Vánoce na míru

Vánoce už zase klepou na dveře, rok je pryč a my můžeme rekapitulovat, co se nám povedlo a v čem máme rezervy. Ano, Vánoce už jsou zase tady a s nimi všechen shon, pečení, uklízení a přípravy, nové i letité tradice. Týkají se i vás, znáte je?

U nás doma třeba nesmí chybět k Vánocům kapr s bramborovým salátem, kapří šupinka pod talířem a po Vánocích v peněžence. Pečeme cukroví, krájíme jablíčka a loupeme oříšky, stříháme barborky, pouštíme lodičky, abychom věděli, zda se příští rok někdo nevzdálí, věštíme z lístků pod polštářem nebo z roztaveného olova, co nás čeká příští rok… A samozřejmě si dáváme dárečky.

I kdyby nic z toho nebyla pravda, strávili jsme čas spolu ve sváteční atmosféře ‒ a to se taky počítá.

Šupina pro štěstí

Kapří šupinku pod talíř, abychom měli štěstí a hojnost v následujícím roce, ale slepicím raději něco jiného… Čím jim přilepšit?

V zimě slepice nemají možnost nasbírat si ve výbězích to, co potřebují. Pokud běžně spoléháte na to, že si část krmiva opatří, v zimě je potřeba krmnou dávku upravit. Slepice mají v zimě také vyšší nároky na spotřebu energie, musí si udržet tělesnou teplotu. Krmná dávka by tedy měla poskytnout dostatek energie i kvalitních bílkovin. 

I Karel Jaromír Erben v baladě Štědrý den v jednom z veršů píše:

Hospodáři štědrovku,

kravám po výslužce;

kohoutovi česneku,

hrachu jeho družce.

Naši předkové dobře věděli, čeho je zvířatům potřeba. Hrách byl pro slepice zdrojem bílkovin, naklíčený nebo namočený a povařený jej slepice zobou velmi rády. Česnek je zase pro všechny preventivním prostředkem proti nemocem, na posílení imunity, přírodním antibiotikem.

Cenným zdrojem bílkovin jsou krmiva živočišného původu, kterými mohou být:  

Mouční červi (Tenebrio molitor) – larvy nebo kukly potemníka moučného mohou nahradit značnou část krmiv bílkovinného původu. Zkrmovat je lze čerstvé i sušené.

Jedním ze zdrojů bílkovin živočišného původu mohou být právě různě zpracované ryby a jejich vnitřnosti. Také rybí tuk je cenným zdrojem esenciálních mastných kyselin a vitaminů A a D. Zkrmují se vždy čerstvé, tepelně opracované a zbavené kostí.

Zdrojem plnohodnotných bílkovin a jiných cenných látek jsou také maso,kosti nebo vnitřnosti, využít lze i krev. Pokud je zkrmujeme, tak jen čerstvé, očištěné a tepelně opracované. A to i kuchyňský odpad. Pro využití kostí jsou vhodné drtiče kostí. Drcené kosti jsou pro drůbež hodnotným zdrojem minerálních látek, často na nich jsou zbytky svaloviny, duté kosti obsahují morek.

Mléko a mléčné výrobky patří k nejdostupnějším krmivům živočišného původu. Mléko podáváme raději kyselé (kyšku), čerstvé mléko může rychle začít kysat a nabřesklé mléko pak drůbeži působí zažívací problémy. Výhodná je také syrovátka, podmáslí nebo tvaroh. Ve všech případech jde o zdroj plnohodnotných bílkovin. Syrovátka obsahuje kromě bílkovin také mléčný cukr, vitaminy B1, B2, B6, B12, C, E a minerální látky.

Zajímavé jsou i sušené pivovarnické kvasnice.Zvýšené dávky ale nejsou vhodné v době, kdy se sbírají vajíčka do líhně.

Netradičními zdroji bílkovin mohou také být:

Lněné semínko (Linum usitatissimum), které obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 mastných kyselin, jako je kyselina a-linolenová. Lidské tělo není schopné produkovat tyto mastné kyseliny, které musí být získány z potravy. Mnoho studií ukázalo, že obsah kyseliny linolenové v drůbežím mase a vejcích lze zvýšit zvýšením obsahu n-3 mastných kyselin v krmivu drůbeže. Kromě toho obsahuje 23 % bílkovin v sušině. I tato semínka ale obsahují antinutriční faktory. V krmné dávce by nemělo být zastoupeno více než 8 %.

Sezamové semínko (Sesamum indicum) – pokrutiny z něj jsou bohaté na bílkoviny, mají ale také vysoký podíl zbytkového oleje. Sezamová semínka mají vysoký obsah kyseliny fytové (asi 5 %), která snižuje dostupnost vápníku.  Při podávání celých semínek je potřeba krmnou dávku doplnit vápníkem. V krmné dávce může být zastoupeno do 5 %. 

