Čeští celníci nezůstávají pozadu 

Po všelijakých informacích o schopnostech psů nalézat lidi s onemocněním covid-19 se rázně rozhodla ministryně financí Alena Schillerová, že chce mít na pražském letišti Václava Havla čtyřnohé pomocníky, kteří dokážou totéž. Postarat se o to musí do konce roku 2020 její podřízení, tedy celníci se svými psy.

Byl to silný impulz, který nikoho nenechal na pochybách, že s přípravou se musí začít okamžitě a rychle. A tak během dvou týdnů vznikl tým pod vedením plukovníka Petra Müllera z Generálního ředitelství cel ČR, který po ujasnění rámcové koncepce přípravy a využití psů v boji proti koronaviru uspořádal 9. listopadu tiskovou konferenci. Stalo se tak v nové výcvikové hale ruzyňských celních kynologů za účasti hlavních českých celoplošných médií.

Novináři byli spokojení, neboť se mohli seznámit s psovody a psy, kteří se výcviku účastní. Dověděli se také, jak úspěšní byli tito psi ve službě na letišti a při kontrolách poštovních zásilek v ruzyňských cargo halách. A kdo by se snad domníval, že se při té příležitosti dozví vše o výcviku a využití „covidových“ psů, mýlil by se. Na celý projekt je v podstatě uvaleno informační embargo, jak hned v úvodu uvedl plukovník Müller. A kdo se o problematiku výcviku a využití psích specialistů více zajímá, jistě toto embargo chápe jako správné strategické rozhodnutí. Dnes například nikdo na světě neví, jak nejlépe a vůbec jaké vzorky, resp. ze které části těla se mají odebírat. Pomocí těchto vzorků se pak mají psi cvičit. Těch neznámých je ale více. Takže jak se psi skutečně cvičili, co se osvědčilo a co naopak, bychom se mohli dozvědět koncem tohoto roku, kdy celníci slíbili, že podají další informace.

Zdánlivý paradox

Co je na odebírání vzorků zdánlivě paradoxní, je fakt, že nejobtížnější je získat vzorek od opravdu nenakaženého člověka. Pes totiž musí při výcviku v řadě mezi vzorky odebraných od zdravých osob označit ten s covidem-19. V řadě mohou být i klamné vzorky, na které pes nesmí reagovat, jako je třeba vůně nějaké pochutiny, voňavky, pracího prášku, cigaret apod. To vše může mít kontrolovaná osoba u sebe, a na to pes nesmí reagovat. A proč není snadné získat právě vzorky od zdravého člověka? Ani na to nikdo nedostal při zmíněné tiskové konferenci odpověď, lze se však domnívat, že takový vzorek je možné získat jen ve sterilním prostředí od člověka, jenž byl označen po těch nejspolehlivějších testech za naprosto zdravého (z hlediska covidu-19). Pokud by tomu tak nebylo, mohli by psi označovat i vzorek, který byl psovodům předán s označením, že je od zdravé osoby. A to by byla pro psy i psovody zmatečná situace.

Neznámých kolem vzorků bude asi více, neboť i po pětačtyřicetileté zkušenosti s identifikací osob podle odebraných vzorků má i dnes policie (nejen u nás) nové poznatky, kterými zpřesňuje, jak se má se vzorky a psy pracovat při ztotožňování pachu osob. V tomto směru se také ví, jak dlouho a za jakých podmínek se mohou vzorky uchovávat. Zda to bude platit i v případě vzorků na covid od nemocných osob, ukáže až čas. 

Bezpečnost především

Protože celní kynologové budou pracovat s nebezpečným biologickým materiálem, platí pro ně obdobná hygienická opatření jako pro zdravotníky, kteří odebírají u lidí vzorky na testování covidu nebo se vzorky pracují v laboratoři. Problém se psy „oskafandrovaní“ psovodi neměli, a jak prohlásil jeden z kynologů, jejich čtyřnožci se jen zpočátku podivně koukali, jako by si říkali: Co ten můj páníček blbne?! Ale po chvilce reagovali i na povely, když si po zvyknutí na bílou kombinézu vzali také kuklu na obličej a navlékli gumové rukavice. 

K bezpečnosti má přispívat i několik dalších opatření, za zmínku však stojí ionizační zařízení, které má přes noc dezinfikovat celou halu a také utlumit pachy. Dezinfikované budou i výcvikové pomůcky. Takže od rána budou psi i psovodi pracovat v čistém prostředí.

Výběr psů 

Když byl celníkům zadaný dvouměsíční termín pro přípravu psů na vyhledávání osob pozitivních na covid-19, neměli jinou cestu než využít pro takový výcvik čtyřnožce ze současného stavu.

