Jedná se o papouška, který není běžně chovaným druhem v našich voliérách a ani odborná literatura nepodává o tomto papouškovi mnoho informací. Za ne...
Jedná se o papouška, který není běžně chovaným druhem v našich voliérách a ani odborná literatura nepodává o tomto papouškovi mnoho informací. Za nejspolehlivější zdroj u nás vydané literatuře lze asi označit Vítovu publikaci „Cizokrajní ptáci v klecích II. - Papoušci“ (SZN 1970), kde jsou poskytnuty alespoň ty nejzákladnější informace (přestože tato publikace vyšla již v roce 1970, nebyla ještě co do obsahu překonána).
Dle Víta jsou rozlišovány 4 zeměpisné formy, mnou popisovaný odchov se týká formy P. r. fuscicollis, ve starší literatuře uváděný jako samostatný druh P. fuscicollis (Vít, Kuhl).
První papoušky kapské se mi podařilo získat v srpnu 95, jednalo se o papoušky již u nás aklimatizované, nebo lépe řečeno, nejednalo se o papoušky z přímého dovozu. Z toho důvodu jsem je vypustil přímo do mého letního chovného zařízení, jež se skládá z vnitřní ubikace o rozměrech 1,3 x 0,8 x 2,0 m a vnější voliéry o rozměrech 1,6 x 0,8 x 2,0 m, oba prostory jsou propojeny oknem. Ve vnitřní ubikaci byla zavěšena budka o rozměrech 0,4 x 0,35 x 0,5 m s vletovým otvorem 0,1 m. V tomto chovném zařízení byli až do konce září, kdy přemisťuji všechny papoušky do mého bytu v klasickém paneláku z důvodu, že na letním bytě nemám zajištěno vytápění voliér přes zimní období. Doma jsem papoušky kapské umístil do klece o rozměrech 1,5 x 0,6 x 0,6 m, v této kleci byla ještě umístěna budka o rozměrech 0,35 x 0,45 x 0,5 m s vletovým otvorem 0,1 m. Budka i v tomto období byla nutná, protože oba ptáci byli velmi plaší a při jakémkoliv vyrušení ihned zalézali do budky. Byly s tím trochu problémy, protože klec byla umístěna v kuchyni, kde byl přece jenom trochu větší provoz než v letním zařízení a přestože jsem se snažil co nejméně papoušky rušit, stávalo se, že budku opouštěli pouze za účelem příjmu potravy. Jejich značná plachost způsobila, že v tomto zimním období byli mimo budku pouze ve chvílích, kdy jsem byl mimo byt.
Krmná dávka byla složena ze směsi pro velké papoušky PRESTIGE, k tomu ještě limbové a burské oříšky, směs PRESTIGE byla každý 4 den podávána naklíčená s přídavkem nastouhaného jablka, uvařenou rýží, ovesnými vločkami a žlutým Quikem. Přes jejich poměrně konzervativní přístup ke složení krmné dávky (tak jako u všech papoušků), se mi bez větších problémů podařilo docílit, že předloženou krmnou dávku spotřebovali beze zbytku. Od ledna 99 jsem krmnou dávku doplnil o ovoce jako třešňový kompot, pomeranč (rozkrájený na kousky) a jablka.
Jejich chování bylo vždy velmi skryté. V čase mého pobytu doma byli většinou zalezlí v budce, ale ve chvílích mého pobytu mimo byt byli zřejmě velmi čilí, čemuž by odpovídalo to, že co šlo zničit, bylo velmi rychle zlikvidováno.
Až do roku 99 jsem papoušky kapské spolu s ostatními papoušky z letních voliér převážel vždy na zimu do bytu (bydlím v klasickém paneláku, kde mají přezimovaní papoušci dostatek tepla po celé zimní období). V roce 99 jsem po opětném převozu papoušků do bytu u nich zjistil změnu v chováni ve smyslu částečné ztráty plachosti (již přede mnou neprchali do budky). V lednu 2000 již většinu času trávili posedáváním před vletovým otvorem instalované budky a plachost se již zcela ztratila. Začátkem února 2000 jsem zjistil, že se samice trvale zdržuje v budce, kontrolou 4. února jsem zjistil, že sedí na 2 vajíčkách. Literatura uvádí dobu inkubace mezi 28 a 32 dny, čemuž jsem přizpůsobil složení krmné dávky. V očekávanou dobu líhnutí jsem k již tak pestré dávce kvalitného krmiva přidal ještě banán a další ovoce. Kontrolu budky jsem si netroufal provádět, vylíhlé mládě jsem zaregistroval podle pípání vycházejícího z budky. Kolik se vylíhlo mláďat jsem nevěděl, ale z počátku dle hlasových projevů, jež byly z budky slyšet a dle spotřeby krmiva jsem odhadl počet mláďat na 2. Nakonec se ukázalo, že je v budce 1 mládě, kam zmizelo druhé vajíčko nevím. K naklíčenému zrní a ovoci začali okolo 15 dne stáří mláděte brát i suché zrní, jehož procentuelní množství v krmné dávce se zvyšovalo s věkem mláděte. Počínaje 1. květnem jsem se opět přestěhoval na letní byt, papoušci kapští však byli s mládětem ponecháni doma a byli krmeni pouze 1x denně, což jim zcela postačovalo. 14. května jsem po příchodu domů poprvé uviděl mládě, které koukalo z budky. Jakmile mne uvidělo, ihned se schovalo. Tento den se mi ještě jednou podařilo mládě uvidět, sedělo ve vletovém otvoru, mělo holou hlavu, prsa, břicho, křídla byla opeřená až do ohbí, po celém holém těle se začalo objevoval bílé chmýří. 17. května jsem opět mládě uviděl ve vletovém otvoru, mělo již část lící porostlé tmavým peřím. Zhruba v polovině června se mládě již trvale zdržovalo mimo budku, koncem června jsem celý pár i s mládětem převezl do chovného zařízení na letním bytě, vše proběhlo bez nejmenších komplikací. Mladá samička Papouška kapského (zjištěno endoskopií) byla oproti rodičům výrazně menší.
Co dodat závěrem? Na odchov jsem čekal téměř 5 let, ale moje trpělivost se mi vyplatila. Jsem rád, že se mi tohoto papouška podařilo odchovat pod rodiči, bez umělého dokrmování. Určitý podíl na tomto úspěchu má i to, že všechny moje chovance krmím těmi nejlepšími krmivy od předních firem, je to sice podstatně dražší, ale určitě se to vyplatí. Nezbytným doplňkem je i dostatek ovoce v krmné dávce.