Mutace žlutá patří u většiny ostatních druhů papoušků mezi mutace, které se objevují nezřídka mezi prvními. Je poněkud překvapující, že se doposud i přes velice intenzivní a masivní chov tohoto druhu, nevyskytla.
Pokud se někde v chovech vyskytuje, pak může být snadno zaměnitelná především se skořicovou nebo s mutací pallid, na rozdíl od kterých bude mít již od narození černé oči. Dalším spolehlivým znakem, kterým ji můžeme v budoucnosti odlišit např. od skořicové (pallid) je, že bude mít na těle normální výskyt mírně pozměněné modré barvy.
Proč tomu tak je pochopíme, když si uvědomíme, že u této mutace dochází ke snížení hladiny eumelaninu až o 90%. Nikdy ovšem nedochází k redukci o 100%, jako je tomu u lutino mutace, která má dík absolutní ztrátě melaninu ze všech buněk – včetně očních, trvale červené oči.
Za žluté zbarvení peří papoušků je tedy zodpovědný gen, u kterého je patrno, že povrchová psittacinová vrstva zůstala ve srovnání s buňkou přírodních ptáků nezměněna. Stejně tak je nezměněna i buněčná struktura nacházející se za psittacinovou vrstvou. Jediná pozorovatelná změna se skrývá uvnitř jádra buňky, kde je uložen melanin. Ten je v důsledku změny genetické struktury buněk výrazně množstevně snížen. Je stále ale přítomen v množství, které umožňuje melaninovým zrnům, aby se projevila.
To znamená, že na fenotypu žlutých jedinců je možné pozorovat nejenom celé žluté zbarvení těla (tam kde bylo původně zelené), ale i o něco světlejší modré zbarvení, které je výsledkem celkového objemového snížení melaninu.
Vzhledem k jisté variabilitě lze v budoucnosti očekávat zabarvení papoušků od jasně žluté až po ptáky se slabým zelenavým přelivem zabarvení opeření. Původně výrazně modré zabarvení v ohbí křídel (hlavně u samců) bude rovněž značně zesvětláno až na úroveň světlomodré. Naopak červená barva kostrčí u samců zůstane prakticky beze změn. Zabarvení jak drápků, tak i nohou, bude rovněž pravděpodobně zcela beze změn.
Bylo by jistě zajímavé pokusit v budoucnosti, např. o kombinace dilute modrá či dilute modrá fialová. Zvláště u jedinců s vyšším zbytkovým obsahem melaninů (se světlezeleným přelivem po těle) by docházelo v těchto kombinacích k líbivým a atraktivním odchovům.
Při kombinaci s modrou vznikne díky působení žlutého genu odchov v základním bílém opeření s různě velkým výskytem zbytkového modrého melaninu. Tam, kde budou použiti ke šlechtění mutační jedinci dilute (světle zelenožlutí) mohou někteří z odchovaných potomků vykazovat i větší přítomnost světle modrého zbarvení.
Tam, kde naopak budou použiti do chovu jedinci jasně žlutí se zbytkovým světle modrým melaninem, budou v kombinaci s modrým genem odchováni potomci téměř čistě bílí. Ti budou vykazovat světle modré znaky pouze na místech, kde původně existoval pouze melanin (modrá pírka na přírodních jedincích). Oči kombinačních jedinců si od narození zachovávají černou barvu, a nelze proto v žádném případě označovat takové odchovy jako albino.
Protože až doposud má tato mutace ve všech vyskytujících se případech u všech jiných druhů papoušků autozomální recesivní dědičnost, předpokládám, že stejnou dědičnost bude mít žlutá mutace i u papoušků zpěvavých. V praxi to tedy bude znamenat, že jak samice, tak i samci mohou přenášet skrytě své genetické vlohy na potomstvo – budou tzv. „štěpitelní“.
1.0 přírodní / žlutá x 0.1 přírodní / žlutá
50% 1.0 přírodní / žlutá 50% 0.1 přírodní / žlutá
25% 1.0 přírodní 25% 0.1 přírodní
25% 1.0 žlutá 25% 0.1 žlutá
1.0 žlutá x 0.1 přírodní / žlutá
50% 1.0 přírodní / žlutá 50% 0.1 přírodní / žlutá
50% 1.0 žlutá 50% 01 žlutá
1.0 žlutá x 0.1 modrá
100% 1.0 přírodní / žlutá / modrá 100% 0.1 přírodní / žlutá / modrá