Pokud zjistíme, že kočka kašle opakovaně, zaměříme svou pozornost na způsob kašle, jeho četnost a také časové období – denní nebo noční. Pokusíme se sami zjistit příčinu kašlání. Kašel může být jen obrannou reakcí na dráždící zevní prostředí. Mnoho koček nesnáší cigaretový kouř, kočky kuřáků často kašlou stejně jako jejich majitel. Někdy stačí jedna vykouřená cigareta v místnosti a kočka může dostat až záchvat dušení. Škodlivost tabákového kouře nejen pro kočky je také důvodem, proč je na výstavách (FIFe) v prostorách, kde jsou kočky, přísný zákaz kouření.
Stejně působí i jiné dráždivé látky v prostředí – čerstvé nátěry, aromatické květiny, osvěžovače vzduchu, desinfekční prostředky, někdy i silné parfémy. Pomoc je jednoduchá – odstraníme dráždící látku.
Pokud kočka stále kašle, opakovaně a nezjistíme žádnou jednoduchou příčinu, kterou můžeme sami odstranit, zavčas navštívíme zvěrolékaře. Ten po nás bude chtít určité anamnestické údaje (předchorobí), které je vhodné si předem uvědomit nebo i sepsat na papír. Vhodné je doma změřit kočce tělesnou teplotu, normálním lékařským teploměrem v konečníku (tak jako malým dětem). Normální teplota je 38–39 stupňů. V ambulanci se často teplota zvýší jako reakce na rozčílení z přepravy a cizího prostředí. Dále je nutno si uvědomit, jestli kočka kašle stále, nebo jen ráno, nebo v noci. Kašle jen po pohybu nebo i v klidu, případně ze spánku? Kašle jen při polykání krmiva? Pokud zakašle, je zvuk spíše jen sípavý nebo rachotivý? Po zakašlání polkne? Je kašel záchvatovitý nebo jen lehké pokašlávání? Kašle jen jedna kočka nebo více koček v domácnosti? Důležitá je nejen informace o případných dechových problémech jiných zvířat v domácnosti, ale i o případných onemocněních lidí v domácnosti nebo i případných návštěv (virózy). Tato sdělení přispějí ke stanovení diagnostického postupu a tím i k rychlé a cílené terapii. Je nutno myslet i na tuberkulózu u člověka, od kterého se kočka může nakazit.
Kašel jako takový není samostatné onemocnění, ale je i projevem mnoha jiných chorob, které nakonec nemusí souviset s dechovým aparátem. Projevuje se při zánětlivých procesech v horních cestách dýchacích – zánětu hrtanu, krčních mandlí, průdušek, při zánětech plic, původ může být bakteriální, virový nebo i plísňový. Primární nádorové bujení nebo metastázy nejen v plicích, ale i na žebrech, hrudní kosti, svalech, pohrudnici nebo bránici se mohou projevovat kašlem.
Srdeční nedostatečnost vyvolává kašel vzhledem k nedostatečnému prokrvení a tím k nedostatečnému okysličování.
Vdechnutí cizorodých látek plynných, tekutých nebo cizího tělesa, stejně jako některá poranění se projeví kašlem.
Zvětšená játra nebo i přeplněný žaludek případně střeva mohou tlakem dráždit ke kašli. Někteří parazité mají afinitu k plicní tkáni, zvláště larva migrans (škrkavky) cestuje do plic. Vykašláváním a polknutím se parazité dostanou do zažívacího traktu a vývoj pokračuje.
Nesnažte se léčit kašel u kočky sami. Je nutno zjistit a odstranit vyvolávající příčinu a zavést patřičnou terapii. Většina preparátů používaných u člověka proti kašli je pro kočky nevhodná až škodlivá, některé preparáty jsou přímo toxické. Kašel je obranný mechanizmus těla, proto se nesmí jen tlumit, ale musí být prvotně léčen.
