Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 23 – dominantní straka

Dominantní straky – stejně jako recesivní – taktéž vykazují v různých částech opeření místa s úplnou ztrátou melaninu. Nově ale můžeme na takovém „dominantním“ jedinci pozorovat (i když má stále převládající fenotypové znaky přírodního ptáka) ostře ohraničená žlutá a bílá pírka vyskytující se po celém těle. 

Žlutá místa v opeření se vyskytují tam, kde na původním místě bylo zbarvení peří zelené barvy a tam, kde bylo čistě melaninové (černé a modré), se nově nachází pouze v barvě bílé. Typické změny melaninu jsou vidět na místech, kde se nově objevily bílé ruční letky nebo bílé zbarvení ohbí křídel. 

Genetický dominantní znak umožňuje při dalším křížení například s modrou vznik velice atraktivních modrých, dominantě  strakatých jedinců. Ptáky s dominantní strakatostí v modré řadě a modré recesivní ADM straky rozeznáme snadno od sebe právě podle tohoto hlediska.

Straky ADM jsou v kombinaci s modrou charakteristické především tím, že jsou téměř bez modrého zbarvení. Toto je nahrazeno „šedomodrým“ zbarvením melaninových částí opeření. U většiny barevných kombinací mutací, kde se každá z nich nachází na jiném lokusu, nedochází k přímému zvýrazňování jejich účinků ve výsledném fenotypu. Pokud budeme tedy křížit mutaci plavou a mutaci opalinovou, dostaneme výsledný fenotyp, který je kombinací obou genů. Je to tím, že plavá a opalinová alela si v celém genetickém procesu udržely svoji vlastní funkcionalitu. 

Docela jiná je situace, když se vzájemně páruje dominantní straka s recesivní. Dochází zde k amplifikaci leucitického účinku (ke zmnožení), jehož výsledkem jsou ptáci zářivě žluté barvy s plně černýma očima.