Prošlapy u štěněte nebo také takzvané medvědí tlapy děsí nejednoho novopečeného majitele malého chlupáče. V čem ale spočívají, jaká je jejich příčina a dají se léčit?
Prošlapy, tedy syndrom karpální subluxace – jak už jejich lidový název napovídá – poznáte podle příliš prošlápnutých tlap psa. To je způsobeno uvolněním vazů zápěstí, karpu, a často se pojí také s takzvaným měkkým nadprstím.
Zdravá tlapka, která je především pružná a dobře tlumí nárazy, se v případě prošlapů u psa mění v plochou tlapu s rozevřenými prsty, která svou fyziologickou funkci nemůže správně plnit.
Toto onemocnění nejčastěji postihuje štěňata ve věku 8–16 týdnů, tedy v období jejich rychlého růstu. Nejohroženější jsou tradičně příslušníci velkých a těžkých plemen. Problém se však zdaleka nevyhýbá ani psím seniorům.
O tom, co je příčinou prošlapů u štěňat, se už roky vedou dlouhé diskuse a stoprocentní odpověď zatím neexistuje. Často skloňovanými faktory, které prošlapy u psů způsobují, jsou genetika a špatná strava, především nevyvážený poměr vápníku a fosforu. Svou roli v tomto ohledu hraje pochopitelně také nadváha psa.
Problém často nastává i v povrchu, po kterém se štěně pohybuje. Zejména kluzká podlaha je riziková pro pohybový aparát psa jako takový a prošlapy u štěňat nejsou výjimkou.
Trochu opačným, méně známým, ale možná ještě závažnějším problémem je asynchronní růst zápěstí a přilehlých šlach u štěňat. Dotýká se nejčastěji opět velkých plemen, jako jsou dogy či molossoidní plemena, konkrétně štěňat mezi 4. a 10. týdnem věku. Přestože však vypadá děsivě a je často zaměňován s geneticky podmíněnou deformitou končetiny, bývá toto onemocnění včasnou a správně zvolenou rehabilitací relativně dobře řešitelné.
Ať už je příčina prošlapů v případě konkrétního psa jakákoliv, důležité je se zaměřit především na správnou výživu, přiměřený pohyb a eliminaci nevhodných povrchů v místech, kde se pes pohybuje. Pokud tento neduh podchytíte včas, bývá u mladého psa ještě šance, že se mírnější forma prošlapu může zlepšit nebo úplně upravit.
V každém případě je namístě konzultace s veterinářem. Ten vám poradí s vhodnou úpravou stravy a může provést odběry krve, ze kterých zjistí jak podíl vápníku a fosforu, tak další důležité hodnoty, které vás nasměrují k možné konkrétní příčině problému.
V případě těžších prošlapů se používá i lehká bandáž, která uvolněné vazy zafixuje. Samotná fixace toho však příliš neřeší, a je tedy vhodné tuto formu terapie kombinovat s vhodnou rehabilitací a další léčbou.
V období léčby prošlapu je pro štěně stále důležitý pohyb. Ideálně s ním tedy choďte – v závislosti na jeho věku – na delší procházky na vodítku. Stejně jako v řadě dalších problémů s pohybovým aparátem, také v případě prošlapů je důležité udržovat psa optimálně osvaleného.
Pokud však jde o starý, zanedbaný prošlap u dospělého psa, je takové postižení již velmi těžko řešitelné. Jistou naději však majitelům dávají operační zákroky, zejména takzvaná artrodéze kloubu.V jejím rámci se karpální kloub znehybní, takže pes zápěstí nadále sice neohne, ale nemůže se ani nadále prošlapovat a pro jeho další fungování je to mnohem lepší varianta.
Chcete-li se prošlapům u psa vyhnout, postarejte se především o to, abyste štěně krmili co nejkvalitnější stravou. Pokud máte psa doma, pomůže přetáhnout klouzavou plovoučku v bytě kobercem a zajistit svému čtyřnohému příteli optimální množství pohybu. I v případě aktivit však buďte obezřetní. Absolutním vrahem štěněcích kloubů jsou zejména skoky a vhodné nejsou ani sáhodlouhé túry. Zcela ideální je pro pohybový aparát rostoucího i dospělého psa naopak plavání.
Po poradě s veterinářem můžete sáhnout také po kloubní výživě pro štěňata.Vždy při jejím podávání myslete i na dostatečný přísun vitaminu C, který je důležitý k správné syntéze kolagenu, jenž je ve většině kloubních výživ obsažen. V neposlední řadě pak mějte vždy na paměti hmotnost, a to jak v případě štěněte, tak dospělého psa. Obézní pes přetěžuje svůj pohybový aparát. Dopřávejte mu proto raději s rozumem a udržujte jej štíhlého.