Jako jedna z mála z kynologických akcí se v roce řádícího koronaviru uskutečnila promoce psích studentů v tradičním termínu a ve stejném rozsahu jako v minulých letech. Louku pražského motolského Centra výcviku psů pro postižené zaplnilo několik stovek diváků, aby přihlíželi slavnostnímu aktu nazvanému promoce nebo také Superden 2020.
A bylo se na co dívat i co poslouchat. Slavnostní akci jako vždy komentovali známí herci, své umění předvedli oblíbení zpěváci a nechybělo ani hudební těleso, tentokrát v podobě skupiny Františka Nedvěda mladšího. Celkem patnáct čtyřnohých absolventů speciálního výcviku zaměřeného na pomoc dětem a dospělým s různým postižením složilo neobvyklý slib. Nejprve však napochodovali za doprovodu hymny Gaudeamus igitur se svými trenéry na předváděcí molo. A protože šlo o promoci, byli také patřičně oděni – měli černé dečky a promoční barety. Poté promotor, rovněž oděný do tradičního hávu, přečetl slib věrnosti psích pomocníků jejich poslání. Slib pak každý pes musel potvrdit olíznutím (masem vonícího) žezla promotora. Pokud se k tomu pejsek neměl, musel tak za něho učinit za velkého veselí diváků jeho trenér. Pak čtyřnožec obdržel certifikát, aby mohl pomáhat svému novému páníčkovi či paničce.
Zajímavému a poutavému dni však nechyběla ani nečekaná dramatická událost. To když František Nedvěd měl předávat asistenční border kolii a natěšená klientka zřejmě neunesla emoční sílu okamžiku, a jen co vystoupila na pódium, náhle omdlela a upadla. Nejprve diváci a aktéři na jevišti strnuli, během pár minut se však pohotovým moderátorům, hudebníkovi a trenérům psů podařilo nešťastnou ženu přivést k vědomí. Jen co paní otevřela oči, omlouvala se za kolaps divákům, trenérům a účinkujícím Superdne. Zároveň sdělila, že takovéto stavy občas mívá, a proto si přišla převzít psího pomocníka, který jí má být v podobných kritických situacích nápomocný, a pokud možno kolapsům předcházet. A border kolie opravdu hned po pádu své paničky předvedla, jak v praxi funguje. Neustále se točila kolem nehýbající se ženy, občas ji olízla, zkrátka dělala vše, co se za předchozích dvanáct měsíců naučila (ke konci výcviku už se svojí novou paničkou). Za osmnáct let existence psích promocí to byl první případ, kdy pes na pódiu předvedl nikoliv ukázku, co se naučil a jak má pomáhat, ale skutečně pomáhal zkolabovanému člověku.
Vraťme se však k začátku pestrého programu. Hned po představení první poloviny promujících pejsků se na pódiu představil herec, moderátor a zpěvák Milan Peroutka. Starší, stejně jako mladší účastníci Superdne s potleskem přijali jeho vzpomínku na dříve tradičního účastníka Superdnů Karla Gotta. Mistrovou písní Lady karneval zpěvák rozproudil veselí na pódiu a v celém areálu. A pak už následovalo předávání čtyřnožců malým i velkým klientům Helppesu. Každé předávání bylo doprovázeno popisem jeho příběhu, tedy jakým postižením trpí a jak mu bude pejsek pomáhat. Nebyly to veselé příběhy, neboť každý z přítomných si uvědomil, jaké trápení provází klienty od narození nebo po úrazu. Při každém předávání bylo vidět, jak šťastní jsou za čtyřnohého pomocníka dospěláci, stejně jako děti a jejich rodiče. Krásně to vyjádřila jedna z maminek, když uvedla, že její dítě se narodilo jako holčička, ale ve svém těle se už od počátku školní docházky necítila dobře. Cítila se a projevovala se jako kluk a od té doby trpěla nepochopením učitelů a šikanou dětí. Niki ztratila zájem o okolí a život ji přestal bavit natolik, že nechodila ani do školy. Rodiče hledali řešení, ale nic nepomáhalo. Když je napadlo obrátit se na pomoc Helppesu, svitla jim naděje. Ředitelka a zkušená trenérka psů Zuzana Daušová, která je zároveň velkou znalkyní lidských duší, rodičům naznačila, jak by nešťastnému dítěti mohl pomoci pes. A bylo rozhodnuto. Pro Niki byla vybraná fenka labradora Betynka a po roce výcviku, často za účasti Niki a maminky, bylo jasné, jak velká to je pomoc. Teď už on, Niki, začal chodit do školy, na tvář dítěte se vrátil úsměv a život pro něho je radostnější. Když sponzor předával Betynku do rukou školáka a jeho maminky, pódium doslova přetékalo emocemi. Maminka plakající štěstím objímala své dítě i pejska a slzy se objevily také na tváři moderátorky Patricie Pagáčové. Když si utírala slzy, své dojetí komentovala: „Nedivte se, zapracoval ženský mateřský cit.“