Také pečivo obsahuje řadu semínek, drůbež je velmi vděčně přijímá vlhčené v míchanicích nebo to ještě nepříliš tvrdé jen tak na zobání, k ukrácení dlouhých dnů, kdy je zavřená k kurníku. Méně vhodné je sladké pečivo nebo to, které je posypané solí. I u pečiva ale platí všeho s mírou. 

Méně známými, ale zajímavými zdroji bílkovin jsou:

Lnička setá (Camelina sativa) se u nás pěstuje poměrně málo. Lničkové pokrutiny obsahují 31–41 % bílkovin v sušině. Různé je zastoupení oleje (5–29 %), významné je zastoupení omega-3 mastných kyselin. Má však i poměrně vysoký obsah vlákniny, zastoupeny jsou antinutriční faktory. U slepic lze do krmné dávky zahrnout 5–10 %, u krůt maximálně 5 %.

Bavlníkové pokrutiny (Gossypium) obsahují 40–54 % bílkovin, ale také toxický gossypol, který u nosnic způsobuje nazelenalé zbarvení žloutků. Je-li v krmné dávce dostatek aminokyseliny lysin a železa, lze jich zařadit do 10 % krmné dávky.

Aby byla vejce na cukroví, ale především k líhnutí

V zimě se snižuje snáška většiny plemen, některá mají pro zimní snášku lepší předpoklady, u jiných je zimní snáška problematická. I zde platí: jak se postaráme, tak máme.

Zvířata by měla být v chovné kondici a v dobrém výživném stavu, záleží také na prostředí. Optimální teplota v kurníku je 15–25 °C, relativní vlhkost 50–70 %. Podstatné je hygienické prostředí a sucho. 

Důležitá je výživa, ano, opět se k ní dostáváme. Slepice se nejdřív musí postarat sama o sebe a teprve, pokud má všeho dostatek, to, co jí zbude, použije na snášku. Kromě dostatku energie a bílkovin je důležité zastoupení minerálních látek a vitaminů. Pro jejich doplnění můžeme použít některý z široké nabídky přípravků. Vitamin E důležitý pro plodnost si můžeme „vyrobit“ i doma, jednoduše naklíčením zrnin. Důležitý je také grit nebo písek, které napomáhají rozmělnění přijaté potravy ve svalnatém žaludku. U přetučnělých zvířat se snáška zpravidla sníží nebo zastaví. Krmiva nesmí být znehodnocená (plísně, namrznutí, cizí příměsi).

Náhražkou zeleného krmení může být v zimě siláž, kvalitní seno z mladých rostlin, ideální jsou sušené kopřivy, slepice nepohrdnou řepou nebo hlávkou zelí.

Snášku můžeme podpořit podáváním naklíčených obilovin nebo olejnin, existují také bylinky, u kterých se prokázalo, že snášku dokážou podpořit. Patří k nim brutnák lékařský, zázvor, fenykl, majoránka, lichořeřišnice a petržel. Žloutky krásně do oranžova zase obarví vojtěška, bazalka, zelené části pampelišky nebo měsíček.

Rozkrojená jablíčka, rozlousknuté oříšky, zkrátka, přejeme si hodně zdraví

V rozkrojeném jablíčku musí být pravidelná, krásná hvězdička, oříšky musí být zdravé. Na každý čtvrtrok se rozlouskne jeden vlašský oříšek, pokud je jádro zdravé, budeme zdraví v daném ročním období. A samozřejmě chceme, aby byla zdravá i naše zvířata.

Mezi bylinky podporující zdraví patří koriandr, šalvěj, máta a estragon. Za přírodní antibiotika je považováno oregano, koriandr, máta, anýz, česnek, zázvor a estragon. Bylinkami na respirační problémy jsou meduňka, kopr, oregano, tymián a estragon, pomoct může i rýmovník.

Pokud má být hejno zdravé, nesmí jej trápit parazité. K odpuzení hmyzu (i výzdobě kurníku) lze použít svazky vratiče, sušené listy a květy se přidávají také k podestýlce a do snáškových hnízd.

Slepicím je nutné poskytnout prostor pro popelení například se směsí popela ze dřeva a písku. Přidat se dají i sušené bylinky, semena anýzu a fenyklu, konopí, hřebíček nebo i trochu koupelové soli pro holuby. Bylinky je vhodné přidat i do snáškových hnízd. Jako podestýlka se skvěle hodí bukové nebo ořešákové listí.

Proti vnitřním parazitům mohou pomoct tykve nebo fenykl. 

Aby byla zvířata zdravá, potřebují také dostatek čisté vody. V zimě může být snaha o vhodné napájení a zároveň udržení sucha v kurníku pořádným oříškem. 

