Chausie (vyslovuje se čau-sí) je jedním z hybridních plemen koček. Vzniklo křížením domácí kočky (Felis catus) a divoké kočky bažinné (Felis chaus).
První chov kočky bažinné a domácí kočky byl zaznamenán v roce 1990. Tuto hybridní kočku nazvali chausie, podle druhé části latinského názvu Felis chaus.
V roce 1995 Mezinárodní asociace koček (TICA) udělila statut registrace. Od 1. května 2013 bylo toto plemenouznáno TICA na chov a výstavy.
Chausie by se měla co nejvíce podobat svému nedomestikovanému předkovi, kočce bažinné .
Je to nenáročná, nebojácná, zvědavá a velice inteligentní kočka, která ráda zkoumá nové věci a je uprostřed všeho dění. Její hravé chování často přetrvává až do dospělosti. Ráda se učí nové věci, jako je třeba aport a chůze na vodítku.
Se svou rodinou si vytváří silné a láskyplné pouto a dobře se jí daří i s kočičím společníkem.
Každý chovatel by měl dbát na socializaci koťat, aby byla co nejvíce kontaktní.
Samec (přímý potomek kočky bažinné, tzn.1.generace) může v dospělosti vážit 10 kg a více. Očekávaná délka života je 12‒18 let i více. Je to vysoká, dlouhonohá, štíhlá a pružná kočka. Má svalnaté a vytáhlé tělo s nízkou hmotností stavěné pro běh a skákání přes vodu, rákosí a další terén plný překážek. Stejně jako kočka bažinná má chausie velké, vzpřímené uši se štětinkami na konci, dlouhé čelo a čenich a mírně krátký ocas. Oči jsou nahoře zploštělé. Nejvíce je ve zbarvení divoká hnědá a méně ve zbarvení černá prošedivělá a černá.
Registrují se u mezinárodní organizace TICA v USA a WCF. Pozor, stejně jako u savannah potřebujete u generací F(G) 1‒4 povolení k dovozu ze států mimo Evropskou unii!
Již v několika případech se stalo, že chovatel přislíbil dodatečně toto povolení vyřídit, avšak po dodání kočky novému majiteli tak neučinil a přestal komunikovat.