Zoborský

Plemeno zoborský patří mezi mladší zahraniční plemena králíků. Předci tohoto plemene se náhodně vyštěpili ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Nitře již koncem 70. let, avšak prošlechtění a uznání plemene na Slovensku proběhlo výrazně později. Od roku 2020 je toto plemeno uznáno také v českém Vzorníku plemen králíků 2020, čímž je předpoklad jeho budoucího rozšíření také v tuzemsku.

Zoborský (zkratka Zo) je středním plemenem masného typu s optimální hmotností okolo 4,5 kg s typickým zbarvením, které tvoří pigmentované uši, pírko a část pánevních končetin.

Historické údaje o plemeni

Význam slovenských pracovníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Nitře je dobře patrný na vzniku a rozvoji řady tamních plemen králíků. Snahy se soustředily především na vyšlechtění plemene nitranský. I po jeho uznání a rozšíření mezi drobnochovatele však ve VÚŽV pokračovaly šlechtitelské aktivity, kdy docházelo k řadě testačních křížení masných plemen králíků, které prováděl kolektiv pod vedením doc. Ing. Jaroslava Zelníka, CSc. Při křížení králíků plemene nitranský s vybranými novozélandskými bílými se pravidelně vyštěpovali akromelanističtí jedinci, kteří však neměli tmavou masku a náznaky kresby pánevních končetin, tzv. linie Z (pojmenovaná po nedalekém masivu nad Nitrou). Opětovný zájem o takto zbarvené králíky byl však až na přelomu století a stáli u něj především doc. RNDr. Ján Rafay, CSc., jako odborný garant a Ing. Vladimír Malík, který koordinoval umísťování těchto králíků v různých klimatických lokalitách na Slovensku (např. střediska v Senci a Levicích, chovy u Trenčína, v Juru nad Hronem, Drieňové, Trebišově a Michalovcích), čímž se zjišťovala jejich schopnost chovu v podmínkách mimo laboratorní prostory. Nové plemeno bylo uznáno na celostátní výstavě v Nitře v listopadu 2005 v černé barvě kresby.

Popis plemene

Jedná se o plemeno, které vhodně kombinuje užitkový tělesný rámec s netradičním zbarvením srsti. Český standard plemene všeobecně vychází ze slovenského standardu. Zoborský představuje velikostně rámcovější střední plemeno výraznějšího typu s dobrým předpokladem pro produkci masa (4,25–5,25 kg) s minimální přípustnou hranicí u dospělých zvířat 3,50 kg. Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. 

Co se týče znaků typičnosti, plemeno má střední tělesný rámec se zavalitým tělem válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Hlava králic přirozeně vykazuje jemnější stavbu. Délka uší je 11,0–12,0 cm. Srst je normální. Zbarvení je kombinací ruské kresby a holandské strakatosti. Základní barva je čistě bílá s červenýma očima. Kresebné znaky zahrnují pigmentované uši, pírko a zadní polovinu nártu v případě pánevních končetin. Drápy jsou bílé. Plemeno je uznáno v černé barvě kresby.

Rozšíření

Plemeno je rozšířené zejména v zemi původu – na Slovensku. Tam byl založen dokonce speciální chovatelský klub. To vždy dává větší záruku pokračování a existence nově uznaného plemene obecně. Klub byl založen v roce 2005. Významným úspěchem bylo prosazení plemene do evropského vzorníku plemen králíků (2012), který se používá k oceňování zejména na mezinárodních akcích. Po začlenění plemene do nového Vzorníku plemen králíků 2020 (a s předpokladem budoucí opětovné přeshraniční spolupráce a možnosti realizace dovozů a výstav) lze očekávat, že v budoucnu se objeví i u nás aktivní chovatelé zoborského. Jistě to nebude hned, ale podklad pro tuzemské rozšíření v podobě existujícího plemenného standardu zde již existuje. 

Z pohledu mezinárodní situace by plemeni  pomohla větší osvěta a účast na evropských a zahraničních národních výstavách zvířat, neboť to je hlavní cesta propagace původních plemen mimo zemi původu. Na Slovensku se v minulosti šlechtil zoborský v modré i havanovité barvě kresby; v roce 2020 tam byl však povolen pouze jeden regenerační chov na zoborské v původní černé barvě kresby.

Zoborský je vhodnější spíše pro pokročilé chovatele, kteří již mají s chovem králíků základní zkušenosti. Zájemce o jejich chov bude muset brát v potaz dosavadní užší krevní základnu a dostupnost plemene. Šlechtění by mělo být směrováno k udržení, a především rozvoji původních charakteristik plemene, tzv. optimálního tělesného rámce, dobrého růstu a eliminaci zejména tvarových vad.

Genetické založení

Kombinace genetického založení pro akromelanismus a holandskou strakatost (sestava anan ss ss) je zajímavostí, kterou nemá žádné obdobné králičí plemeno. V podmínkách tehdejšího výzkumu byl při prošlechťování plemene zoborský realizován tzv. chladový test. Třídenní mláďata byla na 5 minut vystavena teplotě 5 stupňů Celsia. Ta mláďata, která měla kombinaci akromelanistických a holandských alel, následně vykazovala našedlý odstín v místech znaků, a tak šlo už u velmi mladých jedinců rozpoznat jejich budoucí zbarvení (neboť mláďata se rodí bílá a kresebné znaky jsou zjevné až v pozdějším věku).

V případě zájmu o chov zoborského poskytne více informací a kontaktů autor článku.

 

Použitá literatura je k dispozici u autora.