Každý, kdo chce držet živého tvora, by si měl uvědomit, že přebírá velkou osobní odpovědnost za životní podmínky, které mu bude ve svém chovatelském zařízení vytvářet po celou dobu jeho života. Každý, kdo uvažuje o koupi papouška, by se měl zamyslet nad slovy známého anglického publicisty a chovatele papoušků, kterým je Gleg Glendell. Ten ve své publikaci Breaking Bad Habits in Parrots, upozorňuje na některá úskalí chovu papoušků: „Mnoho problémů s chováním u papoušků vzniká jenom proto, že se u tak inteligentního ptáka, jakým papoušek bezesporu je, předpokládá, že po většinu dne zůstane ve své kleci. Pokud bychom tímto způsobem chovali psa, nebo kočku, můžeme očekávat zdravotní problémy i problémy v jejich chování. I když se to někteří lidé nepřipouští, k tomu samému může snadno dojít i u papouška.“ (volně přeloženo a upraveno autorem). Koupě papouška, musí být tedy vždy vrcholně odpovědným činem a závazkem trvajícím po celou dobu jeho žití.
V návaznosti na předchozí kapitolu lze tedy říci, že pokud se rozhodnete koupit si papouška, vždy si dobře rozvažte, zda budete mít dostatek času starat se o něj odpovídajícím způsobem. Dále si rozmyslete, zda jej chcete chovat pouze pro dekorativní účely, jako svého miláčka, nebo se postupně chcete věnovat chovu papoušků v širším a hlubším měřítku. Obojí je možné, ale každá z variant má svá specifika chovu.
U obou variant je bezpodmínečně důležité, dodržet všechny základní podmínky pro udržení dobrého zdravotního stavu vašich papoušků. Není nic smutnějšího než pohled na unuděného, oškubaného a psychicky týraného tvora, živořícího v malé kleci, který nám měl původně svojí přítomností přinášet radost do života.
Při koupi nového papouška byste se měli řídit celou řadou doporučených rad a zásad. Při návštěvě si dobře všímejte např. čistoty klecí, která je patrná již na první pohled, a nemusíte se na ni vůbec nikoho tázat. Dále si rovněž všímejte celkové hygieny dna voliér a klecí. Pokud vidíte, že je na dně silná vrstva trusu, voda v miskách, která je určená k pití je silně znečištěná či je zakalená, letová bidla jsou znečištěna trusem, příliš neváhejte a takový obchod raději opusťte. Nebuďte ale přespříliš nároční! Je přijatelné, pokud se v klecích a voliérách nacházejí nějaké výkaly na dně. Ty se tam budou nacházet v jisté míře vždy. Každý by měl poznat onu pomyslnou hranici, kdy posoudí, zda pozorovaný stav čistoty chovu je, či již není zdravotně únosným.
Ihned poté, co jste si udělali představu o hygienické úrovni chovu, je čas začít si pozorně všímat ptáků. Ti by měli mít dostatek prostoru nejenom pro svůj let, ale i na sezení. Pokud je papoušků v kleci takové množství, že si nemohou všichni sednout na bidla a jsou nuceni být zavěšeni i na pletivu po stranách klece nebo voliéry, pak je rozhodně jejich počet v tomto prostoru neúnosně velký. Pamatujte na to, že papoušek jako každý živý tvor, má svoji sociální bariéru mezi jedinci stejného druhu, a proto málokdy je uvidíte sedět těsně jeden vedle druhého. Jistě i zde existují výjimky - jako je chování chovného páru, ale obecně se dá říci, že papoušek zpěvavý více méně dodržuje jistý fyzický odstup od dalších jedinců v hejnu.
Svoji pozornost zaměřte na celkové opeření papoušků. Především v oblasti kloaky, musí mít peří vždy čisté a suché. Povrchové peří si prohlédneme jednoduše zrakem a pro zjištění vnitřního peří se doporučuje fouknout na peří povrchové, čímž se obnaží spodní peří, které tak můžeme snadněji pozorovat. Rovněž si všímejte stavu nohou a drápků, které nesmí jevit známky nějaké deformace a defektů. Za závažné zdravotní a estetické vady ptáků se považují například chybějící drápky, prsty či celá noha, horní část zobáku a rovněž nesmí vybočovat a rovněž příliš hluboce zapadat do spodní. Neměla by chybět žádná významná část opeření – celé ocasní opeření, či dokonce viditelný výskyt lysých míst po těle.
Pokud papoušek zpěvavý jenom netečně sedí, nebo snad má hlavu zakloněnou dozadu, může se jednat o projev onemocnění. Tímto způsobem můžete odhalit některé nemoci již na první pohled. Zobák papouška by měl mít hladký povrch, bez výrazných prasklin, okolí nosních dírek má být suché, čisté, plně průchozí a prosté jakýchkoliv zranění a hlenovitých výtoků. V okolí nad zobákem se někdy vyskytne vápenný útvar, který je projevem nemoci mezi chovateli obecně známé jako vápenka. I když je tohle onemocnění dnes již dobře léčitelné, takového papouška si v žádném případě nekupujeme, ani při výrazně nižší prodejní ceně. Pokud jste na návštěvě u chovatele, který má takového jedince v hejnu mezi ostatními ptáky, raději se s ním ihned slušně rozlučte a odejděte.
