Obyčejný, stahovací, polostahovací, jak velký a z jakého materiálu? Obojek je dnes běžnou součástí života většiny psů. Není tedy divu, že si téměř každý pejskař položí otázku, jak vybrat obojek pro psa, aby byl co nejpraktičtější a jeho svěřenci nejpohodlnější. Obojky pro štěňata a jejich výběr mají navíc svá specifika, na která se v následujícím článku zaměříme.
Prvním typem obojků, se kterými se může pes ve svém životě setkat, jsou rozlišovací obojky pro štěňata. Jedná se o jednoduché barevné obojky pro štěňata, které psí novorozeňata dostávají hned po narození. Tyto obojky slouží především ke snadné identifikaci konkrétního psa.
Běžné obojky pak bývají dobrým pomocníkem při manipulaci se psem a už od štěněcího věku plní také funkci jakéhosi bezpečnostního prvku – třeba na procházce, kdy díky obojku ukočírujete zvídavé štěně, aby nevběhlo pod kola jedoucího auta. Vybrat obojek pro štěně naštěstí nebývá úplná věda, přesto je ale pár faktorů, na které je vhodné při výběru myslet.
Ve chvíli, kdy dorazí štěně k novému majiteli, přichází na řadu použití klasických obojků. Ty jsou vyráběny jako rozepínací (nejčastěji se zapínacím trojzubcem nebo přezkou) či přetahovací přes hlavu. Na trh jsou dodávány varianty z nejrůznějších materiálů, například ze softshellu nebo kůže, s líbivými doplňky či bez nich, v různých velikostech a šířkách.
Jaký obojek svému štěněti vyberete, záleží na vašem vkusu, ale zároveň i na plemeni. Zejména pro psy se zvláště jemnou hlavou, jako jsou třeba někteří chrti, majitelé nejčastěji sahají právě po širších obojcích. U dlouhosrstého psa pak bude praktičtější přetahovací obojek než ten s přezkou, se kterou byste v záplavě dlouhých chlupů při zapínání poněkud bojovali.
Další zásadní bod, na který je při výběru obojku pro rostoucí štěně vhodné myslet, je velikost. Opět je důležité mít na mysli plemeno a stáří psa. Obzvláště mladá zvířata rostou velmi rychle, nechcete-li tedy každé dva týdny pořizovat nový štěněcí obojek (který není zvláště u velkých plemen psů úplně levnou záležitostí), vybírejte zpočátku velikost o něco větší. Samozřejmě ale s ohledem na to, aby se vám z něj váš miláček na procházce městem nevyvlékl.
A jak by měl obojek na krku sedět? Obecné pravidlo říká, že by mezi krkem psa a obojkem měl být prostor na dva prsty.
Z nevhodných obojků pro mladé psy stojí za zmínku takzvané stahováky neboli škrtící obojky, a také polostahovací obojky. Protože u mladých psů není ještě plně dokončen jejich vývin, mohou tyto obojky při nesprávném použití v rukou laika napáchat více škody než užitku.
Pokud tedy doma máte vášnivého útěkáře nebo bojácného psa, který je schopen se z klasického obojku bez sebemenšího problému vyvléknout, je vhodnější zvolit alespoň v prvních měsících například kombinaci obojku a postroje. Později můžete přejít na zmíněné typy stahovacích obojků.
V každém případě však platí, že stahovací obojky do rukou začátečníků nepatří – ať už na štěněti, nebo dospělém psu.
Psi, kteří už od chovatele znají rozeznávací obojky pro štěňata, jsou oproti ostatním v menší výhodě, neboť na krku už snesou onu „cizí“ věc. Pokud štěně nemá s obojky žádnou zkušenost, zvykejte je na něj postupně.
Obojek mu na krátkou chvíli nasaďte několikrát během dne. V případě, že má štěně s cizí věcí na krku problém, můžete je během toho, co má obojek na sobě, zabavit třeba přetahováním. Štěňátko se bude soustředit na hru a na obojek za chvíli zapomene. Jde-li vše hladce, intervaly s obojkem na krku postupně prodlužujte.
Jakmile štěněti obojek nedělá žádný problém, můžete k němu zkusit také připnout vodítko.
Pokud má štěně z nějakého důvodu s obojkem potíže, nebojte se v učení zpomalit nebo se vrátit k předchozímu kroku, který už dokonale zvládalo. Štěňátka jsou velmi učenlivá, ale také si pamatují negativní zkušenosti. Proto na ně netlačte, ale vždy je učte v klidu, s rozvahou a pozitivně.