Pražský rejdič krátkozobý v roce 2022
Jsem přesvědčen, že seriál o barevných modifikacích holuba domácího (okrasného i poštovního) je vhodné tu a tam oživit také informacemi z jiného prostředí. Proto jsem pro letošní rok připravil pro čtenáře iFauny i nějaké rozhovory, převážně se zahraničními chovateli, ale začít bych chtěl pojednáním o naší národní chloubě – pražském rejdiči krátkozobém.
Pražský rejdič krátkozobý (PRK) přestal být v poslední době opomíjeným holubem, se kterým se na výstavách a v chovech setkáváme opravdu zřídka, ale rozšiřuje se k novým chovatelům napříč republikou i přes hranice, například do Německa, Rakouska, Francie, Itálie, Polska a samozřejmě na Slovensko, kde je poměrně aktivní enkláva jeho chovatelů.
V minulém roce jsem připravil z pozice delegáta Evropského svazu chovatelů za sekci holubi německý překlad jeho vzorníku a došlo i na modernizaci vzorníkové malby ideálu díky spolupráci s předním evropským funkcionářem a malířem Jeanem-Louisem Frindelem.
Chovatelský klub v nedávné době využil několikrát školení posuzovatelů k prezentaci prioritních oblastí šlechtění, jakož i vytyčil snahu z výstav eliminovat holuby v horší kondici zdravotní nebo s anatomickými vadami.
PRK vnímáme jako nepsaného krále českých plemen holubů, u něhož šlechtění vyžaduje nejen ohromný cit a pracovitost, ale též skloubení obrovského množství znaků, které nejenže musí sami o sobě být na vysokém stupni prošlechtění, ale zároveň musí vytvářet souladný celek.
Situace v chovech
Situaci v chovech komplikuje poměrně vysoká náročnost chovatelská, neboť úspěšný chov krátkozobého holuba vyžaduje zapojení chův nebo péče chovatele.
A zapomínat nesmíme ani na kondiční a zdravotní stav v chovech, který je zpravidla odvislý od fenoménu zvaného inbreeding. Nejlepší linie pražských rejdičů vznikaly na bázi uzavřených chovů s vyšším koeficientem příbuznosti. Ten výrazně pomáhal v dosažení žádoucích znaků (zejména na hlavě) do dokonalosti, ale měl negativní vliv na odolnost a kondici holubů.
PRK je rejdičem s bradavičnatými znaky, a pokud projde holub onemocněním, snadno dochází k trvalému zesvětlení obočnic, pro které je postižený jedinec po vyléčení vhodný již jen do chovu. Někdy jsou světlé obočnice i důsledkem umístění chovu za nedostatku slunce, avšak s tímto fenoménem si lze poradit snadno ‒ prosvětlíme chovatelské zařízení.
Prošlechtění hlavy
Hlavní důraz je u tohoto rejdiče, jako u jiných krátkozobých holubů, kladen na prošlechtění hlavy.
Pro PRK jsou typické vyšší přední hrbolky než hrbolek zadní. Přední hrbolky vytváří výšku čela a tvoří je nadočnicové oblouky s obočnicemi bradavičnatého typu. Mezi zadním hrbolkem a předními hrbolky je žádoucí uprostřed temene hlavy prohlubeň.
Čelo by mělo být nejen velmi široké, ale též vysoké tak, aby působila hlava plným, kostkovitým dojmem. Ideálem je horní linie čela při pohledu zepředu rovná nebo mírně se zvedající směrem k obočnicím, nikoliv zakulacená s horní klenbou. Žádoucí je, aby nad ozobím nebyl výstupek, tzv. nadnosek, ale aby čelo působilo rovným dojmem, k zemi drženo kolmě.