Dojemné příběhy klientů provázelo každé předávání psů. „Psy mám ráda, i když doma žádného nemám. A do Motola chodím už několik roků na Superdny proto, že nikde jinde se nemůžu tolik přesvědčit o tom, jak pejskové dokážou pomáhat lidem s postižením. Dojímají mě především chvíle, když vidím, jak šťastní jsou rodiče, kteří převzali psího pomocníka pro své malé dítě. Jako matka dvou dcer a babička čtyř vnoučat se dovedu vžít do situace maminek, které neměly to štěstí, aby měly zdravé a bezproblémové dítě,“ komentovala svoji pravidelnou účast sedmdesátnice ze Smíchova. Nutno však podotknout, že na slavnostním předávání psů někteří lidé s handicapem nešetřili úsměvem ani humorem, přestože jim osud nedopřál život v plné kráse. S lehkým humorem prezentoval svůj příběh od narození například pan Jaroslav s těžkým postižením. To si s údivem uvědomili moderátoři Patricie Pagáčová, Jan Čenský, Mirek Konvalina i diváci. O trampotách pana Jaroslava a o výcviku a nezastupitelné pomoci jeho psího pomocníka se zmíníme v samostatném článku.
Dříve populární zpěvák Viktor Sodoma se po odzpívání svých tří nejznámějších písniček ujal předávní německého ovčáka Šani. Dvouletý pes plný energie pomáhá své neméně veselé paničce, slečně Báře. Protože má vážné problémy s rovnováhou, pohybuje se často na vozíku, ale díky Šáňovi si může dopřávat i chůzi. Hezký ovčák je jí oporou psychickou, ale především jí umožňuje udržovat při chůzi stabilitu, a také umí pomáhat vstávat své paničce, když upadne. Německý ovčák je přirozeně temperamentní, ale na patřičné povely se dokáže zklidnit. Jedním z důvodů, proč byl vybraný pes právě tohoto plemena, je jeho výdrž a síla. „A protože slečna trpí zároveň poruchou autistického spektra a sociální fobií, vybral se tento pes i proto, že na německého ovčáka se jen tak každý nevrhá bez dovolení, aby ho hladil a kontaktoval, což se bohužel u retrívrů stává vcelku snadno,“ doplnila ředitelka Daušová. Nemenší oporou je portugalský vodní pes paní Daniele postižené roztroušenou sklerózou. Většinu času je sice odkázaná na vozík, ale protože stále aktivně pracuje, potřebuje psího pomocníka. Má dokonce dvě zaměstnání, na která ji doprovází čtyřnohá Adira. Fenku předával herec Jakub Kohák, kterému stále vrtalo hlavou, jak může vodní pes pomáhat paničce na vozíku. A protože paní Daniela věděla vše o tomto zajímavém plemeni, poučila všechny, kdo tyto psy nezná. A na závěr vtipného vyprávění za všeobecného veselí dodala, že toto plemeno je opravdu určené pro vodní práce při lovu ryb, ale že změna poslání fence vůbec neuškodila a možná je naopak ráda, že se nemusí neustále cachtat ve vodě.
Výčet sponzorů, firem, zaměstnaneckých organizací, ale i jednotlivců, kteří chápou důležitost asistenčních a vodicích psů, by byl dlouhý. Jedině díky jim, a také úřadům práce, které na psy přispívají v souladu se zákonem, se může každý rok těšit na správně vybrané a vycvičené čtyřnohé pomocníky řada dětí i dospěláků s handicapem. Přípravou psů pro osoby s postižením se nezabývá jen mezinárodně akreditované centrum v pražském Motole, ale i další čtyři organizace s mezinárodní akreditací. Helppes je však velkou a známou organizací, která přispěla i díky mediální prezentaci k finanční a legislativní podpoře asistenčních a dalších speciálně vycvičených psů pro postižené.
Zajímavostí i novinek z výcviku a využívání psů lidmi s nelehkým údělem bylo během sobotního slavnostního dne hodně. A protože mnohé milovníky psů by to mohlo zajímat, vrátíme se k promoci ještě jedním článkem.