V minulých dílech jsem radila novopečeným majitelům koní, podle čeho si vybírat pro svůj nový poklad to nejlepší ustájení. Ale máme tu ještě jednu možnost: ustájit si koně doma. Pojďme se tedy podívat na několik rad a tipů, jak takové ustájení zařídit.
Existuje spousta důvodů, proč chtějí mít lidi koně doma; a spousta důvodů, proč je doma mít nechtějí. Je dobré si proto položit před sebe na stůj papír, rozdělit ho na dvě poloviny a psát si pro a proti – nebo výhody a nevýhody koně doma, a/nebo koně v komerční stáji. Pak obě poloviny porovnat a podle toho se rozhodnout. Tak například:
Výhody ustájení koně doma:
– menší měsíční náklady na „provoz“ koně,
– udělám si vše tak, jak chci,
– nemusím nikam dojíždět,
– mohu s koněm trávit víc času,
– nemusím chodit mezi cizí lidi,
– nemusím se řídit cizími pravidly.
Nevýhody ustájení koně doma:
– velké vstupní náklady na vybavení a zařízení prostor pro koně,
– starosti se sháněním krmení (především sena) a podestýlky,
– každodenní péče o koně (vyklízení stáje, úklid pastvin, krmení, kontroly koní apod.),
– izolovanost od ostatních koňáků,
– v případě nemoci nebo jiné neschopnosti nutnost sehnat si náhradu na péči o koně,
– nedostatek času na ježdění pro mnoho času stráveného péčí o koně.
Pokud pro vás výhody převládají, pak hurá do toho! Co budu muset zařídit, než si koně přivezu?
Ideální to mají ti, kteří již nějaká hospodářská zvířata chovají. Většinou jim stačí upravit část „hospodářky“ pro koně – a hurá přivézt si svůj sen!
Ale co ostatní? Co když si chtějí dovézt koně do domu, kde zatím jiná taková zvířata nejsou?
Pokud si chcete pořizovat koně domů, je třeba velmi důkladně zvážit, zda je to vůbec možné. Je nutné si uvědomit, že v některých lokalitách nemůžete chovat hospodářská zvířata, byť by byla na vašem soukromém pozemku. Jedná se především o novější obytné zóny, předměstí, ale i některé části vesnice. Vyhledejte si proto vždy ve vyhlášce konkrétní obce, kde byste chtěli mít koně umístěné, zda je to vůbec možné a za jakých podmínek.
Další podmínky chovu zvířat ustanovuje obecně i občanský zákoník. Zmiňuje například, že majitel zvířat musí dohlédnout, aby odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikající na pozemek jiného vlastníka (souseda) odpovídaly svým množstvím místním poměrům a neomezily obvyklé užívání pozemku. Musí zajistit, aby jeho zvířata nevnikala na cizí pozemky. Jinými slovy: nesmíte svými koňmi omezovat či obtěžovat své sousedy ani jiné obyvatele obce. Proto je vždy dobré ještě dřív, než se začnete připravovat na nastěhování koní, domluvit se se sousedy a nechat si podepsat souhlas s umístěním koní, případně s podmínkami, kde a jak koně budete chovat. Může se jednat o velmi důležitý dokument v případě nějakých sporů v budoucnu!
Pokud ve svém domově nemáte žádná hospodářská zvířata, budete si muset zaregistrovat hospodářství. Je to stavba, zařízení nebo pozemek či soubor pozemků v majetku nebo pronájmu jednoho chovatele, kde jsou držena hospodářská zvířata. Hospodářství musí být registrováno, vybaveno číslem a zvířata v něm držená musí být evidována a zaznamenávané všechny jejich přesuny. K tomu slouží takzvané „stájové deníky“.
Hospodářství si zaregistrujete pomoci formuláře „registrační lístek chovatele“ (najdete ho s dalšími tiskopisy například na stránkách Ústřední evidence koní nebo Českomoravské společnosti chovatelů). Tiskopis po vyplnění odešlete poštou nebo naskenovaný e-mailem na regionálně příslušné pracoviště Českomoravské společnosti chovatelů, které hospodářství zaregistruje do ústřední evidence a přidělí mu číslo. Do několika dnů byste měli obdržet registrační lístek subjektu (čili registraci vás jakožto provozovatele hospodářství) a registrační lístek provozoven (čili všech hospodářství, která jsou na vás napsaná). Máte-li ve svém hospodářství ustájené koně, během několika dní byste měli dostat z Ústřední evidence koní registry koní v hospodářství („stájový deník“) a pokyny pro jejich vyplňování. V těchto tiskopisech musíte mít zaznamenané všechny koně, a to nejen své, ale i cizí, kteří jsou ve vašem hospodářství ustájení. Sem musíte také zaznamenat všechny přesuny těchto zvířat mimo hospodářství.
