Kočka - základní hygienické úkony

Péče o dlouhou srst
Tato péče je nejsložitější. Musí být prakticky každodenní, protože srst má sklon k plstnatění a pokud se vytvoří z chlupů plstnaté smotky, nezbývá než kočku ostříhat. Mluvíme-li o dlouhé srsti, máme na mysli srst perských koček, která je dlouhá a jemná a taková je jak krycí srst, tak i podsada. Dlouhá, jinak nazývaná také polodlouhá srst jiných plemen (Mainské mývalí kočky, Birmy, Turecké angory a podobně) tyto vlastnosti nemá a její sklon k plstnatění je velmi malý. Proto by si měl každý zájemce o perskou kočku dobře rozmyslet, zda má možnost věnovat dostatek času péči o srst, neboť zanedbaná perská kočka není ani pěkná, ani spokojená. Na dlouhou srst si musí chovatel pořídit kovový hřeben, štětinový kartáč a pudr. Srst se nejprve pročesává hřebenem, nejlépe proti směru srsti. Zvláštní pozornost je nutno věnovat břichu a slabinám, kde se smotky tvoří nejčastěji. Počínající smotky lze ještě jemně rozplést prsty. Srst na krku, takzvaný límec, češeme také proti srsti. Když je srst rozčesána, vykartáčujeme ji kartáčem po směru srsti. Nakonec velmi opatrně kartáčem češeme ocas - ten je na vytrhání chlupů nejcitlivější - srst na ocase totiž dorůstá velmi dlouho. Asi jednou týdně nebo po znečištění je nutné srst napudrovat a poté důkladně vyčesat a vykartáčovat, čímž odstraníme nečistotu a mastnotu.
 

Péče o polodlouhou srst
Jako polodlouhá srst se označuje srst mnoha plemen, která náleží k polodlouhosrstým plemenům. Geneticky se vlastně jedná také o srst dlouhou, ale jak již bylo řečeno, její kvalita je odlišná od srsti perských koček. Většina polodlouhosrstých koček má podsadu v srsti, ale některá plemena jí mají jen velmi málo (turecké angory), případně nemají skoro žádnou (balinesky). Obecně lze říci, že čím méně podsady srst má, tím je péče o ni jednodušší. Polodlouhou srst stačí jednou týdně vykartáčovat kartáčem z pravých štětin, které netvoří tolik statické elektřiny jako kartáče syntetické. Límec a ocas pročešeme hřebenem, ale zejména ocas opět velice opatrně. Častější vyčesávání mrtvých chlupů vás čeká v období línání, protože kočka by spolykala příliš mnoho chlupů.

Péče o krátkou srst
Majitel krátkosrsté kočky má péči o srst poměrně jednoduchou. Úplně postačí, když srst jedenkrát týdně vykartáčuje na celém povrchu těla, včetně břicha, po směru srsti. K uhlazení srsti a odstranění mrtvých chlupů při línání použijte gumový kartáč, avšak opatrně, protože byste mohli vytrhat zbytečně mnoho chlupů. Chovatel siamek a orientálek si navíc pořídí jelenici, kterou na závěr srst uhladí a dodá jí lesk. Velmi jemně musí se srstí zacházet ten, kdo si pořídí rexe. Zde se doporučuje používat pouze textilní kartáč (na jeho pracovní ploše je plyš s tištěným vzorem) a jelenici, avšak i ty velmi opatrně. Srst rexů je lomivá a nemají jí mnoho, snadno se i vytrhá a vznikají nepěkné lysiny.
Z pravidelné údržby srsti by se majitel kočky měl snažit udělat příjemný rituál. Kočka by měla být na péči o srst zvyklá již od malička. Kartáčování a česání by se mělo provádět, když je kočka v pohodě - najedená a odpočatá. Na kočku mluvte a chvalte ji, můžete jí dát i odměnu. Je škoda, když se tato nutná péče stane pro kočku nepříjemnou povinností.

Koupel
Kočky koupeme buď proto, že mají znečištěnou srst, nebo před výstavou. Většina koček tuto proceduru příliš nemiluje, ale může si na ni zvyknout. Pravda však je, že se mezi kočkami najdou i takové, které si koupel oblíbí. Před začátkem koupele si připravíme všechny pomůcky: podložku do vany (proti klouzání), speciální kočičí šampon, nádobu na oplachování a velký froté ručník. Je dosti pravděpodobné, že u koupele budete potřebovat pomocníka. V koupelně či místnosti, kde koupeme, musí být příjemné teplo. Do vany napustíme 10 cm teplé vody - teplota vody má být asi 38 st. C, musíte ji vyzkoušet na sobě. Smíchejte trochu šamponu s vodou v nádobě a kočku touto směsí polijte od krku směrem dolů a dozadu. Šampon vmasírujte do srsti. Nikdy nenalijte vodu do uší nebo očí, kočka by se pak koupele bála. Hlavu umyjte jen hodně navlhčenou žínkou. Potom kočku důkladně opláchněte velkým množstvím teplé vody a zabalte ji do ručníku. Pokud to kočka snáší, vyfénujte ji. Po koupeli držte kočku v teple a chodí-li ven, pusťte ji až druhý den, neboť srst zůstává u kořínků poměrně dlouho navlhlá a kočka by snadno prostydla.
 

Převzato z knihy nakladatelství DONA Chováme kočky.