Příchod nového člena domácnosti v podobě štěňátka je velkou změnou v dosavadním životě každého majitele. První okamžiky s sebou přinášejí zejména vzájemné poznávání, budování důvěry, respektu, ale i obrovskou dávku emocí a radosti. Dříve nebo později však nejspíš narazíte na otázky jako štěně a práce, štěně a škola, jak je zkloubit a kdy nechat štěně samo doma?
Pro většinu pejskařů nejspíš nebude novinkou, že první dny štěněte v novém domově je dobré strávit s ním. Často si proto noví majitelé berou dovolenou v práci nebo plánují pořízení psa třeba na prázdniny. Po prvních dnech, které se svým novým mazlíčkem strávíte doma, oťukáváte se, mazlíte a nastavujete základní pravidla, se však většinou musíte vrátit do zajetých kolejí. A i pokud jste třeba v důchodu nebo na mateřské a od psa úplně odcházet neplánujete, je vždy namístě jej na samotu zvyknout. Nikdy totiž nevíte, kdy se vám to bude nečekaně hodit.
Při učení psa snášení samoty je v první řadě nutné dobré načasování. Ideální doba nastává, jakmile se štěně v novém prostředí cítí bezpečně a přejde ho stesk po feně a sourozencích.
Samotný výcvik musí být pozvolný a důsledný. Od štěněte odcházejte pokud možno v okamžiku, kdy je unavené hrou a nakrmené. Mělo by mít k dispozici dostatek hraček vhodných pro štěňata, vodu a pomoci může i zvuková kulisa v podobě hrajícího rádia.
Postupně a trpělivě
Z bytu nejdříve odcházejte pouze na pár minut a zůstaňte ve vzdálenosti, ve které uslyšíte, jak štěně reaguje. Ale pozor, štěně vás nesmí za dveřmi cítit. Jestliže štěně samo doma kňučí, nevrhejte se hned do dveří a štěně neutěšujte. Nechte je chviličku a vyčkejte, zda se samo nezklidní. V opačném případě byste v něm mohli vytvořit pocit, že vás zakňučením okamžitě přivolá k sobě. Dobu, po kterou štěně opouštíte, postupně prodlužujte o desítky minut a nakonec o hodiny.
Mějte ale na vědomí, že vše má své hranice. Nechávat malé štěně doma samotné půl dne nebo i déle může ve svém důsledku vést k nevyrovnané povaze zvířete. Navíc je to často příčinou toho, že štěně nezíská správné hygienické návyky a za dlouhou samotu se „odvděčí“ loužičkami po celém bytě. Tento zlozvyk se později jen těžko odstraňuje.
Velkým pomocníkem vám při učení samoty může být ohrádka pro štěně, popřípadě klec, a to především v případě, že máte doma malého ničitele nebo máte třeba schody, na kterých by se štěně mohlo zranit.
V žádném případě totiž nejde o jakékoliv týrání. Se správným přístupem pomocí klece či ohrádky psovi vytvoříte bezpečné místo, na které se bude sám rád vracet.
V obou případech platí, že štěně v kleci či ohrádce necháváme doma samotné až když je na ni navyklé. A jak na to? Do ohrádky nebo klece dejte štěněti hračky, deku nebo pelíšek, misku s vodou a v této jeho nové “boudě” je i krmte. V ideálním případě přidejte také nějakou část vašeho oblečení, ze kterého vás bude cítit. Uvidíte, že si štěně začne do své ubikace brzy samo zalézat. Pak se už nemusíte vůbec bát je tam nechat i při svém odchodu.
Už při rozhodování o tom, jestli si psa pořídíte, je tedy nutné myslet na to, že skloubit péči o něj s prací a dalšími povinnostmi může být náročné. Pokud však všechno předem dobře zvážíte a připravíte se, odměnou za vaši trpělivost vám bude pevný vztah, který si se psem vybudujete.