Chov zvířat a trestné činy

Nejprve je třeba si vymezit, co je to trestný čin. Trestným činem se rozumí protiprávní čin, který zákon označuje za trestný. Trestné činy jsou uvedeny v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. (dále jen TZ). Celá druhá část (nazývaná zvláštní část) obsahuje výčet trestných činů, které je možno spáchat. Zjednodušeně řečeno, pokud zde není skutek uveden, znamená to, že se nejedná o trestný čin, ale může se jednat o jiný druh protiprávního jednání, např. o přestupek. 

Speciální trestné činy na úseku chovu zvířat

Týrání zvířat § 302 

Ten, kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Vyšší trest hrozí pachateli, spáchá-li čin veřejně, jako člen organizované skupiny, na větším počtu zvířat, způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt atd. Za spáchání tohoto trestného činu může být uloženo až 6 let odnětí svobody. 

Důvodem, proč je postihováno týrání zvířat, je zájem na ochraně živých tvorů schopných pociťovat bolest a utrpení. Chránit je před týráním a bezdůvodným usmrcením způsobeným někdy i z nedbalosti člověkem.

Za tento trestný čin byli odsouzeni pachatelé, kteří chovali psy v prostorách rekreační chaty bez možnosti pohybu psů venku. Zvířata navíc neměla dostatek krmiva, kvůli malému životnímu prostoru mezi nimi docházelo k agresivním útokům, čímž si způsobovali utrpení, a slabší jedinci neměli možnost úniku. Také jim nebylo umožněno vyměšovat mimo své teritorium, neměli k odpočinku suché a čisté místo a nemohli pečovat o srst, v důsledku čehož bylo nejméně dvanáct psů ve velmi špatném stavu. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 6 Tdo 1400/2013-19) Pachatelé byli za tento čin potrestáni pouze podmíněným trestem, jak je v obdobných případech obvyklé.

Chov zvířat v nevhodných podmínkách § 302a 

Tento trestný čin nabyl účinnosti dne 1. 6. 2020. Dopustí se ho ten, kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tímto jednáním ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy. Přísněji bude potrestán ten, kdo stejně jedná za účelem obchodu anebo kořistí z takového chovu.

Tato úprava byla zavedena kvůli tzv. množírnám, protože předchozí trestněprávní úprava neumožňovala jejich postih, dokud nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat nebo jiného. 

Činnost množíren je mnohdy organizovaná a vysoce výdělečná. Jedinci jsou prodáváni za tisícové až desetitisícové částky, proto postih správními sankcemi ve výši několika desítek tisíc není efektivní. Dle statistik ministerstva spravedlnosti se za roky 2016–2018 nepovedlo odhalit žádnou organizovanou trestnou činnost v této oblasti.

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti § 303

Každý, kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, může být potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Pokud tímto činem způsobí smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat, hrozí mu odnětí svobody až dva roky.

Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivými a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat § 305 

Za tento trestný čin je možné postihnout toho, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává látku s thyreostatickými, gestagenními, androgenními, estrogenními nebo jinými hormonálními účinky, beta-agonisty nebo jinou látku určenou ke stimulaci užitkovosti hospodářských zvířat nebo přípravek obsahující takovou látku. Tento čin může mít kromě účinku na zdraví hospodářských zvířat dopad i na zdraví a život lidí, kteří využívají potravinářské produkty z nich.

Šíření nakažlivé nemoci zvířat § 306

Za tento trestný čin může být pachatel sankcionován, pokud i z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, chovech hospodářských zvířat nebo u volně žijících zvířat. 

Tyto nakažlivé nemoci zvířat jsou na základě ustanovení § 308 TZ uvedeny v příloze č. 2 nařízení vlády č. 453/2009 Sb. Příloha uvádí téměř 40 nemocí rozdělených do sedmi podskupin dle druhu zvířat, kterých se týká. První skupinou jsou nákazy společné více druhům zvířat (např. slintavka a kulhavka, vzteklina, tuberkulóza). Druhou skupinou jsou nakažlivé nemoci skotu (např. plicní nákaza skotu), dále se jedná o nákazy ovcí a koz (mor malých přežvýkavců), nákazy koní (infekční anémie koní, vozhřivka), nákazy prasat (africký mor prasat), nákazy drůbeže (aviární influenza) a také nákazy ryb (infekční nekróza pankreatu). Z výše uvedeného výčtu je patrné, že se nejedná pouze o choroby, které jsou známé jen mezi chovateli daných zvířat, ale některé znají i naprostí laici, neboť šíření některých z těchto nákaz nezůstává bez mediální pozornosti a přijatá opatření proti jejich šíření se mnoha obyvatel již dotkly.

Jedná se o ohrožovací trestný čin, postačí tedy pouhé nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci, které však musí být bezprostřední. Zavlečení znamená vyvolání nebezpečí nakažlivé nemoci zvířat v chovech nebo u volně žijících zvířat v místě, kde nebyl zaznamenán výskyt takové nemoci. Rozšířením se míní zvýšení nebezpečí nakažení nemoci zvířat v místě, kde se již vyskytuje v epidemické podobě.