Výšku čela velmi silně podporuje klopení zobáku, který je dalším důležitým plemenným znakem. Klopený zobák působí kratším dojmem a s hlavou vytváří jakoby semknutý celek. Zobák je velmi širokého nasazení ‒ jeho šířka, ale i výška převyšují délku. Síla zobáku je prvním ze znaků, který ztratíme při nevhodném šlechtění. Velmi snadno se ztratí šířka a plnost zobáku u hlav, které působím skutečně kostkovitým, vyhraněným dojmem. Takových holubů je dnes málo, ale stále existují.
Zmíněné linie se k vystavování hodí nejvíce ve věku kolem tří let, kdy užší zobák opticky rozšíří věkem zbytnělé ozobí. Holubi s perfektním, značně širokým zobákem velmi často vykazují tvar hlavy kulatější, i proto je šlechtění detailů u PRK docela náročné.
Nápadné jsou na PRK výrazně velké oči a u sedlatých a plnobarevných holubů červené obočnice, které lze před výstavou podpořit namazáním sušším typem olejnatého přípravku, například jeleního loje.
Úpravu vyžaduje i zobák, u kterého musíme zkrátit špičku zastřižením z obou stran, a pomůže i citlivé zapilování jemným smirkem. Důležité je zachování líbivých poměrů mezi velikostí hlavy a těla, mezi zadní partií, postojem, držením těla, délkou a sílou krku a přední partií obecně.
Postavy
Na postavy u PRK můžeme být dnes docela pyšní. Jsou to velmi často holubi (i holubice) široké hrudi, dostatečné hloubky a osvalení.
Postoj je žádoucí spíše nižší, neboť holubi na vyšších nohou nepůsobí dojmem rejdiče, ale opravdu působivý je takový postoj jen při pozvednutém držení hrudi, které dokáže alespoň opticky zkrátit zadní partii, jež bývá obvykle delší, než si chovatelé přejí.
Křídla vytváří nad zády tzv. štítky, letky jsou nesené vždy nad ocasem. U plemene se vlivem inbreedingu mohou objevit jedinci s 13 i více rýdováky, ale takový jedinec na sebe na první pohled upozorní širokým ocasem.
Libčice nad Vltavou
Pražský rejdič se v letošní výstavní sezoně objevil na několika akcích, kterým vévodila lednová speciální výstava. Té předcházela velmi silná přehlídka PRK na speciální výstavě rejdičů a racků v Libčicích nad Vltavou v měsíci listopadu.
Chovatelé plemene jsou zvyklí do Libčic jezdit na každoměsíční chovatelská setkání u příležitosti pravidelného trhu, pro jednou tak svůj výlet spojili s účastí na klubové výstavě spřízněného spolku.
Lysá nad Labem
Na celostátní výstavu, která se uskutečnila rovněž v měsíci listopadu v Lysé nad Labem, bylo dodáno 15 pražských rejdičů dvěma vystavovateli, posuzovateli Drahou Dufkovou a A. Veselým, a to v rázu tmavohrotý bělouš a sedlatý.
Nejlépe byl oceněn roční šedohnědý sedlatý A. Veselého (97 b.), který získal čestnou cenu na úkor jedinců oceněných 96 body v rázu černý sedlatý a červený sedlatý stejného chovatele.
Červení sedlatí pak vytvořili sestavu, která splnila podmínky uznávacího řízení plemenného chovu. Bělouši D. Dufkové se rovněž neztratili, prezentovali na tento ráz široké hlavy a krátké postavy.
Moravia Brno 2021
Další velmi početná přehlídka PRK se měla uskutečnit na výstavišti v Brně v prosinci v rámci akce Moravia, která však byla pro rozšířená proticovidová opatření zrušena.
K dispozici nám je výstavní katalog, ze kterého je patrno velké zastoupení prodejných PRK, ale za ceny 150‒300 Kč, což je z ekonomického hlediska doslova sebevražda. Uvědomíme-li si, že náklady na chov PRK sestávají ze stavby holubníku pro chovné a pro výletky, ze stavby holubníku na chůvy, z náročného obstarání chovného materiálu, chův, jejichž počet by měl PRK dvakrát překračovat, z předkládání drobného krmení pro krátkozobé holuby, a to i chůvám, zvýšené veterinární péče, a především ze značného času chovatele, který vyžaduje odchov krátkozobého holuba, dostáváme se daleko za pomyslnou hranici rentability. Právě ta může odradit mladé chovatele, již jsou v okolních zemích motivováni i tím, že si chovem holubů vydělají na jiné koníčky, zatímco u nás to nevystačí ani na krmení.