Do 15 dnů od registrace byste měli kontaktovat místně příslušnou Agenturu pro zemědělství a venkov, kde upřesníte místo svého hospodářství a zakreslíte ho do mapy.
V současné době už tento stájový registr existuje i v počítačové podobě na takzvaném Portálu farmáře (http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/).
Pamatujte, že záznamy a povinné změny musíte zapisovat správně a pečlivě, protože ze zákona jste povinni vše předložit případné kontrole České plemenářské inspekce nebo veterinární správy.
Někdo si bude koně stěhovat už do (částečně) hotového, například si potřebuje jen poupravit starý statek. Jiní budou budovat zázemí pro koně od píky. Ať tak, nebo tak, když si můžete vybrat, zajistěte koním zděnou stáj, ze které budou moct jít rovnou do výběhu. Velikost stáje se řídí mimo jiné i vyhláškou č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. V ní najdete minimální rozměry boxů určených podle velikosti, počtu a způsobu ustájení koní. Stáj by se měla nacházet blízko vašeho zázemí, měl by k ní být přístup pro auto nebo raději i traktor. Vybavte ji elektřinou a ideálně i tekoucí vodou. Zajistěte, aby se z ní pohodlně dal vyvážet hnůj.
Ve stáji je důležité dobré větrání. Jak jsem uvedla v minulých dílech, vyberte takové prostory, které mají vysoké stropy a dostatek otvorů ve střeše či pod střechou i ve výšce koně. Zajistíte tak přirozené proudění vzduchu. Zděná stáj s vysokým stropem bude mít i v létě příjemné klima a koně se v ní rádi budou schovávat před horkem a hmyzem. V zimě jim zase bude příjemnou a vzdušnou ochranou před studeným větrem a deštěm.
Podlaze stáje věnujte dostatečnou pozornost. Určitě v ní nenechávejte udusanou hlínu, protože vymočí-li se na ni koně, změkne a oni to rozdupají na páchnoucí bahno. Podlahu v přístřešku zpevněte (rohože, dlažba, beton, dřevo, cihly, gumy, koberce…), nejlépe s mírným sklonem do odtokové stroužky. Pak můžete nastýlat – nebo ne.
Každý kůň potřebuje mít možnost pobývat venku, proto věnujte pozornost i výběhům a případným pastvinám. Nejlepší je, když přímo navazují na stáj nebo aspoň na hospodářské objekty. Není dobré vodit koně do výběhu den co den přes silnici nebo nedej bože přes půl vesnice. Vnější hrazení udělejte pevné, dřevěné, kovové, plastové nebo betonové. Nezapomeňte, že podle zákona nesmíte dopustit, aby se koně dostali ven! Pevnou ohradu můžete doplnit elektrickou páskou, popřípadě postavte elektrický ohradník o 0,5 až 1 m dál směrem do pastviny. Zabrání to koním chodit až k ohradě – a nenechaví lidé budou mít ztížené krmení, hlazení nebo jiné obtěžování koní. Pastvinu pak lze rozdělovat na menší kousky elektrickým ohradníkem.
Pastvinu a výběh je vhodné opatřit krmelcem na seno, nejlépe zastřešeným. Stejně tak je vhodné koním zajistit stín a závětří, a to i když mohou volně chodit do stáje. Nejlepší je mít možnost pustit je pod stromy. Pokud to není možné, postavte jim aspoň jednoduchý přístřešek, který bude otevřený ideálně na východ – nebude do něho moc foukat, v létě do něho nebude přes den prát slunce a v zimě ho naopak rozehřeje hned zrána.
Prostor před stájí, přístřeškem, okolo krmelce na seno, případně okolo napáječek zpevněte. Vyhnete se tak v období mokra nepříjemnému bahnu, které může zmrznout na nebezpečný tankodrom. Možností zpevnění je celá řada. Můžete položit panely, dlažbu, rohože, zatravňovací dlaždice, koberce, ale můžete ho i srovnat, oddrénovat a vysypat štěrkem, pískem, cihlovým recyklátem apod. Ze štěrku a písku se ale špatně odklízí trus, časem budete muset materiál dosypávat. Bývá dobré zpevnit i cestičky, kudy koně hodně chodí, například mezi stájí a výběhem, popřípadě průchody brankami na pastvinu, kde se také rádo drží bahno.
Uvědomte si, že koně potřebují hodně krmení, především sena. V létě ho lze nahradit trávou, máte-li dostatečnou pastvinu, ale po zbytek roku se bez sena neobejdete. Je proto potřeba počítat s tím, že buď si uděláte zásoby, nebo budete muset mít nějakého pravidelného dodavatele.
