Mutace plavá je mutací odlišnou od jiných, protože u ní jako doposud u jediné dochází ke dvěma změnám současně. Je jedinou známou mutací, která proměňuje černý melanin na hnědočerný a současně dochází ke zmenšení velikosti melaninových granulí. Navíc si všichni odchovaní mutační jedinci zachovávají trvale červené zbarvení očí i ve své dospělosti.
V důsledku dvounásobné změny uvnitř buňky dochází pochopitelně i k odlišné interferenci světla a tím pádem může lidské oko zaznamenat i odlišnou barvu peří. Plavá mutace patří mezi zesvětlující. Vyskytuje se u papoušků poměrně zřídka.
Ptáci označování názvem „plavá“ musejí mít červené oči i v dospělosti, dědičnost autozomální recesivní a zároveň mít pozměněn všechen tmavý melanin. Ten je zesvětlán tak, že původní zelená barva peří je přeměněna na světlezelenou, někdy až nažloutlou a černá na světlešedou.
Pro méně zkušené chovatele bývá často záhadou, protože si neumí vysvětlit přítomnost trvale červených očí u světle zelených jedinců. Z tohoto důvodu bývá často zaměňována a nesprávně označována jako recesivní lutino. Tento název je zcela nesprávný a je potřeba jej odmítnout.
U této mutace nikdy nedochází k úplné ztrátě všeho melaninu tak, jak je tomu u mutace lutino. Ptáky můžeme kombinovat bez obav se všemi mutacemi.
Zvýšenou opatrnost vyžaduje kombinace plavá lutino, která má výrazný letální faktor. Uvádí se, že až 50% mláďat uhyne před opuštěním hnízdní budky a dalších cca 20% nepřežije přepeřování do dospělosti.
Navíc je potřeba zdůraznit, že samotná kombinace ani nedává žádný smysl, protože odchovaní jedinci se velice podobají mutaci lutino, akorát bývají s jemně nazelenalým nachem po celém těle.
Všechny melaninové části zabarvení vykazují rovněž změny od světlešedé až po světlomodrou.
1.0 přírodní / plavá x 0.1 přírodní / plavá
50% 1.0 přírodní / plavá 50% 0.1 přírodní / plavá
25% 1.0 přírodní 25% 0.1 přírodní
25% 1.0 plavá 25% 0.1 plavá
1.0 přírodní / plavá x 0.1 plavá
50% 1.0 přírodní / plavá 50% 0.1 přírodní / plavá
50% 1.0 plavá 50% 0.1 plavá
Při odchovu čistě plavých jedinců se rovněž nedoporučuje sestavit chovný pár 1,0 plavý x 0,1 plavá. Takové chovné páry, i když mívají často dobré procento oplozenosti vajíček, následně nedokážou udržet početný odchov mláďat.
Celkový počet odchovů bývá výrazně snížen jednak již mortalitou zárodků, dále také významnými ztrátami v době přepeřování.
Rovněž může utrpět i fyziologický vývoj jedinců odchovaných z takto sestaveného páru, protože nezřídka mívají menší postavu a celkově nižší vitalitu organismu.
Výše uvedené diagramy křížení jsou tak pravděpodobně uspokojivým řešením pro dosažení co největšího počtu mutačních jedinců, včetně jejich odpovídajících tělesných proporcí. Pro ty chovatele, kteří se zajímají o kombinace s plavou, odkazuji dále na samostatnou kapitolu o kombinacích.