Pokud tedy chceme opravdu toto plemeno zachovat pro budoucí generace, měli bychom si ho především začít vážit.
Klubová speciálka v Lysé nad Labem
O tom, zda uskutečnit hlavní speciální výstavu, nebo nikoliv, panovaly určité obavy, současná doba konání kulturních akcí nepřeje, a pokud se konají, účast na nich je docela slabá. Přesto padlo kladné rozhodnutí a již podruhé se členové i nečlenové klubu potkali ve velké výstavní hale Výstaviště VLL v Lysé nad Labem na klubové speciálce.
Uskutečnila se ve dnech 14.‒15. ledna 2022 za účasti 115 PRK od chovatelů nejen z Čech, ale i z Moravy. Účast slovenských, eventuálně německých kamarádů se nekonala.
I mezi našimi vystavovateli chybělo pár osobností, jejichž svěřenci vždy mohou promluvit do celkového pořadí. Patří mezi ně bezpochyby Jiří Kukla či Drahomíra Dufková u běloušů, jakož i legendární pražští chovatelé Motlík a Mrázek u sedlatých.
Někteří další špičkoví chovatelé se výstavy sice zúčastnili, ale dovezli buď barevné rázy, které mají v horší kvalitě, nebo velmi slabé jedince svých stěžejních barev se speciálním zdůvodněním, aby se jim jejich šampioni na výstavě „neztratili“.
Jiní dovezli zase jen holuby prodejné průměrné kvality a zmíněné atributy se odrazily na celkové úrovni vystavených jedinců. Již jsem se účastnil mnoha speciálních výstav v jiných klubech a upřímně jsem měl pocit, že se chovatelé jezdí pochlubit tím nejlepším, co mají doma. Tady jsem ten pocit měl jen někdy a možná o to více jsem vděčný těm chovatelům, kteří účast na speciální výstavě PRK brali vážně, holuby před výstavou vykoupali, upravili jim zobák, kresbu, obočnice natřeli tukem a na holubníku nechytili náhodný „vzorek“, ale předem vytipované jedince.
Výstavu otevírali žlutí bělouši (2) Petra Kece, kteří měli výtečné postavy, solidní tvar hlav a dobré zbarvení, slušel by jim možná širší zobák, přesto patřili k překvapením speciálky a získali čestnou cenu za 95 bodů.
Tmavohrotí bělouši (dodáni 2) měli přerostlé neupravené zobáky a další dílčí nedostatky.
Oproti nim působili vyspělým dojmem modří bělouši J. Frühaufa, který získal na chovného samce výtečné postavy i prošlechtění hlavy ocenění 97 bodů a pohár pro šampiona.
Některým dalším běloušům by slušely širší zobáky či kompaktnější postava, přesto se v této osmičlenné kolekci nacházely i solidní holubice, z nichž jedna byla poctěna pohárem pro nejlepší 0.1 ostatních rázů.
Společným jmenovatelem modrých pruhových PRK (6) byly světlé obočnice, vzorník ale žádá tyto tmavé. První kolekci tvořila typická zvířata srovnatelná s bělouši. Patřili také J. Frühaufovi, který si na ně odvezl pohár pro nejlepšího výletka ostatních rázů za ocenění 95 body.
Líbil se mi i popelavý výletek L. Záhlavy (94 b.), jenž se dá po spojení s černou či šedohnědou holubicí využít ke šlechtění stříbrných PRK.
Černí vlaštováci (4) svoji existenci připomněli díky L. Záhlavovi, jemuž byla za trpělivost spojenou se šlechtěním tohoto rázu i přípravou kresby před výstavou odměna ČC za 95 bodů. Potýkají se ještě s určitými nedostatky, jako jsou šikmá čela, bílými pery prokvetlé hlavy, světlé obočnice a užší zobáky, ale bylo by chybou v jejich šlechtění nepokračovat.