Postupně přichází chvíle, kdy je čas si promluvit s prodávajícím o prodejních podmínkách. K tomuto bodu by se měl každý dopracovat až poté, co si je jist, že nevidí žádnou překážku pro nákup papouška právě z chovu od člověka, se kterým o prodeji jedná. Cena za mutačního papouška vždy reflektuje celou řadu skutečností. Mezi ty nejzákladnější patří fakt, že prodejní cena do jisté míry kopíruje pořizovací cenu původního rodičovského páru, dále se odvíjí od dosažitelnosti dané mutace, případně barevné kombinace na trhu a nezanedbatelným kritériem jsou i závazně deklarované skryté genetické vlohy daného jedince. Ve stručnosti se to dá shrnout takto; pokud nakupujete do chovu papouška zpěvavého modré lutino (albino) bude jeho cena dozajista odlišná od papouška s genetickou výbavou modrý lutino opalin 2F šedozelená/plavá. I když mezi oběma papoušky není možné na první pohled zjistit téměř žádný fenotypový rozdíl, jejich genetická struktura a výbava je diametrálně odlišná a tomu bude odpovídat i prodejní cena.
Charakterní člověk se vám nesnaží za každou cenu prodat jakéhokoliv papouška bez ohledu na vaše chovatelské cíle. Nevnucuje vám k prodeji ani takového papouška, kterého nemůže již delší dobu prodat. Vyspělý chovatel mutačních papoušků zpěvavých, by měl mít svůj chov na odpovídající hygienické a chovatelské výši. Vede si o odchovech knihu o plemenitbě s detailními záznamy. Je-li jeho chov odborně zaměřen na mutace a barevné kombinace, měli by tomu odpovídat i jeho teoretické vědomosti z oblasti genetiky. Jenom takový chovatel je vám schopen poskytnout všechny potřebné a pravdivé informace, které budete nutně potřebovat v dalším období chovu. Pokud jste se stavem chovu a přístupem chovatele spokojeni, líbí se vám vybraný papoušek, pak již zpravidla nic nebrání jeho koupi.
Papouška, jehož si vyberete, si nechte chytit a potom jej pečlivě zkontrolujte. K tomu proveďte prvotní vizuální zdravotní prohlídku kontrolovaného jedince. Důkladně zkontrolujte především, zda má fyzicky přítomné všechny drápky, prsty na nohou a ostatní části těla. Na nohou nesmí být chybějící prsty, ať již po částečné, či úplné amputaci např. jiným druhem papoušků, anebo v důsledku fyzického zranění. Takoví ptáci jsou zpravidla nevhodní do dalšího chovu. Pokud by se například jednalo o takto handicapovaného jedince (samce), zpravidla se od něj žádného odchovu nedočkáte. Je to proto, že samečci, kterým chybí drápky nebo dokonce celé části prstů, nejsou schopni se udržet při kopulaci na zádech samice. To bývá nezřídka důvodem, proč jsou snůšky neoplozené. Existují samozřejmě výjimky, kdy někteří handicapovaní jedinci se silným fyzickým poškozením, bývají v ojedinělých případech schopni řádné reprodukce. Přesto takové papoušky do svého chovu raději nepořizujte.
Dále při zdravotní prohlídce papouška opatrně rozfoukněte peří na břiše a prsou. Zrakem ani pohmatem nesmí být vidět větší množství podkožního tuku. Za zcela nepřijatelné se ze zdravotního hlediska považuje zjištěný stav vyšetřovaného ptáka, kdy je hmatem zjistitelná výrazně vystouplá prsní kost s případnou absencí přítomnosti dobře vyvinuté prsní svalové hmoty. První případ značí obezitu a druhý podvyživení. V obou případech se dá doporučit, abyste takové jedince raději do svého chovu nekupovali a vyhnuli se tak řešení případných zdravotních potíží.
Obecným pravidlem v chovech ptáků je, že se odchytávaní jedinci nemají chytat do rukou. K odchytu je vždy lepší použít speciální ornitologickou síť. Lovení pomocí rukou, např. v malé kleci, je pro ptáky nesmírně stresující, protože jim ruka připomíná pařát lovícího dravce. Při lovu ptáků pomocí ornitologické síťky, především pak mláďat, je vždy potřeba mimořádné obezřetnosti.Velice snadno může docházet k mnoha druhům zraněním. Mezi nejčastěji se vyskytující úrazy patří především různé pohmožděniny i zlomeniny. Opatrným odchytem a jistou mírou zručnosti při odchytu s pomocí ornitologické sítě, se dá většině těchto úrazů předejít.
Pokud si nejste něčím jisti a zdravotní prohlídka ve vás vyvolává pochybnosti o dobrém zdravotním stavu, papouška nekupujte! Zlatým pravidlem pro nakupování nových ptáků je: „Nakupujte, až poté co jste si zcela jisti bezvadným zdravotním stavem a jste se vším zcela spokojeni“.
