O emocích při přebírání psů handicapovanými dětmi i dospělými občas svědčily slzy v očích klientů, ale i trenérek psů, které s láskou připravovaly pejsky, aby pomáhali těm, kteří to nutně potřebují. Do Centra výcviku psů pro postižené Helppes v pražském Motole dorazilo ke dvěma tisícovkám diváků a celý slavnostní ceremoniál se nesl ve znamení víry v psí schopnosti pomáhat lidem s různým postižením.
Se čtrnácti předávanými psy to bylo už úctyhodných 247 čtyřnožců, které v centru připravili jako psy vodicí, asistenční nebo signální. A právě poslední kategorie psích pomocníků bude zřejmě přibývat, neboť to jsou psi, kteří se osvědčují například při včasném upozornění páníčka či paničky, že se blíží kolaps způsobený kolísáním hladiny cukru v krvi. To může mít pro nemocné s cukrovkou vážné následky. Pes, který dokáže reagovat na hypoglykemii i hyperglykemii (nízká či vysoká hladina cukru v krvi), tak pomáhá předcházet nebezpečným situacím. Je to stále více žádaná skupina psích pomocníků, neboť lidí s onemocněním cukrovkou přibývá.
Je to skutečně originální a společensky zajímavá akce, která zaujala nejen lidi s postižením, milovníky psů, ale i uměleckou branži. Těžko bychom hledali jinou pejskařskou akci, na kterou přichází tolik známých herců a zpěváků, jak to můžeme vidět každý rok na cvičišti Helppesu v Motole. Jejich výčet by byl dlouhý, tak si alespoň některé připomínáme na snímcích z promoce. Umělci přichází nejen s humorným vyprávěním a písničkami, ale také předávat pejsky novým páníčkům.
To až po slavnostním nástupu trenérů a psů s promočními čepci na hlavě a černými oblečky za tónů studentské hymny Gaudeamus igitur. Nejprve však každý úspěšný čtyřnohý absolvent osmi- až dvanáctiměsíčního kurzu, tedy vlastně jakési vysoké školy psů, musí složit slib věrnosti svému poslání. A to olíznutím žezla (z jedné strany natřeného paštikou) v rukách promotora. Pokud pejsek nechce, musí to za velkého veselí obecenstva učinit jeho cvičitel. Poté čtyřnožci obdrží certifikát a následuje představení pejska, jeho trenéra a nového klienta. Čtrnáct účinkujících a psy předávajících umělců vtipně uváděl moderátor Honza Čenský.
Zásadním okamžikem však bylo pro klienty přebírání vycvičených pejsků. Pravda, nesetkali se se svými čtyřnohými pomocníky poprvé, neboť i oni byli systematicky připravováni, aby věděli, jak psa využívat a jak se o něho starat. Jsou to desítky hodin, do kterých spolu se zaškolením žadatele o psa a secvičením vznikající dvojice patří i praktický nácvik využívání psa doma a v místech, kde se nový majitel pejska pohybuje a kam dochází.
Veřejná psí promoce každoročně přiláká do výcvikového areálu také několik stovek bývalých i současných klientů společnosti Helppes a jejich rodinných příslušníků. Někteří na letošní promoci přišli se svým dosluhujícím pomocníkem pro nového, jako třeba jednačtyřicetiletý nevidomý Jaroslav Morávek. Jeho jedenáctiletou dosluhující labradorku Stellu střídá fenka stejného plemena Halie. Je to už třetí labradorka, která pana Jaroslava doprovází v Teplicích do zaměstnání. Muž pracuje jako masér v lázních Beethoven, přičemž v zaměstnání a doma se orientuje bez problémů, jen po cestách lázeňského města mu už dvě desetiletí pomáhají čtyřnohé průvodkyně.
Nemenší radost měl z fenky australského ovčáka Elišky školák Tadeáš. Skvělý kluk má smůlu, neboť ho trápí diabetes 1. typu. Jeho pes je vycvičený na vnímání vnějších projevů při změnách hladiny cukru v krvi. „Výkyvy jsou pro syna obtížně rozeznatelné, takže tyto stavy ho ohrožují na životě. Eliška se Tadeáškovi stane ztělesněním andělské bytosti na zemi a my budeme mít čest se o Elišku starat,“ říká s neskrývaným optimismem maminka Veronika, přičemž neopomněla zdůraznit velký dík trenérce slečně Benčové a vůbec všem z organizace Helppes.
Na dvě tisícovky diváků se bavilo písničkami a vyprávěním umělců, ale také se dozvěděli něco o jejich vztahu ke psům. Že herec Václav Vydra patří k velkým milovníkům koní, je všeobecně známo. Tentokrát sice na promoci nepřijel na koni, zato prozradil, že stejně velkým potěšením jsou pro něho psi. Jeho oblíbeným plemenem byl boxer. Dokonce tak milovaným, že když spatřil, jak mu během krátké zastávky roztrhal sedačky v autě, ani se na něho nezlobil. Nyní má dva psy z útulku. Větší kříženka velkého moskevského strážního psa je vášnivou cestovatelkou, ale nejraději se vydává na cesty po okolí usedlosti sama. Rodina z toho nemá radost, ale když už se jí útěk podaří, všichni vědí, že se včas vrátí domů (asi na večeři). Došlo i na otázky z publika a jedna z odpovědí zněla: „Ano, psi mě doprovází při výletech na koních po okolí. Přece bych je nenechal doma zavřené!“
Heidi Janků ani nemusela příliš mluvit o svých zvířecích miláčcích, neboť do Motola dorazila se svým středním kníračem a ten při její písničce o koních dokonce došel pod pódium.
Snad jen to, že většině pejskařů je známo, jak se cvičí a jak pracují psi slepečtí, jak psi asistenční. Mnozí hloubaví si však kladou otázku: Jak je možné, že signální pes pozná abnormální stav lidského těla a chrání tak svého páníčka před záchvatovým stavem, jako je tomu u diabetiků, epileptiků nebo kardiaků? Je to nepochybně zajímavé téma pro rozhovor, který přislíbila ředitelka a hlavní cvičitelka Helppesu Zuzana Daušová. Máme se tedy na co těšit.