Ačkoliv všechna štěňata dokonale klamou tělem, tváří se, že by mouše neublížila, a aspirují minimálně na svatozář, většina chovatelů brzy zjistí, že opak bývá pravdou. Štěně začíná řádit a novopečenému pejskaři začíná být jasné, že se jeho svěřenec neobejde bez výcviku. Na to, kdy začít s výcvikem štěněte a jak k němu přistupovat, se proto podíváme v tomto článku.
Předně je dobré si uvědomit, že přesný termín, tedy stáří psa, od kdy začít cvičit štěně, nelze určit. Obecně platí, že bychom měli nechat štěněti nějakou dobu na aklimatizaci v novém prostředí a tam je začít pomalu zvykat na obojek s vodítkem, venčení i na to, že jednou bude muset být štěně samo doma. Zhruba od 3. či 4. měsíce věku pak můžeme začít s výcvikem.
Štěňata se vyvíjejí, rostou a příliš silný tlak na výkon by mohl být při dřívějším začátku spíše kontraproduktivní. Okolo 3. měsíce by navíc mělo mít štěně také ukončenou vakcinaci, takže můžete bez problémů vyrazit rovnou na cvičák nebo do štěněcí školky.
Pokud se chystáte začít své štěně cvičit, myslete zejména na to, že byste k výcviku malého tvorečka měli vždy přistupovat formou hry. Nezapomínejte také končit v nejlepším a pamatujte, že štěněti bohatě stačí několik minut denně. Je-li štěně unavené nebo naopak rozdováděné či na něm vidíte, že zkrátka nemá den, na výcviku určitě netrvejte. K ničemu by nejspíš nevedl a psa i sebe byste jím spíše zbytečně otrávili.
První, ale zároveň pro vaše další soužití i následný výcvik nezbytný krok je jednoduchý. Po dlouhých dnech, možná i týdnech vybírání toho pravého jména se konečně dostáváte k okamžiku, kdy s ním seznámíte také jeho nového nositele.
Jak na to? Nejlépe psa přivyknete vyslovením jména prakticky při každém společném kontaktu. Tedy při hrách, když mu budete dávat misku i během odměňování či mazlení.
Jakmile váš parťák ví, jak se jmenuje, můžete postupně přidávat další základní povely. I malé štěně se snadno naučí sedni, lehni, zůstaň a postupně je můžete pomalu učit také správnou chůzi u nohy a nácvik přivolání.
Jak je zmíněno výše, na většině cvičáků vás s novým přírůstkem rádi přivítají už od jeho ukončené vakcinace, tedy někdy okolo 3. měsíce věku. Zde se bude štěně zpočátku socializovat, zvykat si na přítomnost ostatních psů i lidí. Postupně budete pilovat už naučené povely v tomto ztíženém prostředí a přidávat další, obtížnější.
A pokud vás to oba bude bavit, můžete se společně dopracovat k aportování, obranám či agility. Už od deseti měsíců věku psa si pak můžete složit zkoušku základní ovladatelnosti psa (ZZO).
Ať už máte, či nemáte nějaké kynologické ambice, je dobré mít na paměti, že minimálně základní poslušnost by měl ovládat každý pes, ať už velký, nebo malý, žijící u domu nebo v bytě.
Sluší se také být soudný, a jestliže vám výcvik štěněte nejde, ztrácíte se v něm nebo zkrátka cítíte, že potřebujete odborný dohled, neváhejte kontaktovat odborníky a společně s nimi proberte situace, ve kterých se cítíte nejistí. Na rozdíl od neposlušného psa žádost o radu není nikdy ostuda.