Informační džungle

V době před poslední revolucí se jen velmi těžko prosazovalo vydávání publikací s „malozvířetní“ tematikou. O psech snad, byli služební a cvičení k ostraze, kočky však byly buržoazní přežitek. Proto, v té době velmi hodnotné publikace doc. Vařejčky i dr. Pintery vycházely až s desetiletým zpožděním od napsání.

Po revoluci byla mezera zaplněna

Po revoluci, aby byla tato mezera zaplněna, začala vycházet spousta titulů s tematikou koček, ať chovu, nemocí, výstav, standardů. Zpočátku to byly překlady známých zahraničních autorů. Tyto knihy byly velmi aktuální v době jejich vzniku - některé před 20-25 lety - v současné době už neodpovídají moderním názorům a novým poznatkům. Zapojili se i naši autoři a nyní nacházíme na trhu záplavu publikací o kočkách. Některé jsou si podobné jako vejce vejci, snad jen pozměněný název, slovosled, řazení kapitol nebo ilustrace. V některých jsou stále opakované nepřesnosti nebo názory, neodpovídající současným znalostem. Někteří autoři jsou tak obezřetní, že raději své články v časopisech nepodepisují a odbornou kvalitu zvýrazňují používáním latinských termínů, kterým rozumí profesionál, ale ne běžný čtenář kterému je publikace určena.

Nejpřínosnější je rozhovor s ostatními chovateli

Co má chudák chovatel, milovník koček dělat, když se chce poučit, něco si přečíst? Vzít rozum do hrsti a logicky uvažovat. Nevěřit bezmyšlenkovitě všemu, co je napsáno. Nově vydávané knihy si v knihkupectví řádně prolistovat a zjistit, jestli už totéž nemá doma pod jiným názvem. O zdraví a nemoci. O diagnostice a léčbě se poradit se zvěrolékařem, kočičím specialistou. A pokud takový nebydlí zrovna ve stejné ulici nebo za rohem, raději věnovat trošku času a zajet třeba do sousedního města. Že člověk s nemocným okem nepůjde na gynekologii je každému jasné, méně je však k pochopení, že zvěrolékař nemůže být specialista na všechna zvířata a na všechny odbornosti medicíny.

Chovatelské znalosti lze nejlépe načerpat rozhovorem s ostatními chovateli a od nich se také dovíte o výborných, dobrých nebo méně dobrých zvěrolékařích. Se psem jdete na procházku, potkáte další lidi se psy, promluvíte a dovíte se všechno. Na ulici chovatele koček nepoznáte, pak je vhodné na schůzích chovatelské organizace si popovídat i o svých problémech. A vůbec nejvíc se dovíte na výstavách za klecí. Moře času, přímý kontakt, různé názory, diskuse více lidí.

Přání začínajícím chovatelům

Přeji začínajícím chovatelům, aby se setkávali s vstřícnými zkušenými chovateli a všem nám přeji seriózní a odborné informace v co největší míře.