Psího neposluchu od vychovaného psa dělí především jeho reakce na povely pána. Zvládnutí alespoň těch základních bývá totiž nezbytným prvkem spokojeného soužití člověka se psem. A že štěně a povely nejdou k sobě? Kdepak! I malého chlupáče ty nejzákladnější s trochou snahy naučíte.
Co se začátku výchovy štěněte týče, nemáte jako majitel příliš na co čekat. Poté, co si štěně v novém domově zvykne, můžete bez obav začít s lehkým tréninkem.
Důležité je ke štěněti přistupovat s citem a nenuceně je motivovat. Sám majitel by pak měl být opatřen velkou dávkou trpělivosti. Naučit štěně povely může být totiž někdy náročnější a občas se taky stane, že pes, který tak nějak vše uměl, v období psí puberty naoko všechno zapomene. Zde však pomůže jediné – vytrvat!
Pro začátek je dobré začít s tréninkem povelů doma, v klidné místnosti, kde se může štěně plně soustředit na to, co od něj požadujete. Poté, co takto štěně s povelem seznámíte, můžete začít povely zkoušet také na vycházkách.
Nikdy nezapomeňte pejska za provedený povel náležitě odměnit. Odměnou může být pamlsek, hračka nebo čistě jen pochvala. Podstatné je, aby odměna přišla co nejrychleji po splněném povelu.
Povelem, se kterým se každé štěně seznámí prakticky okamžitě, je jeho jméno. Naučit štěně na jméno bývá vcelku jednoduché. Stačí je oslovovat prakticky při každé aktivitě, kterou se svým svěřencem podnikáte. Ideální příležitostí je například podávání krmení nebo když se chystáte vyrazit ven.
Když už pejsek ví, jak se jmenuje, můžete přejít na další jednoduché základní povely pro štěně, jako jsou „sedni“ či „lehni“. Ačkoliv jsou oba poměrně jednoduché a většina psů je zvládne levou zadní, jsou zároveň velmi praktické a jako pejskař je budete pravděpodobně používat dnes a denně.
V případě „sedni“ štěně učíte tak, že mu rukou s pamlskem (nebo hračkou) jedete mírně nad a za hlavu, a jak štěně ruku následuje, samo si přirozeně sedne.
Když se štěně zcela neposadí, pomozte mu mírným zatlačením rukou na záď, přičemž vyslovíte povel. Jakmile se štěně posadí, ihned přichází pochvala a odměna.
Povel „lehni“ pak z předchozího povelu prakticky vychází.
Ve chvíli, kdy už štěně sedí, vyslovte povel „lehni“ a rukou s pamlskem psa pomalu veďte dolů. Jakmile se čumákem přiblíží k zemi, posunete ruku s pamlskem směrem k sobě, tedy před psa. Ve chvíli, kdy si štěně začne lehat, vyslovte povel, a jakmile leží, pořádně je vychvalte.
Pokud se však štěněti do lehnutí úplně nechce, můžete mu jako korekci lehce zatlačit na oblast lopatek.
Plánujete-li se svým novým kamarádem chodit venku bez vodítka, bude nezbytné ho naučit spolehlivému přivolání. K jeho základnímu naučení můžete využít domácí hry se štěnětem, kdy se od něj nečekaně vzdálíte, poté na ně zavoláte jménem a lákáte je na oblíbenou hračku či pamlsek. Jakmile štěně přiběhne k vám, pochvalte je a odměňte.
Ve chvíli, kdy už k vám na přivolání přiběhne doma, můžete začít trénovat štěně i venku, na bezpečném místě a ideálně na dlouhém vodítku – stopovačce.
Jednoduché přivolání vám poslouží i jako nácvik složitějšího povelu „ke mně“, u kterého se pak ve sportovní kynologii navíc od psa vyžaduje posazení se před psovoda. Pokud však sportovní ambice nemáte, poslouží vám tento povel i pro běžné přivolání.