Udržování správné délky drápků patří mezi jednu ze základních činností péče o psa. Zatímco v minulosti si vlci obrušovali drápky pomocí chůze desítek kilometrů denně po tvrdém povrchu, dnes už většina psů tuto možnost pohybu nemá. Umělá úprava, tedy stříhání drápků u psů je proto nezbytnou náhradou.
Drápky se psům stříhají kvůli prevenci úrazů. Přerostlý drápek je totiž mnohem náchylnější k zachycení a následnému strhnutí. V krajních případech může vést až k vychýlení osy prstu psa, změny polohy končetiny a kulhání.
Psí drápky, tedy zrohovatělý kožní derivát, tvoří mechanickou ochranu posledního článku prstů na nohách psů. Velmi jednoduše je lze přirovnat k lidským nehtům. Samotný dráp se skládá ze živé a neživé části. Živá část obsahuje cévy a nervy, tu neživou část si můžete představit jako ochranný obal, který tyto inervované části obaluje a chrání.
Frekvence stříhání drápků u psa je individuální záležitostí. Jak často stříhat psí drápky, závisí na povrchu, na němž se pes pohybuje, na aktuální velikosti drápků nebo také na tom, o jak moc velkou část jste naposledy drápky ostříhali. Nemalou roli hraje také rychlost růstu drápků konkrétního zvířete.
Obecné pravidlo říká, že správně dlouhý drápek by měl být od roviny podlahy vzdálen minimálně 2 mm. Proto je vhodné drápky jednou za měsíc zkontrolovat a nejpozději v momentě, kdy se začínají dotýkat podlahy, je zkrátit.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pátým prstům na zadních tlapkách, takzvaným paspárkům. Zatímco ostatní drápy se díky chůzi po tvrdém povrchu alespoň částečně obrušují, tyto výše posazené, zakrnělé prsty tuto možnost nemají a velmi často přerůstají. Následkem toho může docházet k zaháknutí psa za tyto drápky a strhnutí celého drápu.
Existují však také plemena jako beauceron, briard a další, pro která je paspárek žádaným plemenným znakem.
A kdy stříhat drápky štěněti? Ideálně co nejdříve. Čím dříve si totiž pes na stříhání zvykne, tím lépe ho bude v dospělosti snášet. Ačkoliv to pro nás může vypadat jako banalita, dospělému psovi, jenž s takovou péčí nebyl seznámen, se často jen těžko vysvětluje, že se mu nechystáte ustřihnout půl nohy.
Mnoho psů, kteří na stříhání drápků nebyli zvyklí od štěněte, pak končí každého půl roku ve veterinární ordinaci s fixačním náhubkem na čumáku, kde se jej veterinář snaží zpacifikovat a přerostlých drápů zbavit. Což je pro všechny zúčastněné zaprvé nepříjemné, zadruhé zcela zbytečné.
Specializované obchody s chovatelskými potřebami nabízí na výběr množství kleští a nůžek na stříhání psích drápků.Vybrat si můžete potřeby různých barev i velikostí. Právě na správnou velikosti dávejte při výběru kleští na stříhání drápků největší pozor. Kleštěmi pro čivavu totiž určitě nezvládnete ustřihnout dráp bulteriérovi.
Jak je zmíněno už výše, stříhání drápků u štěňat vám v budoucnu zajisté mnohé usnadní, a je proto vhodné se na ně zaměřit. Učit štěně manipulaci s tlapkami můžete tak, že si štěně posadíte nebo položíte a postupně mu všechny prohlédnete. Za správně odvedenou práci je pochvalte. Postupně k úkonu přidávejte i nůžky na stříhání drápků a vlastní stříhání.
Při stříhání drápků psa pevně přidržujte za nohu, můžete si také opatrně držet článek prstu, který zrovna stříháte. Vyhnete se tak střihnutí do nesprávného místa.
Drápek zkracujte po částech, po milimetru, dokud se nedostanete na požadovanou délku. U bílých drápů je zkracování jednodušší, neboť vidíte živou část a víte, kdy je třeba se stříháním drápků u psa přestat. Majitelé psů s černými drápy mají celý proces o něco složitější, neboť tuto část nevidí.
V případě, kdy si na vlastní stříhání psích drápků netroufáte, není ostuda požádat o radu nebo ukázku zkušeného chovatele či veterináře.