Utváření a barva nosního zrcátka (čenichu) je různá podle plemene a barevné variety koček. Při nadměrném lízání a čistění se dochází k zarudnutí nosu, případně až odřeninám nebo mokvání. Obdobné je to při rýmě nebo problémech v dutině ústní provázených zvýšeným sliněním. Tento problém ustoupí většinou bez speciální terapie po odstranění příčiny. Při dlouhotrvajícím procesu mohou vzniknout i hluboké praskliny, které se hojí zdlouhavě. Mohou zůstat následky v odlišném vybarvení nebo zjizvení až deformaci nosního zrcátka. Tmavé, tečkovité i mapovité pigmentace v jinak světlejší barvě nosního zrcátka nebo světlé skvrny v tmavé pigmentaci nejsou chorobou, ale mohou být u některých variet posuzovány jako vada krásy. Případné odstraňování je zbytečné a je nedovoleným zásahem do exteriéru.
Krvácení z nosu následuje obvykle po pádech a úrazech, při některých otravách, také při déletrvajícím kataru horních cest dýchacích. První pomoc při krvácení je v přiložení studených obkladů na nos a hlavu a omezení pohybu kočky. Pokud nemá krvácení tendenci k zastavení, je nutný kontakt se zvěrolékařem.
Cizí těleso v nose (stéblo trávy, drobná semena) lze obtížně vyloučit, ale u koček vzhledem k anatomickým poměrům dutiny nosní se vyskytuje méně často, spíše při náhodném vdechnutí nebo při zvracení.
Katar horních cest dýchacích – rýma se projevuje výtokem, který smáčí okolí nosu, případně je otíráním tlapkami roznášen a roztírán až na celou hlavu. Původcem onemocnění může být průvan při cestování, prašné prostředí, nachlazení, alergie, bakteriální, virové nebo plísňové infekce. Také může být výtok z nosu při zažívacích poruchách a problémech s polykáním i při zánětu středního ucha nebo onemocnění zubů s poškozením kořene. Při nedostatečném nebo nevhodném léčení může onemocnění přejít v chronický proces. Chronická rýma se objevuje po poškození sliznice působením některého z virů komplexu infekční kočičí rýmy, zvláště u neléčených zvířat nebo stále se opakujících infekcích v nehygienickém prostředí (přeplněné kočičí útulky). Pokud rýma neustoupí do druhého dne, pokud se vodnatý výtok mění v hlenovitý nebo hnisavý, zvláště při zvýšené teplotě je nutné lékařské vyšetření
Vkapávání nosních kapek kočce je problematické a v podstatě bezpředmětné. Některé kapky používané pro člověka mohou mít pro kočku nepříznivé, při případném stečení do očí až katastrofální důsledky. Lze doporučit omývání čenichu převařenou vodou, odvarem z heřmánku nebo řepíku, odstraňování zasychajících sekretů a potření tukem (jedlý olej, máslo, sádlo). Pozor na aromatické olejíčky pro dospělé i dětské, pro kočky jsou naprosto nevhodné až toxické. V prostředí je dobré zvlhčit vzduch, nejlépe odpařováním vody s několika kapkami octa. Inhalace slanou vodou nebo vincentkou uvolňuje hleny.
Zánět vedlejších nosních dutin vzniká jako následek chronické rýmy nebo při novotvarech v dutinách. Také při onemocnění zubů, zvláště po neodborné extrakci, může dojít k hromadění hnisu v dutinách obličejových kostí. Nemusí se vždy projevovat výtokem z nosu, častěji zjišťujeme nechutenství, obtížné, případně hlasité dýchání a bolestivost při dotyku obličeje. Následkem tlaku obsahu dutiny dochází ke změknutí kosti a provalení obsahu navenek. Bez ošetření, případně chirurgického zákroku může dojít i k úhynu kočky.
Parazité v dutině nosní se v našich krajinách dosud prakticky nevyskytují, i když cestováním s kočkami nebo importem z ciziny to nelze vyloučit.
Zánět hrtanu vzniká ze stejných příčin jako rýma. Projevuje se nejprve suchým pokašláváním, pak i s výhozem (polknutím). Kočka při zachovalé chuti k jídlu obtížně polyká. Má zvětšené krční mandle i podčelistní mízní uzliny. Pokud není zvýšená teplota, prospěje kočce zvlhčení vzduchu, inhalace a klid, případně priznické obklady na krk. U koček angína málokdy přichází samostatně a může být předzvěstí vážného onemocnění. Laická terapie podle zkušeností s léčbou lidí preparáty s kyselinou acetylosalicylovou (acylpyrin, aspirin, paracetamol atd.) může přivodit velmi rychlou smrt kočky.
Občasné zakašlání nemusí být projevem onemocnění. Často se kočce při hygieně, olizování kožichu dostane do dutiny ústní vypadaná srst, která ji vydráždí ke kašli. Kočka natáhne krk a prudkým stahem břišní stěny a svalů hrudníku vyrazí ze sebe vzduch kterým se vypudí dráždící chlupy do dutiny ústní. Potom je může vyplivnout, ale mnohem častěji promíchané se slinami spolkne. Takovéto zakašlání je zcela fyziologické a není nutné se jím znepokojovat. Stejně tak zakašlání při polknutí nedostatečně zpracovaného většího sousta je běžné.
Pokud kočka začne kašlat při příjmu krmiva, je neklidná, natahuje krk, případně si tlapkami snaží třít pysky nebo strká tlapky do dutiny ústní, je nutno rychle ověřit, zda neuvízlo kočce v krku velké sousto, které jí nejde ani polknout, ani vyplivnout. Také se stává, že šlacha z masa, prstenec z drůbeží průdušnice nebo měkká kost se navléknou na zub a kočka se je snaží odstranit. V tom případě musí člověk pomoci a mechanicky případnou překážku vyjmout. Lépe je k tomu použít pinzetu, protože kočka v této stresové situaci může, i když neúmyslně, pokousat. Pokud se nám nepodaří překážku odstranit, je to důvod k neprodlené návštěvě zvěrolékaře. Vyčkávání může nejen stav zhoršit, ale vést i k udušení zvířete.