Obecně se dá říci, že nákup můžete uskutečnit několika způsoby. Mezi nejčastější patří nákup přímo od chovatele, anebo ve specializovaném obchodě, případně i nákup na ptačím trhu. Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv z nabízených možností, dbejte vždy na dodržení všech uvedených zásad.
Po odchytu z klece nebo voliéry vložíme opatrně papouška do transportní klece, tzv. přenosky. Přenoska musí být vyrobena tak, aby přepravovaného papouška stresovala co nejméně a zároveň aby účinně zabránila způsobení si jakýchkoliv zranění. Její rozměry bývají navrženy tak, aby neumožňovaly ptákům volný let. Papoušek, který je přepravován uvnitř takovéto transportní klece, může uvnitř ní pouze volně chodit. Z tohoto důvodu má být pobyt v transportní kleci časově minimalizován, jenom na tu nejnutnější dobu.
Po příjezdu domů pokud možno nechytáme papouška do rukou. Necháme jej, aby zcela samostatně opustit prostor transportní klece. Výjimkou z této praxe, jsou pouze stavy, kdy je nutné učinit vůči dovezenému jedinci nutná veterinární opatření. Transportní klec je vždy nutno po ukončeném transportu vyčistit a vydezinfikovat.
V minulosti se nezřídka provozovala i praxe zasílání papoušků formou různých expresních poštovních zásilek a kurýrních služeb. Tento způsob transportu nelze doporučit. Stále zde existuje nezanedbatelná míra rizik ohrožujících život přepravovaných zvířat, a proto je vhodné jednoznačně dát přednost osobnímu výběru papouška s následným transportem v péči nového chovatele.
Můžeme říci, že karanténa představuje soubor všech hygienických opatření chovatele, vedoucích k zamezení výskytu a dalšímu šíření jakýchkoliv typů nemocí prostřednictvím nově transportovaných jedinců. Vzhledem k faktu, že papoušci zpěvaví jsou nezřídka dovážení ze zahraničních chovů, je potřeba zde bezpodmínečně dodržet všechna níže uvedená doporučení pro karanténu ptáků, tak jak jsou doporučována při nákupu v rámci transferu uvnitř EU a České republiky. Z pohledu aktuálně platné legislativy týkající se karantény zvířat, je potřeba respektovat platné znění Vyhlášky ministerstva zemědělství ČR č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí § 15 Karanténa dovážených zvířat.
Karanténovat nově příchozího ptáka odděleně od stávajícího chovu je nejideálnější v úplně jiné budově a nejlépe (pokud možno), kdyby se o něj měl starat člověk, který se stávajícím chovem nepřichází do žádného fyzického kontaktu. Vím, že tohle doporučení může být v chovatelské praxi někdy jenom těžko dosažitelné, protože většina chovatelů se stará o své svěřence sama, nicméně představuje nejlepší způsob, jak provést karanténu.
Mezi obecné zásady z této oblasti patří, a za správný postup chovatele se považuje, neprovádět kontrolu jejich zdravotního stavu (např. odběrem vzorku krve) ihned poté, co si chovatel přiveze nové papoušky domů. Tento typ kontroly raději proveďte až po několika dnech (zpravidla 4-5 dní postačí). Je potřeba si uvědomit, že většina nemocí se nemusí projevit ihned. Navíc každá nemoc má svoji inkubační dobu a může se i rozdílně projevovat. Většinou jsou nově zakoupení papoušci izolováni v karanténě osamoceně a v důsledku stresu z transportu působí většinou unaveně. Z hlediska lepšího verbálního posouzení jejich zdravotního stavu je možné, a dokonce se někdy doporučuje umístit mezi nové ptáky uvnitř do prostoru karantény i nějakého jedince z vlastního chovu. Našemu účelu plně postačí vpuštění několika takových jedinců. Dobrou službu nám udělá i párek přírodně zabarvených papoušků. Nutností je, aby tato zvířata byla z medicínského pohledu zcela zdravá.
Je potřeba si uvědomit, že ve veterinární praxi existuje celá řada nemocí, vůči nimž jsou dovezení ptáci latentní, mohou být jen jejich přenašeči a sami neonemocní. Mohli by tedy zdravotně nakazit některé jedince z vašeho chovu, kterého byste k nim umístil. Přítomnost zdravých papoušků z vašeho chovu, může rovněž pozitivně působit na všechny karanténované papoušky z pohledu snížení úrovně hladiny stresu, kterému bývají vystaveni v novém prostředí. Navíc nově zakoupení papoušci začnou lehčeji přijímat krmení ve zcela novém prostředí. Za minimální dobu, po kterou se doporučuje ptáky pozorovat a provádět dílčí veterinární vyšetření se považuje doba přibližně 50 dní. Pokud nepozorujeme této době žádné negativní vnější projevy papoušků a ani vyšetření nic neodhalí, dá se s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že se žádné nemoci u nových ptáků nevyskytují. Následně můžeme takovéto jedince po provedené a vyhodnocené karanténě vpustit mezi ostatní ptáky do vlastního chovatelského zařízení.