený v prodejně. A pro větší autentičnost prostředí, z kterého rostliny pochází, jsem kolem kaktů nasypal na povrch bílou mramorovou drť. Ta zabrání nejen nadměrnému odpařování vody, ale i přehřívání substrátu v horkých dnech.
Takže nic složitého a výsledek je nejen zajímavý, ale hlavně účelný – a teď přestěhuji 9 kaktů najednou. Jediné minus je celková váha. Pár kilo to má, a tak stěhování slouží k utužování fyzické kondice. Na druhou stranu to lze využít (díky závěsnému řetězu) k ukotvení fóliovníku, aby jej nevzal silnější vítr.
Ne každému se může zamlouvat poschoďovité provedení i z důvodu nedostatku místa nebo jeho váhy, proto jsem udělal i druhou variantu, která je vhodná třeba na balkony panelových domů. A tak může mít každý doma kousek exotiky a obdivovat tu krásu a rozmanitost jednotlivých kaktů, které nejvíce vynikají nejen tvary, ale i barevností ve skupině. A kdo by se tomu chtěl věnovat hlouběji, dají se sehnat i hybridy cereusů. Jedná se vlastně o kakty Cereus peruvianus, kdy se genetická mutace vymkla běžnému sloupovitému tvaru a z neznámých důvodů tvoří prazvláštní ojedinělou strukturu vzrůstu a každá z těchto rostlin je originální. Tato forma byla pojmenována Cereus peruvianus monstrosus a pod tímto názvem se také nabízí a prodává. Tak snad můj „zlepšováček“ někoho inspiruje – budu rád za zpětnou vazbu. A kdyby měl někdo zájem o výměnu kaktů nebo sukulentů, může mě kontaktovat na e-mailu P.Ota@seznam.cz.
