Australský honácký pes

Australský honácký pes je pojem, na který mohou být australané právem hrdí. Je to skutečná součást australské image. Vznik plemene souvisí s kolonizací Austrálie. Australák byl vyšlechtěn honáky dobytka křížením několika plemen. Když se začalo s hospodářským a zemědělským využíváním nejen příznivého pobřeží, ale postupně i klimaticky náročného, suchého a prašného vnitrozemí, na práci v tak náročných podmínkách již anglická pastevecká plemena nestačila. Rovněž jejich styl práce nebyl pro shánění skotu vhodný. Chovatelé dobytka potřebovali psy inteligentní,vytrvalé, houževnaté, nekompromisní při práci, zároveň však dobře ovladatelné. Museli to být psi do jisté míry samostatní, skromní a odolní, aby byli schopni vést stádo dlouhé míle nehostinnou suchou krajinou nebo do horských rančů. Cestovali na velké vzdálenosti jen s trochou vody a potravy. Pastevecká plemena, často zmiňovaná blue merle highland collie, byla křížena s dingem. Kolie byla použita pro výbornou ovladatelnost, pracovitost a dobrou vazbu na člověka. Dingo dal silnou tělesnou stavbu, silnou klínovitou hlavu, ale i vytrvalost a schopnost pracovat i v extrémních podmínkách australského vnitrozemí. Velkou devizou, hlavně pro město, je fakt, že australáci téměř neštěkají. Ke křížení byl použit i Bulteriér, po kterém australák zdědil odvahu, houževnatost a neústupnost. Dalmatin přinesl ochotu běžet po boku honáků dlouhé míle.

První snahy o popsání plemene se objevily již okolo roku 1800. Velkou měrou k tomu přispěl Thomas S. Hall, jehož rodina vlastnila v Hunter Valley rozsáhlé pozemky. Prvně se pokusil o popsání plemene okolo roku 1840. Pokračoval v křížení a výsledkem byli psi označovaní jako Hall heelers nebo Queensland heelers (heeler v angličtině znamená patař, (odvozeno od stylu práce těchto psů, kteří usměrňují dobytek drobným kousáním štípáním do zadních nohou).

Další významnou osobou ve vývoji plemene je Robert Kaleski. Jím vypracovaný původ australského honáckého psa je považován za věrohodný, jelikož v té době byla stále řada farmářů a chovatelů naživu (1903).

V dnešní době se jen malé procento australáků věnuje svému původnímu poslání honáckého psa. Pro tak všestranně talentované plemeno ale není problém nalézt adekvátní zaměstnání. Například (zejména ve Spojených státech) se účastní závodů, přehlídek a zkoušek honáckých psů, povahových testů vloh. Velice oblíbení jsou mezi westernovými jezdci. Australáci jsou výbornými hlídači, zároveň i nesmírně milými domácími společníky. Dosahují skvělých výsledků ve sportovní kynologii (IPO), soutěžích agility a flyballu. V USA a Austrálii australské honácké psy využívají k vyhledávání např. drog a výbušnin. Jsou to psi temperamentní, mrštní a ovladatelní. Skvěle se adaptují do jakýchkoli podmínek.

Mají silný vztah ke svému pánovi i celé rodině. Milují děti.

Standard uvádí kohoutkovou výšku 43 - 48 cm pro feny a 46 - 51 cm pro psy. U australáků se setkáváme s dvěma barevnými rázy, které se však chovají společně. Je to varianta modrá, modře skvrnitá nebo modře tečkovaná, s nebo bez jiných skvrn. Povolené jsou modré, černé a žluté na hlavě. Druhým zbarvením je červená, psi červeně tečkovaní, s nebo bez barevných skvrn na hlavě. Zajímavosti je, že, stejně jako např. dalmatini rodí se štěňata australáků bílá, případně jen se skvrnami na hlavě, okolo očí nebo uší. Vybarvují se postupně.

Australský honácký pes je plemeno mimořádně vitální, téměř nezatížené chorobami a dědičnými vadami. V zahraničí se i přesto sleduje výskyt dysplazie kyčelního ( a dnes i loketního) kloubu a provádí se vyšetření očního pozadí. Štěňata se většinou testují i na hluchotu, která je sice zřídkavým, ale o to nepříjemnějším dědictvím po dalmatinovi. Australáci získávají ve světě stále větší oblibu nejen pro svou jedinečnou povahu, ale i zcela bezproblémový exteriér, který se nijak neupravuje. Ani srst nevyžaduje náročnou údržbu, postačí občasné prokartáčovaní.

U nás je australský honácký pes stále raritou. Troufám si ale říci, že tomu nebude dlouho. Toto plemeno má všechna NEJ pro jeho větší rozšíření i v České republice. V Evropě je nejrozšířenejší v Německu, zemích Beneluxu, Velké Británii a Skandinávii. Mimořádné oblibě se těší v USA a Kanadě. Chov v Čechách byl postaven na importech z USA a Finska, včetně psa po rodičích dovezených z renomované chovatelské stanice v Austrálii. Australský honácký pes je u nás chován pod hlavičkou Klubu málopočetných plemen.

Chcete- li všestranného pracovního psa s duší sportovce, dobrého hlídače a zároveň skvělého kamaráda a přítele celé rodiny, máte vybráno. Neváhejte a seznamte se s australákem.