Zánět průdušnice, pokud není způsoben vdechnutím cizího tělesa nebo krmiva, většinou nepřichází samostatně, ale spolu s rýmou a zánětem průdušek. Způsoben bývá nachlazením, dýcháním dráždivých plynů, prachu, nejčastěji infekcí. Onemocnění vážně narušuje celkový zdravotní stav a s ošetřením u zvěrolékaře nelze vyčkávat
Zápal (zánět) plic se projevuje výraznou dušností kočky. Tělesná teplota nemusí být vždy zvýšená. Kočka se nerada pohybuje, často zaujímá polohu v sedě a odmítá si lehnout. Při vyčerpání leží na břiše a nos opírá o zem. Příčinou zápalu plic bývá přestup bakteriální nebo virové infekce z horních cest dýchacích nebo onemocnění vzniká jako komplikace při jiných oslabeních organizmu, při stresu, podvýživě, v průběhu toxoplazmózy nebo při zamoření vnitřními parazity. Také tuberkulóza (obvykle získaná od nemocného člověka) se může projevit jako zápal plic.
Běžné sezónní virózy člověka se méně často přenáší na kočky, ale není to vyloučené. V „nemocné“ domácnosti bývá postup: člověk–pes–kočka.
Aspirační pneumonie může vzniknout u novorozených koťat při vdechnutí plodové vody nebo při vdechnutí potravy při vývojových vadách (rozštěpy patra, zúžení nebo rozšíření jícnu). Vdechnutí násilně a neodborně podávané potravy nebo medikamentu může způsobit těžké onemocnění. Jedině včasný zákrok zvěrolékaře může zachránit život zvířete.
K otoku plic může dojít při zánětu plic nebo vážném postižení srdce jako zhoršení a komplikace stavu, také náhle při akutním přehřátí, stresu, otravách, alergii. Je to onemocnění často smrtelné a i při včasném zákroku zvěrolékaře nedojde vždy ke zlepšení stavu.
Nádory plic nejsou jen primární, ale často jsou to metastázy, zvláště nádorů mléčné žlázy u koček. Klinické projevy jsou většinou rozpoznatelné až v pokročilém stadiu onemocnění, takže stav bývá neoperabilní, problematický pro chemoterapii a kočku od utrpení zachrání v optimální dobu provedená eutanázie.
Rozedma plic je chronické obstrukční plicní onemocnění nejen u starších koček nemívá příliš výrazné klinické příznaky, protože kočka sama reguluje podle svých možností pohyb a fyzickou zátěž. Kočky spíše polehávají a jsou „líné“, pouze při náhlém vyrušení projevují dušnost a „popadají dech“. Jen v některých případech je zapotřebí podávat dlouhodobě léky pro zvýšení prokrvení a vzdušnosti plic. Toto onemocnění se vyskytuje zvláště u koček chovaných v domácnostech kuřáků, pasivní kouření působí negativně i na kočky.
Astma se vyskytuje u koček jakéhokoliv stáří jako projev alergie na senzibilizující látky, ale není vyloučeno i genetické zatížení v určitých chovných liniích. Pro kočky je to nejčastěji cigaretový kouř v domácnostech kuřáků, méně často výpary z nátěrových hmot, aromalampy, osvěžovače vzduchu, parfémy. Vnímavost je individuální, nemusí onemocnět všechny kočky v domácnosti. Terapie je problematická a dlouhodobá, prvořadé je odstranění vyvolávajícího příčiny.
Plyn v dutině hrudní – pneumotorax nejčastěji vzniká jako následek poranění perforujícího hrudní stěnu (střela) nebo otevření plic do dutiny hrudní následkem rozpadu nádoru nebo zánětlivého procesu. Při poranění stěny hrudní a otevření hrudníku je nutno zvíře co nejrychleji zklidnit, plastikovým sáčkem nebo folií otvor překrýt, zajistit vhodným obvazem a co nejrychleji předat zvíře k chirurgickému ošetření.
Výpotek nebo krev, je většinou komplikací jiného onemocnění a projevuje se dušností, zkráceným a zrychleným dechem. Terapie se řídí vyvolávajícím onemocněním.
Zánět pohrudnice, ať suchý nebo s výpotkem, většinou doprovází těžké záněty plic, FIP (kočičí infekční zánět pobřišnice) nebo sepsi. Jako samostatné onemocnění může být vyvolán vycestováním larev škrkavek při silném promoření, zvláště u koťat.
Brániční kýla vzniká po úrazu – nárazu auta nebo pádu. Dochází k prasknutí bránice a přesunu obsahu dutiny břišní do dutiny hrudní, tím ke stlačení plic a dušnosti. Operační reparace je velmi náročná a nevede vždy k úspěchu. Vyskytuje se i brániční kýla jako vývojová vada, narozené kotě se nedokáže řádně nadechnout a umdlévá. Takto postižené kotě nemá ambice pro zdárný vývoj.