Jak krmit kočky

Není vhodné, aby kočka měla trvale na misce nasypány granule, buď se překrmuje, nebo ztrácí o ně zájem. Při více kočkách v domácnosti je těžko zjistitelné, která kočka krmivo nepřijímá. Kočky je vhodné krmit podle stáří a zátěže 2–3x denně úměrnou dávkou, kterou kočka během krátké doby zkonzumuje. Koťata a vysokobřezí kočky 3–5x denně.

Podávané krmivo musí mít pokojovou teplotu. Studené nebo přímo ledové krmivo z ledničky nebo mrazničky musíme nejprve ohřát. Horké krmivo kočka nepřijme, ledové při velkém hladu nebo konkurenci přijímá a může dojít k těžkému zánětu zaživadel. Potrava musí být vždy čerstvá, zbytky z misek odstraníme a uchováme pro další krmení. O toto množství zmenšíme další krmnou dávku. Ponecháme trvale jen přístup k pitné vodě, výhodné jsou fontánky se stálým dostatkem vody. Kočka musí mít o krmení zájem, těšit se na něj a vyvinout nějakou snahu a úsilí o jeho získání- ulovení. K tomu slouží různé zásobníky, ze kterých se granule vykutálí jen po stisknutí tlačítka nebo vytažením tlapkou z otvorů v různé úrovni. Podávané krmivo měníme, střídáme domácí stravu s granulemi a konzervami. Vhodné je jedenkrát v týdnu zařadit hladovku, ovšem jen u dospělých zvířat bez zátěže.

Nebezpečí

Komerčně vyráběná krmiva s prošlou dobou expirace nemusí vyvolat přímo úhyn zvířete, mohou způsobit zažívací problémy více nebo méně závažné. Proto je v zájmu každého kupujícího ověřit na obalu výrobku, do kterého data nebo jak dlouho ode dne výroby zaručuje výrobce plnou kvalitu krmiva. 

Velmi nebezpečné může být maso neznámého nebo podezřelého původu, které neprošlo veterinární hygienickou kontrolou. V případě nezbytnosti podáváme takové maso pouze dobře uvařené z důvodů možného přenosu onemocnění.

Uzeniny, šunka, špek jsou pro kočku nevhodné, protože obsahují dráždivá koření. Zelí, i kvašené je pro kočku nestravitelné, stejně jako luštěniny. Sladkosti, cukr, piškoty, čokoládu je lépe nepodávat nebo jen v nepatrném množství, občas, jako pochoutku. Zbytky jídla ze stolu obsahují množství koření a soli a nejsou vhodnou a plnohodnotnou stravou pro kočky. Kosti není možno ke krmení koček používat. Kosti jatečních zvířat jsou příliš velké, kosti drůbeže se tříští a mohou se zapíchnout v dutině ústní nebo v žaludku. Zvyk krmit kočky mletými drůbežími krky vede často k těžkým zácpám. Pokud je nezbytné toto lacinější krmivo používat, pak jenom v malém množství, s přídavkem živočišného tuku nebo rostlinného oleje a ne každý den.

Kočičí tráva

Kočka potřebuje k řádné činnosti zažívacího aparátu také „zelené „ krmivo. Kočky s volným výběhem běžně okusují trávu a vybírají si, která rostlina jim chutná a pročistí zaživadla, stoprocentně se vyhnou nevhodným a jedovatým rostlinám. Pro kočky v domácnosti musíme připravit a pěstovat trávu nebo obiloviny v květináči nebo speciálních substrátech. Lze koupit již připravenou krabičku s vhodným osivem, přidáme jen vodu a počkáme, až rostliny vyrostou. Kočka je pak podle potřeby okusuje. Pažitku nebo běžně doma rychlenou řeřichu nebo roketu nemají kočky příliš v oblibě. Pokud máte vlastní sadbu, složení se liší – od travního semene do směsí pšenice, žita, ovsa nebo pohanky. Pozor, žádná tato sadba nesmí být mořená, jinak hrozí otrava kočky. Je nutno používat zrniny určené k potravě lidí nebo ke krmení zvířat. Pokud kočce nenabídneme takovéto vhodné rostliny, začne kočka okusovat pokojové rostliny, které nemusí být dieteticky nejpřijatelnější a mohou být také jedovaté. Pokud má kočka jinou možnost, nevhodných pokojových rostlin si nevšímá.

Doba a čas krmení

Kočky na rozdíl od jiných masožravců přijímají krmivo pomalu a důkladně je koušou. V průběhu krmení si dělají pauzy. Kousky masa velikosti myši sní velmi rychle jen velmi hladová kočka. Jinak se svou „kořistí“ třepe, vytahuje ji z misky, vyhazuje do vzduchu, pomalu kouše a polyká. Někdy zhltne větší kus, v zápětí vyzvrací a potom již pomalu žvýká. Na jiné kočky umí již i malá koťata pěkně syčet a prskat, pokud se jim zdá, že je potravní konkurence příliš blízko. Kašovitou nebo tekutou potravu lížou kočky z misky společně bez známek vzájemné nevraživosti.

V přírodě jí kočky velmi nepravidelně, někdy mají více kořisti, někdy delší čas hladoví. Doma chované kočky se navyknou určité pravidelnosti v podávání krmiva. I kočky s volným výběhem nebo zcela bezprizorní kočky si velmi rychle zvyknou na pravidelný čas krmení. Při něm je možno se s nimi kontaktovat a kontrolovat jejich zdravotní stav, zvláště u koček – bezdomovců.

Množství krmiva

Pro průměrnou dospělou kočku se obecně považuje za dostatečné množství 125–250 g krmiva na den. Při růstu, v době březosti, kojení nebo při krytí u kocourů se spotřeba zvyšuje. Na hotových krmivech, suchých i konzervovaných uvádí obvykle výrobce orientační množství krmiva pro kočku, které je krmivo určeno. Je to jen orientační, kočky jsou velcí individualisté a nároky na množství krmiva se liší. Také v určitých ročních obdobích se příjem krmiva zvyšuje nebo snižuje. Sledujte kočku při krmení. Pokud sní krmivo velmi rychle a zůstane u misky sedět, případně dává hlasitě najevo svou nelibost, bylo krmiva málo. Pokud odejde od misky se zbývajícím krmivem, bylo ho příliš.

 

Všechny předpisy pro správné krmení jsou dobré jen tehdy, pokud předložené krmivo kočka také přijímá. Je mnoho zmlsaných koček. Pokud kočka podané krmivo nechce přijmout, zkusíme ji nabídnout jiné. Příjme-li je, je jisté, že potřebovala jen změnu, že nejde o opravdové nechutenství. Když odmítá téměř veškeré krmivo a hubne, je to známkou onemocnění.