Mezi šesticí psů jsou dva belgičtí ovčáci malinois, jeden německý ovčák a tři kříženci. Kromě jednoročního malinoise kapitána Pleskače, který byl v počáteční fázi výcviku na vyhledávání bankovek, je ostatních pět psů již vycvičených pro vyhledávání různých komodit. A většinou již měli několik záchytů. Malinois nadpraporčíka Kobrče vycvičený na vyhledávání OPL (omamné a psychotropní látky), tedy drog, a také zbraní například označil marihuanu ve skladu na mezinárodním letišti v Tbilisi. To když tam psovod působil jako instruktor. Kříženec podobný retrívrovi praporčíka Poláka má specializaci na CITES, tedy na vyhledávání komodit souvisejících s pašováním mezinárodně chráněných rostlin a volně žijících zvířat a produktů z nich. Na svém kontě má například mnoho záchytů korálů, zuby z jaguára a kajmana, kůže vlka, peněženky z krajty a rejnoka, náušnice a přívěsky z peří papouška ara. Stejnou specializaci má i dvouletá maliňačka praporčice Dyntarové, která je zařazená do služby teprve deset měsíců. Fenka německého ovčáka praporčice Machové je specialistka na vyhledávání tabáku a výrobků z něho. I ona slouží teprve deset měsíců a na svém kontě má dva záchyty kartonů neokolkovaných cigaret v kufrech cestujících.

Největším borcem je ale malý kříženec Kuky nadpraporčíka Bryndy, specialisty na drogy a zbraně. Za pět let služby u celníků našel tento nenápadný a hravý služebník například 72 tisíc tablet extáze ve skladu cargo, téměř pět kilogramů marihuany v poštovní zásilce a při silniční kontrole automobilů to bylo jednou 11 kilogramů marihuany a jindy zase 14 kg pervitinu.

Předpoklady

Pro začátek má výběr psů z těch, co slouží, množství výhod. Například že se psovodi nemusí zabývat výcvikem poslušnosti a že psi jsou zvyklí pohybovat se v letištním prostředí s velkým počtem lidí. Psovodi také vědí, jaké výcvikové nuance mohou u svého svěřence při výcviku k další specializaci uplatnit. To vše urychlí přípravu těchto psů, aby se na začátku příštího roku mohlo již pilovat jejich praktické nasazení. Ani způsob budoucí práce psů plukovník Müller nechtěl upřesnit, neboť dosud není jasné, zda psi budou označovat osoby nakažené Sars-CoV-2 pomocí pachových vzorků sejmutých z těla člověka, nebo pohybem mezi cestujícími a přímo označovat nemocné záchytem jejich typického pachového projevu.

Jak plukovník uvedl, vše bude záležet na získaných zkušenostech a na názoru hygieniků. Jediné, co mohl sdělit, je fakt, že kontrolami pomocí psů nebude možné pokrýt cestující na celém letišti, ale nejspíše jen tu část, která přilétá do ČR z rizikových oblastí. Na tiskovce bylo rovněž sděleno, že se v příštím roce počítá se získáním dalších psů výkupem od chovatelů, možná až do celkového počtu dvanácti. Nově získaní psi by pak měli být prioritně cvičení na covidovou detekci. A měli by to být psi plemen, která nevzbuzují v lidech žádné obavy. Celní správa také uvažuje, že jejich psí specialisté by mohli být v budoucnu využívaní i v domech sociální péče.

Spolupráce

Celníci hned po obdržení úkolu kontaktovali známého kynologa záchranáře Gustava Hotového, který začal s výzkumem a vývojem metodiky výcviku psů pro vyhledávání osob s nemocí covid-19 už na zlomu února a března 2020, a také kynology ve Finsku, kteří již testovali využívání „covidových“ psů na letišti. Kontakt navázali rovněž s jedním dlouhodobě spolupracujícím americkým kynologem, který v nejbližší době dorazí do Prahy, aby se podělil o své zkušenosti. Důraz kladou celníci na spolupráci s Centrem pro výzkum chování psů při České zemědělské univerzitě v Praze. 

Zatímco počáteční výcvik a nasazení psů bude především praktickou záležitostí, později lze předpokládat, že další vývoj metodiky výcviku a využití těchto psích specialistů bude probíhat také na vědecké bázi. Nebude to nic nového ve spojení celníků s univerzitou, neboť smlouva o spolupráci mezi těmito složkami je letitá a přináší ovoce. Celní kynologové se dozvídají z přednášek šéfa výzkumného centra Ing. Ludvíka Pince, PhD., nejnovější poznatky z oblasti odorologie (problematika využívání čichových schopností psů), někteří celní psovodi dálkově studují na ČZU a studenti univerzity zase jezdí na dlouhodobější stáže do Heřmanic, kde je kynologické výcvikové centrum celní správy. Věřme, že stejně úspěšný bude i nový směr spolupráce. 

Český tým pod vedením kynologa Gustava Hotového se orientuje na výzkum metodiky výcviku psů pro detekci osob s nemocí covid-19, přitom spolupracuje s lékaři a dalšími odborníky a má mnoho zajímavých poznatků a výsledků. Je předpoklad, že bychom se s některými mohli seznámit v nejbližší době.