Výchova štěněte – téma, na které byly sepsány stohy publikací odborných i laických. A ať už je máme, nebo nemáme načtené, snadno se nám může stát, že se v praxi trochu ztratíme. Zvláště pokud jsme se rozhodli vychovat své první štěně.
I když jste se jako zodpovědný pejskař na příchod nového člena rodiny snažili co nejlépe připravit, můžete brzy získat pocit, že vám štěně vtrhlo do života jen proto, aby jej převrátilo vzhůru nohama. A aby potom svýma bezelstnýma očima sledovalo, jak si rvete vlasy a vřískáte nad rozcupovanýma botama.
Jak tedy štěně zkrotit? V první řadě je třeba se na několik nadcházejících měsíců obrnit trpělivostí. Cesta, na jejímž konci nás bude čekat vychovaný parťák, je dlážděna důsledností a jednotností. Tím spíše, bude-li pes vyrůstat v rodině – v tom případě je nutné si sjednotit především povely, které jej naučíte. Přestože „pocem“ a „ke mně“ znít člověku stejně, pes z toho bude mít v hlavě jenom zmatek.
S cvičením to na druhou stranu ani nepřehánějte, štěněcímu mozku stačí několik minut denně. Dobře se učí formou hry a odměn, kdy za správně provedený povel dostane okamžitou odměnu v podobě vlídného pohlazení a pamlsku či hračky.
Zároveň se musíte připravit na to, že i když vše výše zmíněné dodržíte, dojdete do bodu, kdy si uvědomíte, že štěně stále – nebo zase – neposlouchá. Na paměti musíte mít, že se jedná o tvora, který se vyvíjí, neudrží dlouho pozornost, snadno se unaví nebo s ním zrovna hází hormony přesně jako s lidskými puberťáky.
Vyhněte se pak rozhodně radám o tom, jak štěně trestat. Fyzické tresty, ať už novinami, nebo něčím podobným, máchání čumáku a podobné mýty o správné výchově psa nechte zapomenuty v minulém století. Zkrotit rozjívené štěně se vám většinou podaří zvýšením hlasu a ukončením hry.
Opravdové tajemství vychovaného psa je však stále v důslednosti a spoustě pochval.
Vychovávat štěně začínáte prakticky okamžikem, kdy si je berete domů. Jede s vámi autem, začínáte na ně mluvit jménem, hrajete si s ním a nastavujete mu hranice hry, učíte je se venčit tam, kde má, chodit na vodítku a socializujete ho minimálně v rámci vaší domácnosti.
Hned v prvních týdnech je pak taky učíte, že váš odchod není třetí světová, můžete ho vzít na výlet vlakem nebo tramvají, a jakmile má ukončené očkování, můžete s ním vyrazit mezi ostatní psy.
Čím víc toho vaše štěně zažije, tím flexibilnějšího parťáka v něm časem získáte.
Rychlost aklimatizace i toho, kdy si štěně opravdu zvykne na své jméno, na to, že se boty netrhají a že se doma nevenčí, je ve všech případech zcela individuální. Záleží na povaze vašeho drobečka, ale často i na vás samých. Znovu je dobré myslet na to, že i když nejde všechno hned, s důsledností toho rozhodně brzo dosáhnete.