Tygříky (4) jsem na výstavách PRK posuzoval již třikrát, ale tentokrát mi u nich chyběly širší hlavy, které znám z chovů L. Záhlavy či T. Stojanova a dalších. Těmto holubům se dají odpustit určité nedostatky kresby, ale pokud známe, v jaké obdivuhodné kvalitě jsou některá chovná zvířata, nešlo tygříka na výstavě posoudit přes 94 bodů.
Jako bílí běloocí (2) byli prezentováni dva homozygotní bělouši v popelavě červené barevné řadě, bohužel rovněž docela průměrných tvarů hlav.
Na letošní akci nebyl vystaven ani jeden bělohrotý PRK, ačkoliv zde máme chovatele specialistu, jakož ani jeden černý holub, přitom právě špičková kolekce v tomto zbarvení byla hlavní ozdobou minulé speciální výstavy.
Čest plnobarevných tak hájili převážně žlutí (12), u nichž jsem udělil nejvyšší ocenění 97 body samci Petra Kece, který měl kompaktní postavu, pěknou výšku čela a atraktivní držení těla.
Hned další žlutí, a to z chovu matadora J. Bubníka, zase vynikali šířkou hlav a zobáků, drobným přáním byla kratší zadní partie či zcela rovná čela (bez malých prohlubní nad koutky zobáku). Na chovného samce oceněného 96 body získal př. Bubník čestnou cenu.
Před velmi slabými žlutými holubicemi na konci vyčnívala roční holubička kompaktních tvarů od T. Stojanova (95 b.).
Ten přivezl i extrémní holubici s výbornými obočnicemi, šířkou hlavy a sílou zobáku, která však vykazovala i méně typické znaky pro rejdiče a mohla být oceněna jen 93 body. Bezpochyby ale právě tato holubice by byla obrovským přínosem pro každý chov PRK.
Červení (10) mne tentokrát zklamali. Na začátku se objevil chovný samec P. Kece s takřka ideálním tvarem hlavy PRK, tedy hlavou širší než delší, vysokou, s plným čelem, dostatečně suchou, ale měl trvale svěšené letky pod ocasem. Po plejádě enormně krátkých a širokých holubů, u nichž ale prošlechtění hlavy bylo velmi nevýrazné, se objevila v závěru červená holubice P. Kece, jež měla sice delší zadní partie a hlavu měla též užší, ale pěkně tvarovanou, se solidními obočnicemi a tvarem zobáku, pro něž obdržela ČC za 95 bodů. Nejlepším výletkem byl zvolen červený P. Jabůrka za 94 body.
Třešničkou na dortu speciální výstavy bylo vystavení 55 sedlatých, kteří se již dávno zařadili mezi nejpopulárnější kresbu plemene. Posuzovatel J. Hrubý nemohl být spokojen s přípravou kresby u mnohých sedlatých, a když jsme po posouzení společně procházeli expozici, velmi jsem kvitoval, že se sám snažil o úpravu kresby, kterou chovatelé na některých vystavených holubech zcela zanedbali. Takový přístup posuzovatele by měli soudní chovatelé ocenit, ale možná to byla spíše medvědí služba.
U žlutých sedlatých (11) zcela propadli samci, u nichž dokonce nebyly výjimkou nižší přední hrboly než zadní, což je dle mého názoru jednou z nejvýraznějších hrubých vad. A protože se jednalo o víceleté chovné holuby, je otázka, jaký dali v uplynulých letech odchov.
Nejlepší postavu a tvar hlavy vykazoval holub L. Drahoše, který měl bohužel tažená záda. Ta nijak nevadí chovu, ale na výstavu takový holub nepatří.
