Nejenže je přepočítávání psího věku na ten lidský oblíbenou pejskařskou kratochvílí, ale v některých situacích je velmi vhodné vědět, jestli máme doma stále malé štěně, nebo hotového dospěláka. Mám kmit stále štěněcími, nebo už granulemi pro dospělé psy? Je ten pes nahluchlý, nebo je „jen“ v pubertě? A kdy mám na svého psa začít klást nároky jako na dospělého? Každého chovatele jistě napadnou další otázky. Jak ale odhadnout, dokdy je pes štěně?
Když se štěně narodí, je zcela odkázáno na svou matku. Její mléko je výhradním zdrojem jeho stravy, fena mu pomáhá s vyměšováním a zahřívá ho. Štěně je slepé a hluché, pohybuje se výhradně plazením a vypomáhá si čichem a hmatem. Zejména v prvních týdnech je však vývoj štěněte poměrně bleskový. Postupně se seznamuje s okolím, vtiskává si základní návyky a učí se. Co si zafixuje v tomto období, bude pro ně v budoucnosti běžné. To se týká i člověka, proto je dobré, když si na lidský kontakt zvykne pes už jako malé škvrně.
Asi kolem čtvrtého měsíce života začíná štěně upevňovat svou individualitu a projevovat osobitý temperament. Stále ale můžeme o psovi hovořit jako o štěněti. Zlomovým obdobím bývá zhruba šestý měsíc, kdy se pes většinou dostává do období puberty.
Na otázku, jak dlouho roste štěně, nebývá jednoduché odpovědět. Po fyzické stránce roste štěně doslova závratně, ale ani u velkého psa ještě není nikterak zaručeno, že už je dospělý, jelikož mentální vývoj psa nejde s tím fyzickým úplně ruku v ruce. Tak jako ostatní savci, i psi dospívají postupně a nelze určit přesné datum, kterým štěně dosáhne své dospělosti. Zjednodušeně lze říci, že čím menší plemeno psa, tím dříve dospívá.
První dospělostí, které pes obvykle dosáhne, je dospělost pohlavní. Jedná se o období, ve kterém pohlavní orgány štěněte již začínají fungovat jako u dospělého psa.
Můžeme ale říct, že je tím pádem naše štěně pes, dospělý a plně vyvinutý? Nikoliv. Po psychické stránce se jedinec chová jako štěně a ani po fyzické jeho růst ještě neskončil. V nemálo případech může být pes v tomto období nervózní a vzpurný, zkrátka evokovat chování lidského puberťáka. Páníček se musí hlavně obrnit trpělivostí a svému svěřenci jasně vymezit mantinely.
Mezi prvním a druhým rokem života obvykle pes definitivně dospěje minimálně fyzicky. Tomu musí majitel věnovat pozornost a uzpůsobit v prvé řadě jeho stravu a frekvenci krmení, která se s růstem psa snižuje. Štěněti můžeme vážně ublížit, nebudeme-li akceptovat jeho věk a budeme-li ho krmit stravou pro dospělé psy. Přechod ze štěněcí na „dospěláckou“ stravu není nutné uspěchat. V této fázi se konečně ustálí i velikost psa.
Více o tom, jak a čím krmit štěně, si můžete přečíst v našem předchozím článku.
Následně stačí vyčkat na to, až se pes bude sám cítit dospělým. Jak to poznáte? Dospělý pes už nevyžaduje takovou míru pozornosti. Může začít upřednostňovat i novou zábavu, před dováděním a hraním může dát přednost výletu nebo cvičišti. Není to však opět pravidlo. Spousta psů zůstane věrná své oblíbené hračce a hrám klidně až do psího důchodu. Většinou však platí, že nároky na pohyb jsou u dospělého psa větší, zároveň je jeho pohyb organizovanější a činnost promyšlenější.