Stejně jako v případě lidských mláďat, také růst a následné vypadávání zubů u štěňat dokáže novopečené majitele pěkně potrápit. Výměna zubů u štěněte bývá totiž taktéž doprovázena různými změnami chování a určitá zvýšená pozornost je proto na místě.
První zuby štěněti rostou mezi 3.–7. týdnem života. Naroste jich celkem 28, jsou menší a jejich charakteristická barva je šedobílá. Při podrobném prozkoumání štěněcí tlamky zjistíte, že jako první vyrostly řezáky, potom špičáky a nakonec třenové zuby. Stoličky v mléčném chrupu nenajdete.
Výměnu zubů u štěňat většinou provází potřeba kousání a okusování všeho, co malému trhači přijde pod ruku. Realitou téměř každého majitele se tak na pár měsíců stanou krvavé šrámy na končetinách a rozkousané věci. Zuby štěňat jsou totiž sice malé, ale špičaté jako jehličky.
Tohle kousavé štěněcí období většinou končí ve chvíli, kdy dojde k úplné výměně chrupu, takzvanému přezubení štěňat. Abyste při něm sobě i svému parťákovi trochu pomohli, můžete štěněti pořídit zásobu hraček, které mu pomohou ulevit od bolavých dásní a odvést pozornost od vašich rukou či nábytku.
Štěňata si naštěstí svých ostrých mléčných zubů příliš neužijí, protože k vypadávání zubů u štěňat dochází mezi 4.–7. měsícem věku. Větším plemenům začínají první zuby vypadávat klidně už ve 2. měsíci.
Může se stát, že se některý mléčný zub rozhodne zůstat v tlamě déle a nový zub, který roste podélně, ho není schopen vytlačit. Tím dochází ke zdvojení – zadržení mléčných zubů. To může být problém, protože nový zub nemá místo a roste křivě.
V tomto případě můžete počkat, jestli si mléčný zub během hraní a kousání nevytrhne štěně samo. Pokud se tak ale nestane, raději zajděte k veterináři, aby zub odstranil.
Kdy štěně přezubuje, poznáte – podobně jako u dětí – podle typických příznaků. Váš miláček bude neklidný, nervózní, nebude mít chuť k jídlu, může zvracet a mít i mírně zvýšenou teplotu.
Co mnoho pejskařů stále úplně netuší je, že zejména v období přezubování (nebo v případě starých psů po extrakci zubu) je štěně zvláště náchylné vůči nákaze tetanem. Bakterie se totiž otevřenou ranou po vypadeném zubu velmi pohodlně dostane do organismu, ve kterém dokáže napáchat obrovskou paseku a způsobit až smrt zvířete.
Největší riziko nákazy tetanem je u štěňat, která se pohybují mezi hospodářskými zvířaty jako jsou zejména koně a ovce. Přestože to však není časté, občas se tetanem nakazí i pes, který s hospodářskými zvířaty do kontaktu nepřišel. V každém případě je tedy na místě zvážit doplňkové očkování štěněte proti tetanu, které v dnešní době provádí každá veterinární ordinace.
Podkus u štěněte
Takzvaný podkus je stav, kdy horní řezáky přesahují přes dolní a mezera mezi nimi je větší než 2 milimetry. Spodní čelist je kratší. Při výrazném podkusu má pes problémy s přijímáním potravy nebo pitím. Štěňata s tímto problémem nebývají vhodná k dalšímu chovu.
Předkus u štěněte
V případě předkusu u štěněte naopak spodní řezáky přesahují přes horní. U některých, zejména krátkolebých plemen předkus není vnímán jako vada, ale je typickým plemenným znakem, například u německého boxera.
Stává se také, že štěněti některý zub nevyroste. To psovi většinou nečiní problém, ale k chovu je opět nevhodný.
Během přezubování je nezbytné štěněti prohlížet tlamu. Ulomené zuby či poraněné dásně by byly pro psa bolestivé a snadno by se tam dostávala infekce. Péči už od malička věnujte i zubní hygieně, která je pro zdravý chrup psa důležitá.
Pokud zhruba okolo sedmi měsíců věku v tlamce svého štěněte napočítáte 42 zubů, můžete jásat – máte hotovo.