Není-li kurník zateplený nebo teplota venku klesne příliš nízko, bude ideálním pomocníkem vyhřívaná napáječka nebo vyhřívací podložka. Do vody, ideálně do takového množství, které drůbež vypije v krátkém čase, můžeme přidat přípravky s vitaminy nebo bylinky – třeba prolisovaný česnek či strouhaný zázvor. U plemen s většími laloky nebo hřebeny je vhodné v zimním období přidat do vody trochu jedlého oleje, který by měl omezit riziko omrzlin.

Je libo svařáček?

Víno nás zahřeje, ale pro slepice opravdu není. Zato koření, které si do něj přidáváme, by se dalo využít všechno. Skořice, badyán, hřebíček i kardamom potlačují růst bakterií.

Pouštíme lodičky, abychom věděli, zda se příští rok někdo nevzdálí

Spíše než k věštění nám tahle tradice slouží k rozjímání, chvíli klidu nad romantickými světýlky. Slepice a další zvířata nás pravděpodobně neopustí, když nebudeme chtít a dostatečně je ochráníme před škodnou. Nicméně světlo, zejména v době, kdy je den krátký, potřebují stejně jako my.

Významný vliv na snášku v zimním období má také (ne)dostatek světla ‒ délka světelného dne snášku ovlivňuje. Delší doba, kdy slepice mají světlo, jim umožní déle přijímat krmivo a stimuluje jejich pohlavní orgány, což vede ke zvýšení snášky. Jako zdroj světla jsou vhodné zářivky nebo úsporné žárovky, k regulaci můžeme využít časové spínače. Osvědčilo se mi chodit krmit pravidelně v 18 hodin. Slepicím rozsvítím, nakrmím je, a než dám i králíkům, zase všechno zhasnu.

Věštění s Lucií nebo s kousky roztaveného olova je spíš zábava, zejména pro děti

A co se týče věštění, dá se přirovnat k sestavení chovného hejna. I když víte, jak má ideální jedinec daného plemene vypadat, žádné zvíře není zcela dokonalé.

Při výběru zvířat do hejna platí několik zásad:

Zvířata zařazená do chovu by měla co nejvíce odpovídat standardu daného plemene. Nezařazují se zvířata s hrubými, výlukovými vadami. K výběru kohouta je potřeba postupovat přísněji, protože po něm získáme daleko více potomstva. I v případě, že se vám podaří získat skvěle vypadajícího kohouta, je dobré si v chovu ponechat i původního plemeníka a vyřadit jej až poté, co se nový přírůstek osvědčí. Ideální je, jsou-li slepice zařazené do hejna sestry. 

Příbuzná zvířata zařadíme do chovu jen tehdy, jestliže tím sledujeme určitý cíl, chceme zvýraznit určitou vlastnost. Každý potomek získá polovinu genů od matky a polovinu od otce. Při příbuzenské plemenitbě se mohou „sejít“ jak alely pro dobré, žádoucí vlastnosti a znaky, tak pro ty, které jsou nežádoucí, přenášejí nechtěné znaky, působí snížení užitkovosti nebo zhoršují životaschopnost potomstva. Záleží také na tom, zda používáme příbuzenskou plemenitbu úzkou, například otec a dcera, bratr a sestra, blízkou, například potomci bratrů a sester, nebo vzdálenou, kdy se do hejna zařadí zvířata se společnými předky například v páté generaci.

Pokud potřebujete doplnit chovy nebo vám přebývá nějaký hezký chovný kousek, zkuste naši virtuální výstavu.

Při nákupu zvířete je dobré zjistit, v jakých podmínkách bylo dříve, co bylo zastoupeno v jeho krmné dávce. Na nové podmínky by si mělo zvykat postupně.

Konečně sněží…

I sníh patří k Vánocům a zimě, nebo by měl… Děti i ti, kdo mají v oblibě zimní sporty, z něj mají radost. Pro ty, koho čeká odhazování nebo cestování, už to taková radost není. Co ale naše zvířata?

Kachny nebo husy si sněhu dokážou užít, koupat se v něm. Ani ony ale nemohou být na sněhu stále, potřebují alespoň suchá přístřešek bez průvanu. Slepice naopak sníh příliš v oblibě nemají.

Pod stromečkem nesmí chybět dárky

I když v poslední době pozoruji, že si všichni spíš užijí sváteční atmosféru, večeři, všechna ta světla, vůně a chutě, pod stromečkem nesmí chybět dárečky. A pokud se pod naším stromečkem objeví něco živého, je to na doplnění chovu.

Ať už starým tradicím věříte, nebo ne, přeji pohodové vánoce plné světla a příjemného očekávání, hodně úspěchů v chovu ‒ a hlavně zdraví.