Stejně jako mnozí další žlutí sedlatí s velmi světlými obočnicemi. Ty vzorník žádá karmínově červené a právě takové obočnice měly holubice v závěru od vystavovatele Mgr. Veselého, které měly plná vyšší čela. Posuzovatel ocenil kratší zadní partii jedné z těchto holubic a pozvedl ji na 96 bodů a zisk ČC.
U červených sedlatých (17) byly nápadné docela úzké hlavy, někdy dokonce s šikmými čely. Objevovali se tam holubi ve výtečné barvě, ale i docela rozředěného zbarvení. Šířkou a tvarem hlav vynikli roční holub a mladá holubice A. Veselého, jež získala z červených nejvyšší ocenění 95 body.
U šedohnědých sedlatých jsme byli zvyklí na přepychové svěřence Jindřicha Mrázka. Ten se ale výstavy bohužel nezúčastnil. Čest tohoto rázu hájili chovní samci A. Veselého a T. Stojanova. Kompaktnější šedohnědý A. Veselého získal nejvyšší ocenění 97 body a titul šampiona mezi sedlatými, slušel by mu nižší zákres kresby náprsenky, svěřenec T. Stojanova pak obdržel titul nejlepší holub za 96 bodů.
U modrých sedlatých (2) bylo u samce možno pochválit tvar hlavy, ale pro zcela světlé obočnice nešlo udělit vyšší známky.
To hlavní se tak odehrávalo u černých sedlatých (15). Tvarem hlavy s výraznými hrbolky potěšil delší holub MVDr. Ráčka (94 b.), podobný suchý tvar hlav se slušnými zobáky měly nadějné holubice T. Stojanova (95 b.), vysoké body obdrželi někteří černí sedlatí J. Sudy, kteří však působili oproti některým jiným holubům nataženějším dojmem v postavách i hlavě.
Díky kompaktnější postavě a možná pro efekt, kterým působí dlouhá náprsenka, získal za ocenění 96 body titul nejlepší výletek šedohnědý holub A. Veselého, který se na poslední chvíli ocitl mezi černými. Hlavu měl pěkně tvarovanou, ale takovou „holubičí“.
Tvarem zobáku a šířkou hlavy vynikal chovný holub stejného chovatele oceněný 96 body, zatímco mladá holubice v horší barvě, ale se zajímavou šířkou a tvarem hlavy A. Veselého získala titul nejlepší 0.1 sedlatých za 96 bodů.
Závěr expozice PRK tvořili stříbrní sedlatí. Byli to vesměs holubi dobře připravení na výstavu, ale žádný z nich bohužel neměl červené obočnice, zato měli vodorovnější zobáky a nízká čela. Nejlepší holub v typu byl první z vystavených, ale získal jen 94 bodů.
Vysoké body obdrželi svěřenci J. Sudy, ale v porovnání s černými, červenými či žlutými sedlatými působili méně prošlechtěným dojmem. A protože klubový jednatel s chovem stříbrných končí, zdá se, že stále čekají na šlechtitele, který by je přes vynikající černé sedlaté holubice dovedl k vyšším metám. Je zde ještě pár nadějných stříbrných, a to nejen samců, ale i holubic, které bychom k této práci měli použít.
Návštěvníci výstavy, ale především chovatelé PRK využili klubového stánku, který zařídil Jiří Suda ve spolupráci s T. Stojanovem, L. Seidlem a dalšími členy k přátelskému posezení a debatě o práci posuzovatelů, krásných holubech, které jsme měli v minulosti, a o kvalitě plemene v současné době.
Součástí stánku bylo nejen bohaté občerstvení, ale též připravené klece k výměně či prodeji PRK, o něž byl velký zájem, a řady chovatelů PRK se opět úspěšně rozrostly.
Další příležitosti ke zhlédnutí těchto holubů ve velkém množství budeme mít na velkém únorovém trhu v Libčicích nad Vltavou, na přehlídce chovatelů PRK v Záběhlicích a v Rožnově pod Radhoštěm.
Fotografie vítězných holubů speciální výstavy již brzy naleznete na klubových stránkách.
