Reprodukce králíků chovaných pro zájmové či produkční účely je ovlivněna celou řadou vnitřních, ale zejména vnějších faktorů. Vnější vlivy působící na reprodukční vlastnosti a chování domácích králíků představují oblast, která může být efektivně využita s cílem zlepšení zootechnických parametrů chovu. Mnoho z hlavních mikroklimatických ukazatelů lze ovlivnit tak, aby byla optimalizována směrem k potřebám králíků v reprodukci. Znalost těchto základních informací a poznatků je zcela zásadní pro úspěšné rozmnožování domácích králíků a perspektivu takového chovu.
Osvětlení představuje charakteristický vnější faktor, jehož úpravou můžeme poměrně efektivně ovlivnit reprodukční chování domácích králíků.
Přestože má králice tzv. provokovanou ovulaci (a měla by být schopna teoreticky zabřeznout v kterémkoliv období během roku), je z praxe zájmového chovu vysledováno, že nejvyšší ochota pro páření je v jarních měsících. To souvisí s prodlužováním dne, ale také s větší světelnou intenzitou.
Ve většině tuzemských zájmových chovů králíků jsou králíci víceméně ustájeni ve venkovních prostorách, a tak je vliv světla na úroveň reprodukce dosti významný.
Například v zimním období (především do přelomu roku) je poměrně obtížné zapustit králice ustájené ve venkovním prostředí.
Někteří autoři toto období dokonce vyčleňují jako určité období fyziologického anestru, s čímž lze z praxe chovu u většiny králic naprosto souhlasit.
V případě, že je předpokladem zimní plemenitba, a tak jsou mláďata vržena v období od prosince do února, je nutné přistoupit k technologickým úpravám chovného zařízení – umělému osvětlení. Instalace umělého osvětlení je důležitá, avšak musí být provedena korektně a tak, aby byly splněny požadavky králíků a byl předpoklad cíleného efektu.
Zdroje umělého osvětlení musejí být rozprostřeny před králíkárnami nejlépe v několika etážích, aby byl efekt zřejmý i v nižších patrech králíkárny. Lze volit několik typů zdrojů. V nedávné době se osvědčují zejména LED zdroje. Zásady dodržování správné elektroinstalace jsou samozřejmostí.
Anebo jsou králice přemístěny do vnitřních prostor, kde je zabezpečeno umělé osvětlení. Moderní možností je instalace osvětlení přímo do kotců, zpravidla ve formě kovové stropní lišty, ve které je LED osvětlení. Taková možnost je efektivní, ale také finančně náročná.
Pokud chceme králice stimulovat umělým osvětlením, je nutné postupně podíl světelné části dne navyšovat až na 14–16 hodin denně, ideálně s nastavením časovače a stmívače.
Podobně jako v případě osvětlení, také teplotně-vlhkostní ukazatele je nutné uměle zabezpečit, chceme-li realizovat zimní plemenitbu králíků.
V tomto ohledu je nejlepší metodou krátkodobé přemístění králic do interiérových prostor, které jsou dobře izolované a nepromrzají, ale jsou dobře větratelné.
Jedná-li se o prostorově spíše menší objekt, ustájení králíci si prostor mohou sami „vytopit“, ale to platí jen za určitých podmínek. Daleko jistější metodou je instalace umělého zdroje tepla, většinou ve formě přímotopu či obdobného přístroje. V takovém případě musíme být velmi opatrní při instalaci a následném provozu, neboť všudypřítomná slamnatá podestýlka představuje velmi rizikový hořlavý materiál.
Velmi dobře se osvědčuje metoda, kdy jsou králice přemístěny do temperovaných prostor z venkovního chladného prostředí (okolo -5 až 0 oC). V takovém případě stačí vnitřní teplota jen okolo cca 10–12 oC (ideálně v kombinaci s umělým osvětlením) a králice na to po kratší době většinou dobře reagují nástupem svolnosti k páření.
V případě celoročního ustájení králíků venku lze za poměrně dobrý termín k zapuštění označit období oblev, které v nedávných letech pravidelně nastává ke konci kalendářního roku.
Z praxe zájmového chovu domácích králíků je vhodné plemenitbu provádět přibližně do května až začátku června.
Období následujících 2–3 měsíců je dosti problematické, jak pro březí a laktující králici, tak pro malá mláďata. Letní období představuje tepelný stres.
Králice v tomto období vykazují minimální svolnost k páření a často slabší mléčnost. Také období porodu je obtížnější, zvláště pokud jde o letní dny s tropickými nocemi.
Mimoto, chovatelská využitelnost takových králíků z takových letních vrhů je mizivá, neboť s příchodem podzimu již nemají takovou růstovou schopnost jako mladí králíci z jarních vrhů, a po exteriérové stránce jsou méně vhodní na výstavy.
Vnitřní ustájení králíků má nesporně kladný vliv na započetí brzké plemenitby, avšak je nutné zabezpečit teplotu a vlhkost tak, aby se nestaly pro králíky nepříjemnými.
Teplotu a vlhkost je vždy nutné hodnotit v kontextu s mírou proudění vzduchu. Větrání interiérových prostor s ustájenými králíky je nezbytné dobře technicky vyřešit.
Na reprodukci a zdravotní stav králíků působí tlumivě dlouhodobě vyšší vlhkost vzduchu, kdy za únosnou horní hranici lze považovat hodnoty relativní vlhkosti vzduchu okolo 85 %, s optimem mezi 65 a 75 %.
Vyšší vlhkost u interiérově ustájených králíků je často spjata také s vyšším množstvím stájových plynů. Především amoniak vznikající z výkalů a moči králíků působí dráždivě při dlouhodobě špatném odvodu a výměně vzduchu, což se odráží nejen na zdraví, ale i na reprodukci takto ustájených králíků.
Příště: Proudění vzduchu, hluk, prašnost a hygiena chovu