Ať už si přivezete domů štěně velkého, či malého plemene, loveckého, nebo společenského, jedno je jisté – bude si chtít hrát. Nezapomeňte se proto na řádění se svým malým společníkem dobře vybavit. A protože víme, jak snadné je se na dnešním přeplněném trhu ztratit, pokusíme se vám přiblížit hračky pro štěňata prostřednictvím tohoto článku.
Není pochyb, že mezi hračkami pro psy je dnes z čeho vybírat, a nemusíte si proto vystačit se starým hadrem. Jaké jsou ale vhodné hračky pro štěně?
Vhodnou základní hračkou je i obyčejný míček. Ten však může mít mnoho podob. Osvědčené jsou například gumové míčky s bodlinkami. Jsou měkké a hodí se k improvizovanému štěněcímu aportování. Díky bodlinkám má navíc rozdováděný chlupáč snahu míček víc okusovat, čímž si zároveň masíruje dásně, což napomáhá bezproblémovému přezubení štěněte.
V případě míčků však vždy myslete na velikost. Štěně krysaříka vám těžko bude nosit velký míček a míček vhodný pro krysaříka by vám štěně většího plemene mohlo zase spolknout.
Na aport i přetahování se hodí gumový míček zavěšený na šňůrce a oblíbené jsou také různé měkké uzlíky. Vhodné jsou také gumové kroužky nebo různé hlavolamy.
Duté hračky, které lze naplnit pamlsky pak bývají dobrým způsobem, jak zabavit štěně doma i v době vaší nepřítomnosti. Dolování pamlsků štěněti odvede myšlenky od faktu, že nejste doma, navíc se jedná o dobrý způsob, jak unavit štěně i když jste zrovna v práci nebo škole.
Více o tom, kdy nechat štěně doma a jak je na to připravit, si můžete přečíst v dřívějším článku.
Hračky by měly být vyrobené a určené přímo pro psy. Především pokud kupujete štěněti třeba plyšáka, ověřte si, jakou má výplň, a rozhodně neberte ty vycpané kuličkami. Pozor dávejte i na části, které může štěně ukousnout a pozřít, například plastové oči, nitě, provázky a podobně.
Obyčejný klacek z lesa, ačkoliv vypadá jako nevinná zábava pro psa, ve vlastním zájmu jako hračku k aportu nepoužívejte. Nejen malému a nezkušenému štěněti může snadno způsobit vážné poranění. Zaseknutí klacku do dásní nebo zapíchnutí do jícnu rozhodně není nic, co byste chtěli řešit. Taková zranění mohou skončit i fatálně.
Stavební kameny toho, jak si hrát se štěnětem, jsou neustálá motivace a pocit vítězství. V tomhle případě však musíte zkrotit své ego a nechat vyhrávat psa.
U přetahovacích her si se štěnětem hrajte bez zbytečně prudkých pohybů a vyvarujte se neúměrné síly vůči štěněti, když drží hračku v tlamičce.
Různé hry se štěňaty také můžete kombinovat s povely, které už štěně ovládá, nebo je postupně učit nové. Myslete ale opět na to, že štěněcí pozornost má své meze a štěněti bude většinou stačit si hrát několik minut. Tyto několikaminutové úseky můžete během dne opakovat, ale jak často si hrát se štěnětem, závisí především na povaze jeho samého. Zatímco někteří raubíři vám nedají celý den pokoj, jiná štěňata hře tolik nedají.
Konkrétní návod na to, jak zabavit štěně, však úplně neexistuje. Jedno rádo nosí míčky, druhé rádo trhá a jiné bude třeba šikovné spíše na výcvik a učení různých kousků. Vaším úkolem je také zjišťovat, co vaše štěně baví a na co je třeba šikovné. Snažte se je proto vždy něčím zaujmout i je třeba překvapit novou hrou. A udělejte to dříve, než ono zaujme a překvapí vás. Nalézat doma roztrhané polštáře, okousané nohy židlí nebo oblíbeného křesla nebývá žádnému pejskaři po chuti.