Manská kočka

Toto zvláštní plemeno nevděčí za svůj původ chovatelům. Jedná se o přirozenou genetickou mutaci. Na ostrov Man v Irském moři se takovéto bezocasé kočky dostaly v dávných dobách s fénickými kupci z Japonska, případně s loděmi Vikingů. Ale legenda mluví o tom, že jim ukousli ocasy psi, když kočky chtěly opustit Noemovu archu. Protože žily století na omezeném prostoru bez možnosti přílivu nepříbuzné krve (koček s ocasy), úzkou příbuzenskou plemenitbou se genetická odchylka – bezocasost – upevnila. Nesla s sebou i geneticky podmíněné zdravotní vady, které byly přirozeně eliminovány. 

Bylo zjištěno, že všechny manské kočky nesou i gen pro dlouhý ocas. Z rodičů, kteří nesou gen manx pro bezocasou, se v jednom vrhu vyskytují i jedinci s delším ocasem. Gen je neúplný a v jednom vrhu se vyskytují koťata s různými typy ocasů. Pokud se spolu páří jedinci zcela bez ocasu, vzniká letální (smrtelný) faktor, koťata se rodí mrtvá nebo málo životná a hynou brzy po narození.

V přírodním prostředí a při volném pohybu koček přežili jen zdraví, životaschopní jedinci. Na ostrově Man žijí jako běžné domácí kočky, jsou výbornými lovci myší a oblíbeným domácím zvířetem.

Už v polovině 19. století se manské kočky objevily v Evropě i v Americe. Od poloviny století minulého získaly značný obdiv.

Tělesná stavba

Jsou to svou tělesnou stavbou velice zajímavé kočky. Celkově jsou robustní, zadní polovina těla je zakulacená, pánevní končetiny výrazně silné, zadek je vyšší než ramena. Mají charakteristickou chůzi, která se podobá spíše poskakování králíka. Z tohoto důvodu nemají tendenci lézt na stromy a také neskáčou do větších výšek, ale silné zadní tlapy umožňují bez problémů vyskočit do přiměřené výšky.

Povaha

Mají klidnou povahu, jsou trpělivé, hravé, inteligentní a velmi rychle se učí aportovat i jiné kousky a triky. Jsou upnuty na svou rodinu, výborně vychází s dětmi i jinými domácími mazlíčky. I při bytovém chovu jsou stále výbornými lovci. Také dokážou vycítit ohrožení a reagovat vrčením a vyhrožováním, nahrazují tak „hlídacího psa“. Jsou velmi vděčné za venkovní voliéry, hravou povahu si udržují do vysokého věku. Vyhovují jim různé prolézačky, šplhadla a aktivizující hračky.

Ve FIFe byly kočky manx (MAN) uznány v roce 1949, jejich verze s delší srstí zvaná cymric (CYM) v roce 2006.

Standard FIFe

Charakteristické pro MAN/CYM je krátký hřbet a hluboké boky. Velikost střední. Hlava je relativně velká a kulatá, má baculatý nafouklý výraz. Tváře prominující, nos středně dlouhý bez zřetelného stopu, špička nosu není zvednutá. Uši středně velké, posazené relativně vysoko na hlavě, otevřené na bázi a lehce probíhající ke špičce. Oči velké a kulaté, barvy korespondující s barvami očí variet britských koček, ale není to velmi důležité. Tělo silné a kompaktní, široký hrudník, záď kompaktní a krátká, ale v proporcích k tělu a končí výraznými, širokými a kulatými kýtami (hýžděmi), boky velmi hluboké. Končetiny dobře svalnaté, hrudní krátké a dobře vzdálené od sebe, tím je viditelný široký hrudník. Pánevní končetiny jsou vyšší než hrudní a úhleny dopředu k tělu. Tlapky kulaté.

Ocas

• Rumpy – ocas zcela chybí, na konci páteře je výrazná jamka.

• Rumpy riser – prodlužuje se páteř nahoru (křížová kost, ne odstup ocasu), výraz chybění ocasu nenarušuje kočku.

• Stumpy je definován jako krátký, často nepravidelně formovaný pahýlovitý ocas ne delší než 3 cm, zahnutý nebo s uzly.

Srst

• MAN je krátká, dvojitá, podsada měkká a silná, vytváří polstrování, dobrá textura.

• CYM je středně dlouhá, podsada měkká a silná, dojem srsti je měkký a hedvábný, ale plný. Dobře polstrovaná na celém těle.

Barva

Všechny barevné variety a kresbyjsou povoleny, včetně všech barevných variet s bílou v jakémkoliv rozsahu. Vybarvení nosního zrcátka a polštářků tlapek je harmonické k barvě srsti.

Na výstavách je nejvíce hodnocena stavba těla a ocas. Kočky s dlouhým ocasem se nevystavují a nehodnotí, jsou však důležité pro chov, protože páření dvou bezocasých partnerů (rumpy) způsobuje letální faktor pro potomky a to je zakázáno.

Tak jako všechny kočky se zkrácenými ocasy jsou na svůj ocásek velmi citlivé, nemají rády jeho osahávání, natož snahu o narovnávání. Sama jsem si vyzkoušela manskou rumpy. Při jejím chování a mazlení mi to nedalo a trošku déle jsem nenápadně osahávala jamku zakončení páteře. Kočka stále mazlivá mě náhle kousla a tím důrazně upozornila, že „ocas“ je tabu. A dál se tulila a mazlila.

I když jsou tyto zvláštní kočky velmi zajímavé a mají výbornou povahu, na výstavách se s nimi v Evropě setkáváme zřídka.