Jeden velký kůň potřebuje asi 12 kg sena denně, aby byly jeho potřeby na objem, vlákninu a žvýkání uspokojené. Pokud ho přikrmujete dalšími krmivy, můžete 2–3 kg sena ubrat. Ve velkých mrazech je ale budete muset naopak přidat, protože bakteriálním trávením vlákniny v tlustém střevě se koně mimo jiné zahřívají. Jestliže seno nevážíte, počítejte přibližně s jedním velkým kulatým balíkem (průměr 130–140 cm) na jednoho koně na jeden měsíc. Raději něco navíc.
Ujasněte si proto, zda si budete seno dělat sami. To budete potřebovat plochu s trávou, o kterou se budete muset čas od času postarat (povláčet, dosít, hnojit apod.), a techniku. Nebo si můžete zaplatit někoho z okolí, kdo vám seno z vaší trávy udělá (poseče, bude obracet, nařádkuje, sebere nebo nabalíkuje). Anebo si rovnou zjistěte dodavatele sena a seno nakupujte. Potřebujete ho i dovézt? Bude ho dodavatel schopen dovézt až ke stáji – máte dobrý přístup? Jak ho budete skládat z auta? Otázkou je, zda si koupíte zásobu na celý rok – a to nejlépe hned po senoseči, tedy během června – nebo budete průběžně kupovat po pár balících, třeba vždy na měsíc či týden. To bude záležet i na tom, jaké máte možnosti uskladnění.
Nedoporučuji nechávat seno venku na paletách pouze přikryté plachtou. Většinou nevydrží suché a zplesniví. Spoustu ho budete muset vyhodit, navíc budete riskovat zdraví koně. Lepší je mít suchý seník, který si buď postavíte, nebo využijete stávající stodolu či půdu. Kolik balíků se sem vejde? Jak je tam dostanete? Nebo máte dost prostor a budete uskladňovat seno na volno? Zabere víc místa, ale lépe proschne. Máte fukar, abyste ho dostali na půdu? Kudy ho budete shazovat dolů? Čím vyzvednete a přesunete balíky? Jak je pak budete koním kutálet? Nebo si raději pořídíte malé balíky? Ty se ale moc nedělají… To vše je nutné si promyslet dopředu.
Určitě si zajistěte i místnost, kde budete uskladňovat jadrné krmení, tedy obiloviny, šroty nebo různé pelety, müsli, ale i krmné doplňky či okopaniny apod. Měla by být co nejblíže koním, suchá, v létě chladná. Je pravda, že jadrné krmení lze kupovat průběžně po pytlech ve specializovaných prodejnách. I tak je ale lepší, kvůli myším, všechno z pytlů přesypat do kontejnerů či jiných neproniknutelných a uzavíratelných nádob.
Podobně bude potřebná nějaká místnost, kde budete uskladňovat koňskou výstroj. Tato místnost musí být taky suchá a v zimě temperovaná. Kůže nemá ráda mrazy. Myslete na to, že budete chtít někde usušit podsedlové dečky či pláštěnky, budete chtít, aby vám jezdecké oblečení nesmrdělo v bytě, aby se zablácené boty neválely v předsíni.
Zvláštní „zásobou“ je hnůj. Najděte vhodné místo, kde ho budete uskladňovat. Mělo by být zpevněné, daleko od spodní vody, kterou někdo využívá jako pitnou. Nebo ho budete vozit na vlečku? Je třeba vědět, co se bude s hnojem dál dít. Pokud ho vy nevyužijete například na hnojení vlastních pozemků, musíte si zajistit odběratele.
S tím vším souvisí i otázka: Kdo to všechno – hlavně seno – bude tahat? Budete mít traktor? Malotraktor? Nebo si budete vše nosit sami vlastníma rukama? Či si techniku půjčíte? Od koho? Pro vožení hnoje se osvědčilo motorové kolečko, tedy kolečko poháněné elektromotorem. Projede i blátem, sněhem, do kopce, dají se mu dokonce přimontovat zadní kolečka, abyste ho vůbec nemuseli zvedat. Budete mít automatické napáječky? Nebo budete tahat vodu v kýblech? Co napájení na pastvině, pokud se koně nemohou dostat kdykoli do stáje? Plánujete-li potrubí, zajistěte, aby vám v zimě nezamrzlo!
A aby to všechno nebylo málo, musíte zajistit novému koni společnost! Koně jsou společenská zvířata a chov jednoho koně patří oprávněně k týrání! Koně potřebují koňskou společnost, koza nebo ovce nestačí! Takže – kupujete hned dva koně? Když nechcete vlastnit dva koně, zkuste si sehnat někoho, kdo by k vám svého koně ustájil. Pro vás to bude nějaká koruna navíc a třeba vám i pomůže ve vašich každodenních lopotách okolo těchto zvířat.
Starostí s ustájením koní je spousta a já jsem vám načrtla jen některé z nich. Než si koně dovezete domů, skutečně si rozmyslete, zda to tak chcete. Mít koně doma je řehole a ne každý je na to ochoten přistoupit. Pokud už přistoupí, musí se o své zvíře starat poctivě!