Již poněkolikáté se nám v ordinaci objevil případ pozření cizího tělesa. Dnes se tedy budu věnovat tomuto tématu a přidám jeden neobvyklý případ krkavce z nedávné doby.
Papoušek je zvídavý tvor a je schopný pozřít vše, co se kolem něj mihne. Proto musíme být ostražití, co všechno papouškům dáme do jejich příbytku. Chovatelé ptáků by měli být na pozoru především při výběru hraček, různých nádob na zrní nebo pítek. Zejména by se měli zdržet plastových výrobků, které jdou zobákem zničit. Papoušek tak může lehce cizí těleso pozřít.
Navíc u domácích mazlíčků, kteří jsou pouštěni ven z klece, by měli dávat pozor i na volně odložené věci kdekoliv, kam se papoušek může dostat. Stačí chvilka a papoušek může spolknout prakticky cokoliv. Mezi nejčastější cizí tělesa, která papoušek může pozřít, patří kousky vlny, jehly na šití, části různých dekorací, odlomky z pletiva klecí či voliér. Dále je třeba dávat pozor na kosti na stole po obědě nebo na pokojové rostliny v domácnosti.
Nebezpečná jsou také dokrmovací udělátka a různé sondy vyrobené z hadiček pro dokrmování, které čas od času papoušek překlovne a část hadičky mu pak zůstane ve voleti. To se bohužel stává poměrně často.
Nejnebezpečnější jsou situace, kdy nepoznáte, že papoušek spolkl cizí předmět. Zpočátku nemusí být příznaky nějak dramatické a mohou se chybně přisuzovat jiným onemocněním. To už šance na záchranu rychle klesají. Je tedy důležité pozorovat prostředí, ve kterém papoušek žije, a odstraňovat předměty či jejich části, které může spolknout.
Situaci však zhorší, je-li předmět ostrý. To může zapříčinit, že se těleso zapíchne kdekoliv v trávicím systému. Není výjimkou jehla zapíchnutá do jazyka nebo vzpříčené těleso v hltanu. Avšak často předměty skončí ve voleti. V nejhorším případě se mohou cizí tělesa dostat až do žaludku papouška.
Příznaky jsou závislé na typu, množství a velikosti cizího tělesa. Cizí těleso v organismu překáží, může kolem něj vznikat zánět. To se stává skoro vždy. Dochází také k navalování nebo přímo zvracení. Dále může docházet k apatii, načepýření, hubnutí, nižšímu přijmu potravy a průjmu.
Pozření cizího tělesa je dobré včas diagnostikovat a řešit. Pokud budete jednat včas a pozřený předmět nebude svým tvarem, velikostí ani materiálem zvlášť nebezpečný, lze je z horních cest vytáhnout nebo po přidání laxativ a adsorbentů z těla vyloučit. Jestliže však povaha předmětu bude pro vytažení nebezpečná, je nutné přistoupit k chirurgickému zákroku a předmět odstranit. Při rychlém jednání z volete nebo pak z žaludku papouška.
Operace žaludku je samozřejmě mnohem rizikovější a náročnější. Předmět mohl poškodit trávicí trakt a také se někde mohl vzpříčit. Může tedy dojít ke vstřebávání nebezpečných látek, ucpání žaludku předmětem a papoušek může více strádat a méně vstřebávat potravu. Je nutné si uvědomit, že při operaci žaludku musí lékař vstoupit do celé dutiny břišní postiženého jedince. To samo o sobě nese velká rizika.
Proto i prognóza po operačním zákroku bývá opatrná. Faktory, které ovlivňují náročnost operace a její úspěch, je mnoho. Z pohledu pacienta je to vždy povaha tělesa (jeho množství, velikosti, délka) a části těla, kde se zachytí či kam doputuje.
Nedávno se k nám dostal chovatel krkavce, který při krmení nechal volně odloženou injekční jehlu. Krkavec si ji nejspíše spletl s potravou a během vteřiny ji pozřel. I přesto, že chovatel jednal okamžitě, než se pták dostal k nám, jehla prošla až do krkavcova žaludku. Po přijetí pacienta jsme okamžitě provedli operační zákrok a jehlu z žaludku vyoperovali. Díky rychlému zásahu a dobré kondici pacienta byla prognóza po operaci příznivá. (Vidíte na fotkách.)
Nejčastější intoxikace pozřením jsou způsobeny těžkými kovy, jako jsou zinek a olovo. Častým zdrojem těchto kovů bývají voliéry, klece a jejich vybavení, ve kterých jsou papoušci chováni. Příčina je v povaze opeřenců, a to ta, že svá obydlí různě okusují. Berou to jako hru nebo aktivní shánění se po potravě.
Nejběžnější klece jsou zářivě stříbrné nebo zlaté, což je dáno elektrostatickou úpravou díky nanesení zinku či chromu. Množství zinku se v každé kleci liší od 0,5 až do 40 %! Dokud je povrch hladký, klec je v pořádku. Problém nastává v momentu, kdy se klec znečistí trusem, omývá se a kov začíná oxidovat. Objevují se bílé skvrny, které papoušky často zajímají.
Někdy jsou zase klece z drátů, které jsou obaleny třeba plastem nebo podobným materiálem. V něm je však většinou obsažené olovo. Po okusu plastu se navíc papoušek dostává přímo na kovový drát.
Také žárově zinkované pletivo je nebezpečné. Při výrobě na něm totiž vzniká nebezpečné olovo. Dále papoušci mohou sežrat v domácnosti se vyskytující drobné předměty obsahující tyto kovy, například zip…
Mezi příznaky otrav patří apatie, načepýření, nechutenství. Může se vyskytnout průjem a zvracení až nervové záškuby hlavou nebo nožkama. Trus obsahuje velké množství vody a často je pro obsah krve nahnědlý nebo až červený. Otravy mohou také probíhat chronicky, kdy trvale vyšší hladina kovu způsobuje třeba zhoršenou plodnost, anemii, škubání sebe sama nebo hubnutí. Bohužel ne vždy dochází k propuknutí příznaků.
Při včasné diagnostice můžeme zabránit úmrtí papouška. Pacienta musíme stabilizovat, při výskytu malého množství kovu podat laxativa, nasadit specifické detoxikanty a poté řešit sekundární infekce. Při výskytu velkého množství je nutné přistoupit na chirurgické řešení.