Každý chovatel drobných exotů jistě ví, že sbírat mravenčí kukly je práce náročná a pro mnohé i nepříjemná. Četl a slyšel jsem mnoha o způsobech,...
Každý chovatel drobných exotů jistě ví, že sbírat mravenčí kukly je práce náročná a pro mnohé i nepříjemná.
Četl a slyšel jsem mnoha o způsobech, jak si sběr ulehčit. Například do větších plechových táců se nalije voda a do ní se položí menší plochá miska s materiálem vybraným z mraveniště. Z toho si ptáci vybírají kukly sami. Je také možno materiál z mraveniště zmrazovat v mikrotenových sáčcích a postupně je dávat ptákům k vybírání kukel. Vím také o chovateli, který házel celá mraveniště do zahradních voliér lopatou.
Rozhodl jsem se používat způsob, který se mi zdál být nejjednodušší. Vzal jsem dva stejně velké hliněné květináče o průměru 10 až 15 cm a vložil jsem je do sebe. V horním květináči jsem uzavřel malý otvor (je určen k odtoku nadbytečné vlhkosti). Potom jsem postavil květináče na mraveniště a mravenci v průběhu dvou až tří dnů začali sami nosit kukly do prostoru plošinky vnitřního hrnku (viz náčrtek). Sběr kukel jsem prováděl za slunečného počasí okolo patnácté hodiny tak, že jsem odebral horní květináč a z plošinky jsem štětečkem smetl nanošené kukly do misky. Doporučuji odebírat jen část kukel, aby mraveniště časem nezaniklo.
Od r. 1998 chovám pouze Amady Gouldové. Protože tito ptáci odmítají kuklami mladé krmit, částečně jsem sběr kukel omezil. Kuklami krmím hlavně odstavená mláďata, která ze zvědavosti vezmou skoro vše, co jim předložím ke konzumaci. V současné době je na trhu mnoho druhů vaječných směsí, které obsahují všechno pro zdravý růst mláďat.
V dobách kdy jsem se věnoval chovu různých druhů astrildů, panenek a amadin, byly čerstvé mravenčí kukly pro zdravý odchov zcela nepostradatelné.
Poznámka: Jak mi oznámil autor příspěvku, sbíral výhradně kukly od mravenců rodu Lasius a Tetramorium, kteří si hnízda staví v nízkých pevných kupičkách hlíny, také v zemi nebo pod kameny.
Rudolf Vít