V rámci zájmového chovu exotických suchozemských plžů se dnes můžeme zabývat již mnoha různými druhy z několika čeledí ‒ od drobnějších až po impozantní zástupce. Nejvíce zastoupena je stále populární africká čeleď Achatinidae. Sem patří převážně větší druhy včetně největšího druhu vůbec, Achatni achatina, jenž může dorůstat okolo 20 cm. Čeleď zahrnuje i řekněme střední a menší zástupce. Jedním z menších druhů je variabilně zabarvený druh Lissachatina zanzibarica.
Tento druh dorůstá zhruba 7–9 cm. Dříve patřil do rodu Achatina, později byl spolu s některými dalšími zástupci přeřazen do rodu Lissachatina. Spolu s L. iredalei patří v rámci čeledi mezi výjimky, neboť se jedná o živorodý druh. Ulita některých forem je zbarvena tmavěji s výraznějším pruhováním. U jiných forem je zase světlejší s méně patrným pruhováním. Na fotografiích jsou mladí jedinci formy Lissachatina zanzibarica typ 3.
Stejně jako u mnoha dalších suchozemských plžů se jedná o nenáročného chovance. Nemusíme pořizovat žádnou sofistikovanou teraristickou techniku, kterou jsou třeba různá osvětlovací tělesa, zářivky či topné kabely nebo desky. Postačí běžná pokojová teplota (dejme tomu 22–25 stupňů) a rozptýlené denní světlo. Vedle klasického skleněného terária můžeme použít i vhodný plastový box z domácích potřeb, který doplníme větracími otvory. Vzhledem k menší velikosti druhu nám postačí plocha dna zhruba 40 × 30 cm. Výška není podstatná, bohatě postačuje okolo 20 cm. Klasickým vybavením je kokosový substrát a plochá miska na potravu. Zkrmujeme hlavně různé listové saláty a okurku, případně můžeme vyzkoušet listy ředkviček a podobně. Trvale musí být zajištěn zdroj vápníku v podobě sépiové kosti.
Jak už bylo uvedeno, jedná se o živorodý, respektive vejcoživorodý druh. Neklade tedy vajíčka přímo, ale mladí se líhnou v těle dospělce a na svět přicházejí již jako miniaturní plži. Přestože jsou plži hermafroditi, musí se spářit dva jedinci. Odchov mláďat nečiní větší potíže. Je lepší je odebrat od dospělců a odchovávat v jiném boxu. Zatímco dospělce a odrostlé jedince krmíme zhruba třikrát týdně, malým mláďatům předkládáme potravu denně až obden. Opět nezapomínáme na zdroj vápníku.
Chov suchozemských plžů – šneků – je zajímavým chovatelským odvětvím. Chov těchto živočichů nás příliš nezatíží jak z hlediska času, tak po ekonomické stránce. Určitou péči ale jako každý živý tvor pochopitelně potřebují. Pokud si budeme nějaký druh nebo druhy pořizovat, můžeme zvolit právě i zajímavého zástupce Lissachatina zanzibarica, jehož chovné zařízení nám díky menší velikosti nezabere příliš místa.