Ostatní související trestné činy

V souvislosti s chovem zvířat je možno spáchat celou řadu dalších trestných činů. Pro názorný příklad je níže uvedeno několik trestných činů, u kterých pojem zvíře trestní zákoník výslovně neuvádí. 

Poškození cizí věci § 228

Zvíře je dle trestního zákoníku považováno za věc. Za tento trestný čin může hrozit postih pachateli, který zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Předmětem útoku musí být zvíře, které nenáleží pachateli. Zničením se rozumí úplné znehodnocení věci (např. usmrcení zvířete) a poškozením její částečné znehodnocení (poranění zvířete). Učiněním věci neupotřebitelnou nedojde k porušení její hmotné podstaty, nicméně ta už nemůže sloužit ke svému účelu (např. vypuštění divokého zvířete z klece).

Soudní praxe dovodila jako trestný čin poškození cizí věci i úmyslné zastřelení psa, bez splnění podmínek uvedených v zákoně o myslivosti. Příkladem je rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR R 27/1984. Obviněný při snížené viditelnosti vystřelil ze vzdálenosti 26 m loveckou brokovou zbraní na psa, ačkoli viděl, že pes sedí ve značně členitém terénu zarostlém trávou a křovinami. Z toho soud dovodil, že nebyly splněny podmínky k usmrcení psa dle tehdy platného zákona o myslivosti, zejména když pes, který byl uvázán na obojku s vodítkem, se nevzdálil z vlivu svého vedoucího, který ležel vedle něho v trávě a při střelbě byl zraněn. (Obdobně se vyjádřil Nejvyšší soud i později viz sp. zn. 6 Tdo 1014/2015.)

Poškozování spotřebitele § 253

Tento trestný čin spáchá ten, kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou (nejméně 10 tisíc Kč) tím, že poškozuje spotřebitele šizením na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady. 

Tento trestný čin mohou spáchat např. množitelé nebo překupníci zvířat. Může se jednat o uvádění vědomě nepravdivých informací při prodeji zvířat, falšování očkovacích průkazů a ostatních dokumentů nebo zatajení zdravotního stavu, věku a ostatních vad prodávaného zvířete. 

Neoprávněné podnikání § 251

Tento trestný čin spáchá ten, kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání. Větším rozsahem se rozumí soustavná činnost provozovaná zpravidla minimálně šest měsíců (č. 5/1996 Sb. rozh. tr.) a mělo by se jednat o činnost srovnatelnou s výkonem zaměstnání vykonávanou s cílem získat trvalý zdroj příjmů. Pro posouzení skutečnosti, zda byl spáchán trestný čin, pak není rozhodná výše výdělku. Může tak být postižena i osoba, jejíž neoprávněné podnikání skončilo ztrátově.

Dle této skutkové podstaty by bylo možné stíhat provozovatele množíren, ale také chovatele, kteří ve větším rozsahu prodávají zvířata ze svých chovů nebo živočišné produkty bez toho, aniž by měli potřebné oprávnění.

Závěr

Novelou trestního zákoníku došlo ke zpřísnění trestů, které je možno uložit za týrání zvířat. Tím by se mělo zamezit situaci, kdy osoba odsouzená za týrání zvířete nemůže dostat nepodmíněný trest odnětí svobody, protože se jedná o osobu dosud bezúhonnou. Pokud dříve došlo k uložení nepodmíněného trestu za týrání zvířat, pak většinou proto, že pachatel spáchal další trestné činy nebo porušil podmíněný trest odnětí svobody, který měl již uložen. To, jaké tresty budou ukládány ve skutečnosti, ukáže teprve rozhodovací praxe soudů. 

Bohužel nepříznivě na potrestání pachatelů trestných činů páchaných v souvislosti se zvířaty dopadla novela provedená zákonem č. 333/2020 Sb. Problematické je zdvojnásobení hranice výše škody nikoli nepatrné na částku nejméně 10 000 Kč dle § 138 odst. 1) písm. a) TZ. Takto se na rovinu přestupku dostane mnoho krádeží zvířat nebo neoprávněného zabití zvířat. Ačkoliv cena zájmových zvířat v poslední době stoupla zejména u mláďat, cena dospělých zvířat, zejména psů a koček, se často bude pohybovat pod touto hranicí. Tato situace může vést k tomu, že pachatel nebude ani odhalen. Policie má totiž při vyšetřování trestných činů jiné pravomoci než při vyšetřování přestupků.

Zdroje:

DRAŠTÍK, Antonín. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-790-4. (ASPI).

JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou. Praha: Leges, 2017. Glosátor. ISBN 978-80-7502-230-1. S. 410.

JELÍNEK, Jiří. Advokátní deník: K nové trestněprávní ochraně zvířat aneb trefit kozla [online]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2020/08/19/k-nove-trestnepravni-ochrane-zvirat-aneb-trefit-kozla/.

PLICKA, Robert. Novela trestního zákoníku nejen zpřísnění trestu za týrání zvířat: prezentace. In: Hlas zvířat [online], Dostupné z: https://www.hlaszvirat.cz/kampane/14-novelizace-trestniho-zakoniku-zprisneni-trestnich-sazeb-za-tyrani-zvirat.

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Přestupky. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2012. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-80-7357-945-6.