Požadavky na ustájení koní

•pokračování z FAUNY č. 23

Zabezpečení pohybu

Všeobecně nutno podporovat takové technologie, které neomezují přirozenou potřebu pohybu koní. Přes 5 000 letou domestikaci koní si koně zachovali přirozenou pohybovou aktivitu při vyhledávání krmiva a potřebu aktivního pohybu. Pohyb zabezpečuje nejen regeneraci pohybového aparátu, ale i motilitu střevního traktu a trávícího ústrojí. Pohyb je nezbytný pro správnou funkci kloubů, šlach a jejich elasticitu.Pravidelný pohyb je nezbytný pro správný vývoj a funkčnost kopytního pouzdra. Svobodný pohyb naplňuje nejen přirozenou nutnost tělesné aktivity koně , ale i jeho psychické a sociální požadavky.

S přihlédnutím na výše uvedené požadavky a přirozené projevy koní naplňuje tuto potřebu pouze tzv. volný pastevní odchov. V rámci této technologie jsou budovány pouze tzv. padocky - respektive závětří nebo přístřešek proti dešti. Tento jednoduchý pastevní přístřešek slouží pouze jako ochrana koní před nárazovými větry, deštěm či sněhem, do kterého se koním předkládá sláma nebo seno, které je tak chráněno před znehodnocením klimatickými vlivy. Tyto pastevní areály jsou budovány hlavně pro potřebu zdravého odchovu mladých kategorií koní nebo pro dožití starých chovných nebo sportovních koní. Setkáme se s nimi hlavně v marginálních oblastech, kde je také státem tento způsob chovu podporován dotačním titulem na pasení hospodářských zvířat.

Další druhy ustájení koní se pouze k výše uvedeným požadavkům snaží více či méně pouze přiblížit.

Volné ustájení: někdy také nazývané skupinové je druhým nejvhodnějším a nejpřirozenějším ustájením. Stavebně však náročnější a dražší.Využívá se pro kategorie chovných klisen, hříbat a mladých koní. Kapacita volných stájí se odvíjí od potřeby plochy a kubatury na koně.

požadavek na plochu :
 

dospělý kůň	7,3 m/ks
klisna s hříbětem	12 - 16 m2
hříbata do 1,5 roku věku	6 m2
starší dorost	7-8 m2
do 3 let	8 - 12 m2
požadovaná kubatura stáje:
normální plemena koní	28 - 40 m3
malá plemena koní (pod 148 cm KVH)	20 - 27 m3

Volné stáje by měly stát na mírně vyvýšeném slunném místě, podélná osa stáje sever - jih, stáj má být suchá vzdušná bez průvanu minimálně o výšce 3 - 3,5 m . Okna stáje by měla zabezpečit osvětlení stáje 40 lx a mít minimální rozměr1.2 x 0,9 m sklopná dovnitř (větrání) s izolačním dvojsklem. Mají být umístěná mimo dosah koní a tak, aby sluneční paprsky neoslňovaly koně do očí, tedy pod stropem. /min1,8 -2 m nad podlahou) . Poměr plochy stáje k ploše oken 10 -16 : 1 tj. (1 m okna na 8 -12 m ). Stáj by měla být průjezdná , tedy dvě protilehle umístěná vrata. Velikost vrat se přizpůsobuje k velikosti plánované použité techniky k odklizu hnoje a návozu krmení. Pravoúhle rohy stavby je vhodné přehradit na 45o . Jako nevhodné jsou ve volných stájí vnitřní sloupy, které jsou příčinou řady úrazů. Podlaha je nejčastěji řešená jako betonová se sklonem 1-2 cm /m s nastýláním hluboké podestýlky. Nejvhodnější je však špalíková z modřínového nebo dubového dřeva. Jako poslední moderní materiál se na trhu objevily matrace z gumového recyklátu firmy Regutec nebo litý bodit a boxit. Na trhu se také objevují desky z recyklovaných umělých hmot. U těchto materiálu je nutné přihlédnout k atestu o zdravotní nezávadnosti, protože velmi často obsahují PCB, který je v rámci norem EU v živočišné výrobě přísně sledován a materiály, které ho obsahují nejsou povoleny. Ve starých stájích byla podlaha řešena z dusané cihlářské hlíny smíšená s pískem a řezankou nebo rašelinou. Tento typ podlahy je však z dnešního pohledu již překonán hlavně z pohledu zooveterinárních a hygienických. U koryt je žádoucí do zdi zabudovat kroužky k uvazování koní při krmení. Vázání je nejvhodnější řešit řemenem s dřevěným závažím - koulí na konci, volně probíhajícím vazným kroužkem. Jako druhé řešení se nabízí pohyblivý kroužek na svislé železné tyči, zabudované ve zdi žlabu.

Na volné stáje by měly navazovat pastviny nebo aspoň výběhy, které umožní aspoň denní ,když ne celodenní pohyb.

•pokračování ve Fauně č. 1/2001